Česká republika se zatím nepřidá k Paktu pro euro
Česká republika odmítá pakt, který má posílit konkurenceschopnost zemí Evropské unie. Před začátkem bruselské schůzky evropských lídrů to potvrdil premiér Petr Nečas.
Premiér zopakoval, že Pakt pro euro je pro nás naprosto nepřijatelný, přestože souhlasíme s drtivou většinou toho, co se v něm píše, ale Česku vadí to, že prý nebylo dostatečně konzultováno, když se Pakt dojednával. A také se Česko podle Nečase bojí, že by se Pakt mohl stát nástrojem na harmonizaci podnikových daní po celé Evropě.
Jinak ale Česko podle něj souhlasí s omezováním růstu platů podle produktivity práce se snižováním daňového zatížení práce nebo se zvyšováním věku pro odchod do důchodu.
O aktuálních záležitostech projednávaných na summitu EU v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3
To vše je v Paktu pro euro, přesto ho ale Česká republika podle slov Petra Nečase přinejmenším zatím nepodepíše. Stejný názor už mají jen Britové, Švédové a Maďaři, všechny ostatní země s plánem souhlasí. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k účasti i státy s vlastní měnou.
Nečas odmítá tvrzení, že Česko se v rámci Evropské unie dostane do izolace. To si myslí ČSSD, podle které by Česko Pakt mělo přijmout.
Portugalci nemají na splátky
Také se čeká, že summit bude jednat o Portugalsku. Portugalská vláda včera padla a finanční trhy očekávají, že i Portugalci budou muset požádat, stejně jako Řekové a Irové, o evropskou pomoc.
Portugalsko přitom nemá podle zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Ondřeje Housky zdaleka tak vysoké zadlužení jako Řecko a nemá ani tak vysoké roční deficity.
„Jen pro srovnání: portugalský dluh je někde kolem 80 procent. To je v podstatě srovnatelné s tím, co teď mají třeba Němci nebo Francouzi, jenže portugalská ekonomika prostě neroste. Portugalsko stagnuje a letos opět spadne do recese,“ řekl Ondřej Houska v pořadu Stalo se dnes.
Proto podle jeho slov pravděpodobně nebude Portugalsko výhledově schopno své dluhy splácet. Zbývá mu tedy buď státní bankrot nebo požádat o pomoc Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond.
Zastánci a kritikové
Výsledek vrcholné schůzky EU má hodně napovědět o tom, jak se chce Evropa dostat z dluhové krize a také co bude dál s eurem. Podle zastánců vytvoří Pakt pro euro základy pro zvládnutí krizí, jakými prošlo Řecko nebo Irsko. Kritikové paktu mají naopak za to, že obsahuje i sporné či přímo škodlivé prvky, jako třeba sjednocení některých daní.
Proti paktu se staví evropské levicové strany, mezi nimi i česká sociální demokracie. Soudí, že pakt bude znamenat oslabení sociálního státu, nižší mzdy a sociální výhody v celé Evropě.
O významu Paktu pro euro mluví zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák v pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu.mp3
„Existují určitě věci v tom paktu, které jsou pro Českou republiku nejen zajímavé, ale stanou se i životně nutné,“ domnívá se europoslanec za ČSSD Jiří Havel.
Dodal nicméně, že sdílí řadu výhrad, které mají evropští socialisté.
„Já si myslím, že je dobře, že nebudeme součástí tohoto paktu, a že se na nás nebude vztahovat, a že si o těch věcech budeme moci samostatně rozhodovat sami doma v našem parlamentu,“ soudí poslanec Evropského parlamentu za ODS Hynek Fajmon.
Ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák naopak zdůraznil, že v Evropě začínají vznikat určité mechanismy společného ekonomického vládnutí zemí eurozóny, Česká republika má možnost se na těchto mechanismech podílet, ale vláda se k tomu staví pasivně.
„Hrozí, že to povede k tomu, že za pár let, až nás euro začne zajímat, tak už bude velmi těžké se k těmto mechanismům připojovat,“ řekl Petr Drulák.
