Češi naučili Súdánce, jak skladovat ryby. I přes úmorné horko a bez lednic
Jihosúdánští rybáři se potýkají s hady, krokodýly i nedostatkem sítí. Díky evropskému humanitárnímu projektu se ale naučili, jak úlovky správně skladovat. V zemi, kde není elektřina a panuje nesnesitelné horko, je to opravdové umění.
Několik pestrobarevně oděných žen se doslova pere o ryby, které přivezl malý klučina v dřevěné, z jednoho kusu kmene vydlabané, loďky.
Úlovek je samozřejmě čerstvý a každá žena chce tu nejlepší a největší část. Nejšťastnější z nich pak po chvíli odchází s rybami mrskajícími se v igelitové tašce, ostatní musí čekat na další várku.
Na druhém břehu řeky Nyamlell zatím místní rybáři rozhazují sítě. Asi desítka mužů hodí sítě do řeky a pak je vlečou zhruba 20 metrů. Nikdo ale nejásá, na pravý úlovek si musejí ještě počkat. V prosinci se to prý zlepší.
Šestačtyřicetiletý Lang je tu už od brzkého rána, zatím ale chytil jen asi deset malých rybek, které teď, v malé vykopané jamce naplněné vodou, čekají na zákazníky.
Najednou se ze břehu ozve křik. Had! Had! Volají a ukazují na asi dvoumetrového plaza kličkujícího po hladině.
Rybolov je tu hodně nebezpečný, nejen v noci, ale i ve dne. Kromě hadů jsou tu také krokodýli a člověk tak musí být neustále ve střehu.
Místní rybářská komunita je ale na rybách závislá. Situace se naštěstí zlepšila alespoň v tom, že si teď rybáři dokáží vytvořit zásoby na horší časy.
Když je ryb dostatek, hlavně těch větších, bahníků, začnou se ve velkém skladovat. Místní se to naučili díky českým humanitárním organizacím, které jim vysvětlily, jak maso správně nasolit, případně vyudit na ohni.
Reportáž vznikla díky podpoře Evropské unie.
