České domácnosti platily v druhé polovině loňského roku v přepočtu na kupní sílu nejvyšší účty za elektřinu v EU. Jaký vývoj se dá očekávat? V pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus byl exkluzivním hostem generální ředitel polostátní skupiny ČEZ Daniel Beneš. Přinášíme vám druhou část rozhovoru. Jednou z otázek byl také postoj managementu společnosti k vysoké dani z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, kterou ČEZ platí státu.

Praha 14:44 20. května 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle minoritních akcionářů by se firma měla před touto daní z mimořádných zisků bránit. „My to průběžně analyzujeme, bavíme se jak s interními právníky, tak s externími. Jak úspěšní bychom byli, jak přesvědčivé argumenty bychom byli schopni použít, kdybychom chtěli napadat, že windfall tax, která je součástí platných zákonů, je v rozporu s ústavním pořádkem. A my v tuto chvíli přesvědčivé argumenty nevidíme. Ale to se může změnit,“ říká v rozhovoru mimo jiné Daniel Beneš.

Podle Eurostatu platily české domácnosti páté nejvyšší ceny v EU a po zohlednění relativně nízké úrovně platů, tedy takzvaného standardu kupní síly, vyšla elektřina u nás dokonce nejdráž v Evropě. Proč to tak je?
Jednak Eurostat posuzuje historii, ne současnost, vždycky je tam zpoždění. (Údaje jsou za druhou polovinu roku 2024 – pozn. red). A parita kupní síly zrovna u komodity jako elektřina není úplně vhodná. Když se podívám třeba na studii konzultingové společnosti v energetice ENA, tak ta říká, že ceny jak pro domácnosti, tak pro podnikatele jsou lehce pod průměrem Evropské unie. Takže je to i o tom, že ceny jsou v různých státech různě zkreslené, různými křížovými dotacemi, jinými daněmi. 

Pokud jde o domácnosti, tak tam ale rozhodně podle Eurostatu nejsme pod průměrem Evropské unie. A také z jejich dat vychází, že právě i když se odečtou daně, včetně DPH, tak pořád je cena samotné elektřiny pro domácnosti u nás jedna z nejvyšších. Čím to je?
Já si myslím, že když to vezmete v korunách na kilovatthodinu, tak jsme kolem průměru. A jsou tam samozřejmě různé křížové dotace. To je vidět v celé řadě zemí.

49:59

Beneš: Nabídka Korejců na Dukovany je platná do června, věřím, že ji prodlouží. EDF chce tendr zbořit

Číst článek

V některých zemích to tak je, že mají třeba různé daňové úlevy. To je případ nejlevnějších. Malty, Lucemburska a tak dále. Ale jak jsem říkala, u nás to neplatí. Tak vyrábí ČEZ draze jako dominantní dodavatel a výrobce na českém trhu?
To nesouvisí s výrobou. Výroba, distribuce a prodej jsou od sebe úplně odděleny. To znamená, že to, co platí lidé na faktuře, ovlivňuje celá řada jiných věcí. Podle mě jsou důvody především historické. To, co má vliv na cenu elektřiny, je cena povolenky CO2. Další věc je příspěvek na obnovitelné zdroje, který na faktuře jinde nemusí být, může být jen z části. Pak na to má vliv cena plynu, ale to je v celé Evropě víceméně stejné. Můžeme se bavit o tom, jaký na to má vliv tarifní systém a jak to je s daněmi. Pokud jde o povolenky, myslím si, že by bylo dobré revidovat systém s jejich obchodováním a nějak to napravit.

Ale emisní povolenky platí pro uhelné zdroje, které stejně skončí.
Ale ještě pořád vyrábějí a ovlivňují cenu elektřiny. Příspěvek na obnovitelné zdroje třeba v Německu podnikatelé neplatí tak jako v Čechách. Je to čistě na státu, jestli chce, aby to platili spotřebitelé, nebo je ochoten se na tom nějak podílet. Tarifní systém u nás by také potřeboval zrevidovat, protože když jste občan, který má nízkou spotřebu elektřiny, tak platíte výrazně víc, než když máte vysokou spotřebu, tedy máte velký rodinný dům a vyhříváte si bazén. Ten s nižší spotřebou vám to vlastně křížově dotuje a ani o tom neví. Tarifní systém je udělaný tak, že je tam celá řada černých pasažérů, kteří to prodražují všem. Kdyby se to překopalo, bylo by to pro lidi výhodnější.

Je tedy šance pro české domácnosti, že budou mít do budoucna levnější elektřinu?
Určitě, tyhle všechny věci se dají velice rychle narovnat. Třeba DPH u elektřiny se u nás platí 21 procent, ve Velké Británii 5 procent, v Belgii 6, v Itálii 10 procent. Je to čistě o nějaké dohodě. 

Takže byste byl pro, aby se u nás platilo nižší DPH na elektřinu?
To je politické rozhodnutí. Já jen říkám, jak se to dá velice rychle řešit. Pak jsou dlouhodobá řešení a ta souvisí s energetickým mixem. 

Ano, říkáte opakovaně, ale i premiér Petr Fiala (ODS) třeba v CNN Prima News řekl, že nové jaderné bloky v Dukovanech a obnovitelné zdroje je jediná cesta, jak ceny energie zlevnit. Je to opravdu tak, že obrovská investice do jaderných zdrojů bude znamenat nějaké zlevnění elektřiny v Česku? Není to jenom takový mýtus?
Je to tak, že nikdo neumí dneska s jistotou říct, jaký bude obchodní model v České republice za 10–20 let, jestli bude jednotný trh v Evropě s elektřinou, jestli bude úplně liberalizovaný, jako je dneska. Ale selský rozum velí, že když v České republice budeme mít elektrárny, které budou vyrábět s nízkými náklady, tak buď budeme mít nízkou cenu elektřiny, nebo když bude jednotná cena elektřiny jako dneska, tak ty zdroje budou o to úspěšnější, vydělají peníze, kterými vláda, když bude vlastník, může nějakým způsobem křížově dotovat všechny ty věci, o kterých jsem před chvílí mluvil. Když budeme mít zdroje, které budou vyrábět s vysokými náklady, protože nám je třeba postaví někdo bez soutěže, tak tam nevzniknou peníze, které může potom stát použít tak, že například místo občanů zaplatí příspěvek na obnovitelné zdroje nebo něco takového. Vždycky to na konci je jenom jeden balík peněz.

Vhodný energetický mix

Takže by podle vás jaderné elektrárny měly vyprodukovat peníze, které pak stát může použít na dotace cen elektřiny?
Myslel jsem to tak, že kdybychom měli v České republice dobrý energetický mix, který bude levně vyrábět elektřinu, tak na tom budeme dobře, budeme konkurenceschopní proti okolním zemím. Ať už tedy bude obchodní model jakýkoliv, budeme na tom líp než všichni ostatní.

Vedení ČEZ navrhuje dividendu ve výši 47 korun na akcii. Je nejnižší za posledních 5 let

Číst článek

Tak jsou tu politické strany, které mají mnohem jednodušší recept, a to je, že se prostě zestátní ČEZ a nařídí se mu snížit ceny.
Ale to se neodlišuje od toho, co říkám. Já říkám, že filozoficky je dobré mít vhodný energetický mix, který vyrábí levně elektřinu. To, jestli ČEZ je vlastněný jenom státem, nebo ne, už je potom technikálie. Když máte ČEZ, který má dnešní vlastnickou strukturu, tedy 70 procent český stát a 30 procent je na burze a vlastní to celá řada akcionářů, tak je to nějaká struktura, která má své výhody a nevýhody. Mohlo by to být samozřejmě tak, že bude ČEZ stoprocentně státní a zase by to mělo výhody a nevýhody, to je pravda. 

Co je ta výhoda? Protože je tady hnutí ANO, nejsilnější opoziční strana a podle průzkumů favorit podzimních voleb, a její představitelé říkají, že ČEZ zestátní. Je to lepší model než polostátní ČEZ?
Já jsem řekl, že oba dva modely mají své výhody a nevýhody. Samozřejmě největší nevýhoda toho současného modelu je, že máte různé akcionáře, kteří mají úplně jinou představu o fungování. Jeden akcionář má dlouhodobé cíle a chce, aby firma naplňovala energetickou koncepci, a pak tam je celá řada akcionářů, kteří prostě mají zainvestováno. Někdo krátkodobě, někdo dlouhodobě, někdo spekuluje na to, že budou jeho akcie vykoupené. Prostě jejich zájmy jsou natolik odlišné, že to vždycky působí komplikace a není úplně jednoduché najít kompromis.

24:53

Zestátnit ČEZ je nejjednodušší řešení, říká ekonom Lízal. ‚Bude z něj korupční hydra,‘ obává se Dohnal

Číst článek

A co je ta výhoda, když to bude plně státní?
Ještě se bavíme o tom, když je to na burze. Druhá výhoda je, že firma samozřejmě musí dodržovat nějaká striktnější pravidla, protože je na burze. A ta vedou k větší transparentnosti a čistotě fungování firmy. A to já považuji za výhodu. Výhody, kdyby to bylo stoprocentně státní, jsou, že se určitě některé velké projekty dají jednoduše řídit, protože prostě nemusíte tak složitě vše vysvětlovat různým akcionářům s různými zájmy. Druhá výhoda souvisí s těmi cenovými zásahy. Když je stát jediný vlastník firmy, jako je ČEZ, tak samozřejmě jednodušeji zasahuje do cenové politiky, tak jako to dělají celé řady jiných zemí. Třeba se stát rozhodne, že udělá pro někoho speciální tarif, protože je zrovna doba energetické krize.

Neměl by to stát dělat za pomoci jiných prostředků než uměle ovlivňovat cenu, za kterou ČEZ bude prodávat elektřinu?
Teď nerozumím otázce. 

Tak teď prodáváte elektřinu za nějakou tržní cenu, ne? Takže stát by si řekl, my to nebudeme prodávat za tržní cenu elektřiny, ale za nějakou nižší, protože chceme.
Například. Mohl by udělat, že by stanovil třeba nějaké tarify. Když by tam neměl minoritní akcionáře, tak to je samozřejmě úplně jiná herní situace, jak s tím nakládat. Ale tam dnes nejsme. Je to rozhodnutí akcionářů, jak to bude dál.

A to by pro fungování ČEZu bylo v pořádku, kdyby se stanovaly nižší než tržní ceny pro spotřebitele?
V současné chvíli to možné není. 

Ale kdyby to bylo stoprocentně státní, tak to možné bude.
To je co by kdyby, tam nejsme.

‚Proč neplatí i banky?‘

Mimochodem, když jste popisoval nevýhody minoritních akcionářů, oni vám hodně vyčítají,  že se nijak nebráníte dani z mimořádných zisků, kterou po energetické krizi v roce 2022 zavedla vláda. Mělo to být na banky a skoro všechny energetické společnosti určité velikosti, ale nakonec se ukázalo, že tu mimořádnou daň, takzvanou windfall tax, platí v podstatě jenom ČEZ. Jedná se o částky kolem 30 miliard korun ročně, které z této daně posíláte do státního rozpočtu. A minoritní akcionáři říkají, že to je neoprávněná věc, protože energetická krize dávno skončila a stát jim stále bere část zisku. A vám jako managementu ČEZ vyčítají, že se proti tomu nebráníte. Také si stěžují u Evropské komise. Uděláte nějaké kroky i na jejich ochranu, nejenom majoritního státního akcionáře?
Hrozně dlouhá otázka, ale velmi zajímavá. Upřímně jsem ji čekal. Co se týká windfall tax, osobně nejsem úplně nadšený z té metody, jakou se stát vypořádal  s energetickou krizí. Ceny lítaly, jak lítaly, a stát zvolil cestu windfall tax. Mohl zvolit i jinou, ale prostě ji zvolil. A windfall tax zavedli na základě zákonů, které jsou platné. My to samozřejmě průběžně analyzujeme, bavíme se jak s interními právníky, tak s externími. Jaká je situace, jak úspěšní bychom byli, jak přesvědčivé argumenty bychom byli schopni použít, když bychom chtěli napadat, že windfall tax, která je součástí platných zákonů, je v rozporu s ústavním pořádkem. A my v tuto chvíli přesvědčivé argumenty nevidíme.

Kolik přinese windfall tax v roce 2025? Přes 30 miliard korun, odhaduje ministerstvo

Číst článek

Že by to bylo v rozporu s Ústavou?
Přesně tak. Je to podle platných zákonů. Vidíme rozhodovací praxi, vidíme právní poměry. To se může změnit. Pokud se to změní, ještě máme dost času ten názor přehodnotit. A argumentovat tím, že to platíme jenom my? Mohl bych položit řečnickou otázku: jak to, že to ti ostatní neplatí? Je to proto, že nedodržují zákony nebo to obcházejí? Jak to, že banky nakonec neplatí? Jak to, že to bylo jenom na šest bank? Já tomu prostě nerozumím. 

Tak to je sice pravda, ale to zase minoritní akcionáře asi úplně nezajímá.
Já dneska nemluvím k minoritním akcionářům. Ale té jejich emoci úplně rozumím. Občas to sice přehání na sociálních sítích. Je to jeden z důvodu, proč jsem přestal číst sociální sítě. Ale na druhou stranu, chápu jejich postoj. Je tam celá řada…

Jinými slovy naznačujete, že vláda to tedy udělala tak, že v tom nakonec zůstal jenom ČEZ?
To já neumím říct. Spíš je to o tom, že by měla finanční správa důkladně prověřovat všechny účastníky trhu, jestli nekrátili daně nějak jinak, neférově, jestli třeba ceny, za které si to převáděly do svých zahraničních tradingových dceřiných společností, jestli byly férové. Ale já nejsem finanční správa.

Konec těžby uhlí

Pojďme se ještě trochu podívat na budoucnost energetiky. Nedávno jste oznámili konec těžby uhlí v roce 2033, o dva roky dříve, než jste plánovali. Říkáte, že už mezi roky 2027, 2028 se vám nevyplatí provozovat uhelné elektrárny právě kvůli rostoucím cenám povolenek na CO2. Dá se čekat, že je tedy budete odstavovat dříve, čekalo se to kolem roku 2030. Je takový krok bezpečný, když podle propočtu ČEPSu i Mezinárodní organizace ENTSO-E bude Česko už kolem roku 2030 v situaci, že významnou část potřeby bude pokrývat dovozem?
Jestli je to bezpečné z pohledu jistoty české energetické soustavy a dodávek? 

Ano.
My se musíme chovat vždycky bezpečně. Představa, že tady bude nějaká nedodávka, blackout, takovou představu přece nemůžeme posilovat nějakým nerozumným chováním. To znamená, máme nějaké ekonomické představy a ty zdroje přestávají být ekonomicky výhodné. Nemusí to ale vést k tomu, že to v jeden den vypneme a druhý den se ta soustava zachvěje a třetí den bude blackout. To přece takhle nemůže skončit. 

Co Čechy spojuje: lidé chtějí zelenou energetiku, ale cítí obavy ze zdražování

Číst článek

Takže když bude nedostatek elektřiny, tak zdroje neodstavíte?
Je to o tom, že musíme s dostatečně velkým časovým předstihem signalizovat, co chceme udělat a proč to chceme udělat a musí se udělat celá řada jiných kroků, které povedou k tomu, že ta soustava bude v každou chvíli stejně bezpečná. To znamená, není to o tom vypnout uhelné elektrárny bez dalšího a čekat, co se pak stane. Je to o tom si dát celkový plán, jaké zdroje do té doby vzniknou, abychom mohli v klidu a bezpečně rozhodnout. Protože v energetice nejsme blázni, jsme zodpovědní manažeři nejenom v ČEZ, ale věřím, že i ve státní správě. Takže se musí prostě postavit především nové zdroje. A jaké zdroje by to měly být? Z hlediska uhelných elektráren, jejichž vypínání se nepotkává s novými jadernými zdroji, tak se to potkává s výstavbou primárně plynových elektráren a přestavbou uhelných tepláren na plynové teplárny. V České republice by mělo vzniknout nějakých pět tisíc megawattů plynových elektráren do roku 2030.

A to je podle vás reálné, že se tolik plynových zdrojů postaví?
Udělala se celá řada legislativních opatření v Parlamentu pro zjednodušené povolování výstavby plynových elektráren. Vedle toho je potřeba udělat kapacitní platby na plynové zdroje. Udělaly se také nástroje, kdyby bylo potřeba uhelné elektrárny z důvodu bezpečnosti, jak říkáte, ještě chvilku provozovat a ekonomika by tomu nesvědčila, byly by v červených číslech. Tak i to v té legislativě je napsané. Regulátor může říct, ještě po takhle dlouhou dobu to potřebuji. 

Takže podle vás nemůže dojít k tomu, že by opravdu v Česku nastala situace, že budou vypnuté uhelné elektrárny, nebude ještě postaveno dostatek plynových zdrojů, bude spousta fotovoltaik, které, když zaleze slunce, nebudou fungovat a budeme závislí na dovozu. A když zrovna nebude odkud dovézt elektřinu, tak bude problém. Nemůže nastat taková situace za pět, za šest let?
Za pět, za šest let, když by taková situace nastala, tak to je blbě udělané. To, že může být nedodávka pět šest hodin ročně, to je něco, s čím standardy počítají. Ale kdyby mělo dojít k blackoutu nebo k nějakým dlouhodobým výpadkům v regulačním pásmu, to je něco, co nastat nemůže. V tu chvíli se ty zdroje nevypnou a pojedou ještě nějakou dobu. 

Kdo z politiků nebere vážně klima, měl by připustit, že je smířený s migrací, říká výzkumník

Číst článek

V této souvislosti se zeptám ještě na jednu věc a to je evropský Green Deal, který je vlastně tím hnacím motorem, proč se vypíná uhlí. Je to kvůli ochraně klimatu. Green Deal počítá také s tím, že i zemní plyn, na který se teď přestavují uhelné zdroje, tak se má kolem roku 2040 přestat využívat. Věříte tomu, že se Green Deal změní, nebo je reálné, aby se dodržel tento plán?
Stát se může úplně cokoliv. Green Deal není nějaká vyšší pravda. To nevymysleli vědci, aby řekli, tohle je jediná cesta. Green Deal je marketingové pojmenování programového prohlášení první Evropské komise Ursuly von der Leyenové. To je její politický program. Když získala svou funkci, což bylo někdy v roce 2019 na podzim, tak začátkem prosince šla do Evropského parlamentu a řekla: „Jsem nová Evropská komise a moje programové politické prohlášení je toto a jmenuje se Green Deal.“ Dokud tam bude tato většina, která bude říkat, tohle je správná cesta a většina Evropy to chce, tak budeme naplňovat Green Deal. Ale já vám neumím říct, jestli se po cestě zmodifikuje. 

Spíš jsem mířila k tomu, jestli by se měl změnit. Jestli ty cíle jsou podle vás dosažitelné a neohrožují třeba fungování energetiky.
Už celou řadu let říkám, že to je nedomyšlené, překotné a moc marketingové a politické. Dopadové studie se na to nikdy nedělaly. Říkám to několik let veřejně, že to je příliš velký aktivismus. Uděláme to za každou cenu, ať to stojí, co to stojí. Jaké to bude mít dopady na hospodářství jednotlivých zemí, to se už neprezentuje. Obzvlášť pro Českou republiku je to složité. My jsme země, která byla hodně postavená na uhelných elektrárnách, takže pro nás má cena emisní povolenky dramaticky větší dopad než pro většinu jiných členských zemí EU. A Evropská komise také ve svých prováděcích dokumentech slibovala úplně jiné ceny emisní povolenky v jednotlivých pětiletkách. Takže je to taková metoda: něco vám řekneme, za tři roky to zpřísníme, za další dva to ještě zpřísníme. Jako by chtěli uvařit žábu.

Celý exkluzivní rozhovor se šéfem ČEZ Danielem Benešem si můžete poslechnout v přiloženém audiu nahoře v článku. První díl rozhovoru o situaci kolem tendru na výstavbu dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany najdete zde.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít