Díky investicím do ropných tankerů a zlata vydělal předloni investor a filantrop Jan Barta ze skupiny Pale Fire Capital tolik peněz, že se stal 10. největším plátcem daní v Česku. Letos mu přeje pád amerických akcií. Část zisků věnuje dlouhodobě na podporu liberální demokracie a veřejně prospěšných projektů. Nově pošle letos deset milionů na čtyři studijní programy českých veřejných univerzit, které se týkají zlepšení správy státu.

Peníze a vliv Praha 9:00 15. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Když šéf hnutí ANO Andrej Babiš nedávno ve Sněmovně kritizoval, že známý investor a filantrop podporující některé politické strany či nezávislá média Jan Barta „zkasíroval nějaký prodej firmy a bůhví kde zaplatil daně“, dostal od něj překvapivou a také veřejnou odpověď. Za rok 2023 Barta zaplatil v Česku na daních 1,7 miliardy korun, což ho umístilo na konec první desítky největších plátců daní v zemi, a přeskočil tak třeba kolos O2 nebo i Babišův Agrofert. 

„Rok 2023 byl určitě výjimečný a nečekám, že bych odváděl tak velké daně i za rok 2024. Spíš bych řekl, že rok 2024 byl v mých investicích nejpovedenější. Ale rok 2025 se může zase dobře vyjevit,“ říká Jan Barta v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. 

Za výjimečným úspěchem předloňských miliardových transakcí Barty, který je významným obchodníkem na kapitálových trzích, investorem do startupů a podílníkem v investiční skupině Pale Fire Capital, byla sázka na to, že rusko-ukrajinská válka rozpoutaná Moskvou v roce 2022 změní globální trhy a že bude stoupat hodnota zlata. „V té době jsem například investoval hodně do těžby plynu, ropných společností a firem vlastnících ropné tankery. Svět se rychle překreslil a další investoři byli pomalí, než to objevili,“ uvedl Barta.

V případě ropných tankerů šlo podle něj například o sázku na totální změnu tras, kdy se místo z Ruska do Evropy po embargu přesměrují vývozy ropy do Indie a Číny a odtud naopak víc do Evropy, což výrazně ovlivnilo právě trh s tankery. „Je to jedna z mnoha věcí, určitě velké obchody jsou také sázky na těžbu zlata nebo akcie, spekuluji na jejich pád. Dělám tolik různých obchodů, že rok 2023 je pro mě už strašně daleko na to, abych si to všechno pamatoval,“ konstatoval Jan Barta. 

V letošním a zčásti i loňském roce jsou spekulace na pád akcií, hlavně na americkém trhu, jednou z jeho „klíčových sázek“, a to vedle „defenzivnějších“ evropských akcií telekomunikačních firem a utilit (firem veřejné služby). Nejen to je ale důvodem, proč vidí Jan Barta rok 2025 z pohledu výnosů svých investic a tím i daní opět slibně. „Mám značnou pozici v asi deseti těžařích zlata po světě, protože to byla věc, kterou jsem s nástupem Trumpa viděl. Že zlato půjde nahoru, protože to je taková jistota v rozkývaném světě,“ uvedl.

Trumpova houpačka

Vliv amerického prezidenta Donalda Trumpa na americký trh a potažmo i další trhy ve světě bral Barta podle svých slov od začátku jako riziko. „Všichni akcentovali to, že Trump bude nejvíc pro-byznys prezident za dlouhou dobu, že zatočí s regulacemi a podobně. Já jsem ho spíš vnímal jako hrozbu pro světový řád. A bral jsem poměrně dost na zřetel jeho názory, co se týče zavedení cel,“ upozornil.

24:05

Amerikanista Pondělíček: Odložená cla? Zapadá to do Trumpovy strategie přepálit začátek a pak ustupovat

Číst článek

Trumpova celní politika vůči světu rozhoupala v minulých měsících a týdnech kapitálové a finanční trhy jak v USA, tak i dalších zemích. Po vyhlášení vysokých dovozních cel na začátku dubna vůči zemím velké části světa došlo na trzích k velkým propadům cen, situace se pak částečně otočila poté, co prezident náhle vyhlásil obrat a cla na tři měsíce pozastavil s tím, že je to čas na jednání. 

Trumpa k celní pauze podle Barty ale donutilo hlavně chování dluhopisových trhů. Ty začaly padat spolu s dolarem i akciemi, což není běžné. „Typické je, že dluhopisová složka, když padá akcie, jde nahoru. A teď padalo všechno, což značilo ztrátu důvěry v celý systém. (...) Prosákly zprávy, že Japonsko, což je největší držitel amerických dluhopisů, začalo prodávat, zřejmě i Čína. Takže skutečně hrozil poměrně velký strukturální výbuch na trzích,“ popsal. 

Jaká cla si země s USA nakonec vyjednají, sice není jasné, EU by ale podle Barty mohla dopadnout lépe, než že jí zůstane sazba 20 procent. Trumpovi jde totiž více o Čínu a jihovýchodní Asii, Evropa by tak podle jeho odhadu mohla skončit v koridoru cel ve výši 15 až 10 procent. 

Vyjednávání s Trumpem má totiž Evropa podle Barty složitější v tom, že musí brát ohled na bezpečnostní situaci na kontinentě kvůli Rusku a udržet si tak i v tomto ohledu důležité partnerství s USA.  

Obrana? Už je tam draho...

V USA Jan Barta jednak obchoduje na trzích, spolu s Pale Fire Capital (PFC) tam ale před časem také investoval do známého slevového portálu Groupon, který by ze současné nejisté situace mohl těžit. Každopádně většinu investic jak osobních, tak prostřednictvím podílu v PFC má a nadále chce mít v Evropě. Aktuálně se dívá například na obranný průmysl, který je vzhledem k situaci kolem Ruska na vzestupu. Velký zájem se nicméně už promítl do cen. „Už mi to poslední rok, rok a půl přišlo draze naceněné. Snažím se ale dívat dál na nějaké soukromé investice, které by i ten obranný průmysl pokrývaly,“ řekl.

‚Úspěch nad očekávání.‘ Češi vybrali na drony skoro 133 milionů. Padesát milionů poslal jediný investor

Číst článek

K takovým patří například vklad tři miliony eur (přibližně 75 milionů korun) do firmy vyvíjející letadlo s vertikálním startem, které se jmenuje Zuri. Využití by mohlo mít například pro evakuace z válečné fronty. „Čerstvě jsme také investovali do česko-ukrajinského fondu, který bude investovat do česko-ukrajinských nebo ukrajinských startupů. Často jde o věci, co se dotýkají obranného průmyslu,“ uvedl.

Fond spravuje česká venture kapitálová firma N1, zatím jde o spíše symbolické vklady ve výši jednotek milionů eur. Peníze mají směřovat jak do projektů výroby tzv. dvojího užití, tedy pro vojenské i civilní účely, tak i do dalších oblastí. „Budou to všechno firmy, co mají ukrajinské zakladatele. Cíl je podpořit skrze investice i ekonomický rozvoj Ukrajiny,“ sdělil Barta.

Deset milionů pro univerzity

Jan Barta letos také nově rozšířil své filantropické aktivity, do kterých loni spolu s PFC vložili přes 100 milionů korun. Novinkou je letos dar za zhruba deset milionů korun na podporu čtyř nových studijních programů tří veřejných vysokých škol. Všechny jsou podle Barty zaměřeny na zkvalitňování státní správy, což zapadá do jeho dlouhodobé podpory rozvoje liberální demokracie a institucí v Česku. „Pokud má být liberální demokracie udržitelná, musí umět lidem dodat výsledky,“ vysvětluje Barta. Dalším důvodem je, že státní peníze na takové projekty podle něj univerzitám chybí.

23:59

Peněz ve vědě je málo. Chceme, aby se mladí vědci nedrželi při zemi, říká oceněná filantropka Dvořáková

Číst článek

Na Masarykově univerzitě (MUNI) v Brně financuje stipendia pro české studenty oboru aplikovaná zdravotní ekonomika zaměřeného na způsob, jak reformovat a zkvalitňovat zdravotnictví. Druhým sponzorovaným projektem MUNI je výuka pro úředníky, jak efektivně designovat veřejné služby, aby byly přívětivé pro občany. Barta podporuje také vznik a provoz nového Centra veřejných financí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), které vede ekonom Petr Janský. A sponzoring získal i nový dvouletý magisterský program na Vysoké škole ekonomické (VŠE) s názvem ekonomická analýza veřejných politik vedený mimo jiné Klárou Kalíškovou.

Před letošními parlamentními volbami,které se mají konat zřejmě koncem září, Barta přes iniciativu Spolek pro podporu liberální demokracie sdružující další filantropy z řad byznysu  chystá opět i sponzoring některých politických stran. O konkrétních krocích podle něj teď spolek aktivně diskutuje. „Takže věřím, že brzy přijdeme s nějakým návrhem podpory demokratických stran. Náš cíl je to dělat širokospektrálně. Kritérium je udržení směřování Česka na západ, tak, abychom zůstali skutečně západní, liberální demokracií,“ uvedl.

Před minulým volbami od spolku získaly 30 milionů na kampaň strany v koalici Spolu, loni spolek věnoval peníze i Pirátům a STAN. Barta osobně podpořil i SOCDEM, skončil ale poté, co strana začala jednat o možné spolupráci se Stačilo! v čele s komunistkou Kateřinou Konečnou. Aktuálně se Jan Barta zajímá ještě o možnost podpory žen v politice.

Celý rozhovor s Janem Bartou si poslechněte v audiu, které najdete vlevo nahoře v textu.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít