Češi sledovali konkláve jako zajímavost, o aktuální dění v církvi se nestarají
Asi deset procent Čechů se hlásí k Římskokatolické církvi, těm ostatním je instituce, v jejímž čele papež stojí, spíše nesympatická. Podle sociologů se tím naše společnost vymyká většinovému myšlenkovému proudu ve světě.
„Přišlo mi zajímavé, jak ta volba probíhá, historický kontext a v podstatě volba jako taková. To jsem zhlédla se zaujetím. Kdo ale nakonec bude papežem, mě v podstatě vůbec nezajímá,“ řekla paní Eva Českému rozhlasu těsně před oznámením ukončení volby papeže.
Její přístup ilustruje podle sociologů názor převládající v české společnosti. Přestože označení „ateistická“ není podle Petra Soukupa z Institutu sociologických studií Univerzity Karlovy přesné, vztah Čechů k církvi jako instituci je prý více než chladný:
„Valná většina Čechů v něco věří, dokonce se tomu v sociologii náboženství občas pohrdavě říká, že současnou společnost charakterizuje ‚něcismus‘.“
Problematický vztah k církvi, především té katolické, se zakládá hned na několika momentech. Jednak jde o historické dědictví, někdo odkazuje až ke smrti Mistra Jana Husa, dále ke spojení katolicismu a habsburského režimu a pak národních nálad.
Novým papežem je Argentinec Jorge Mario Bergoglio, zvolil si jméno František
Číst článek
K dalšímu ochlazení už tak vlažných sympatií nekatolíků přispěl aktuální politický vývoj. Sociolog Petr Soukup připomíná, že česká nálada jde aktuálně proti celosvětovému trendu příklonu k víře i církvím jako takovým: „Církev je někde na úrovni 25-30 procent důvěry. V zásadě je to setrvalý stav posledních zhruba deseti let.“