Do nemocnice v Táboře přišel muž sám. Dlouho pobýval v Africe, popisuje Fošum z ministerstva

Pacient s podezřením na nebezpečnou nákazu je stabilizovaný. Lékaři teď čekají na výsledky testů, které určí jeho onemocnění. Muž v pátek přišel do táborské nemocnice, kde u něj lékaři diagnostikovali příznaky tropické horečky. „K trasování osob došlo v první moment, kdy jsme se tuhle informaci dozvěděli,“ popisuje ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pacient byl umístěn do ochranného vaku

Pacient byl umístěn do ochranného vaku | Zdroj: HZS Jihočeského kraje

V sobotu odpoledne by měly být hotové testy, jestli jde o ebolu, případně o jiné onemocnění. Jak to v Česku funguje v případě takových onemocnění? Proč to nemohou dělat české nemocnice a musí se posílat do Německa?
Co se týče vyšetření na hemoragické horečky, tak ty se provádí ve speciální laboratoři. Označujeme je jako BSL4. Jedná se o standardní úpravu vzorku, kdy na sobě máte vak, v uvozovkách vypadáte jako kosmonaut. Specifické je to právě pro BSL4 tak, aby nedošlo k ohrožení zdravotnického personálu.

V České republice máme maximálně laboratoře BSL3 s tím, že se jedna buduje a měla by být hotová do konce roku 2026. Do té doby, než bude mít Česká republika BSL4, má Česko dohodu s Institutem Roberta Kocha v Německu. Pokud máme podezření na hemoragickou horečku nebo obdobná onemocnění, tak vzorky převážíme do jejich BSL4 laboratoře.

Jste členem krizového štábu, který resort zdravotnictví zavedl. Jaká opatření přijala Česká republika, popřípadě váš resort, aby se nákaza nešířila dál?
Aktivoval se standardní mechanismus, říkáme tomu IHR směrnice. Je to postup, který by se měl aktivovat v jakémkoliv členském státu Evropské unie, pokud je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu.

5:53

Muž na Bulovce s podezřením na nebezpečnou nemoc je v Česku od 6. května. Do karantény musí 26 lidí

Číst článek

Znamená to, že zdravotnické zařízení kontaktuje krajskou hygienickou stanici, krajská hygienická stanice nařídí izolaci, karanténu a převoz na speciální zařízení, jak tomu bylo v případě táborské nemocnice.

V rámci ministerstva zdravotnictví se aktivuje buďto převoz vzorku směr Institut Roberta Kocha, popřípadě se připravují další opatření.

Systém tedy zafungoval tak, jak má. Pokud je někde podezření na vysoce nebezpečnou nákazu, aktivuje se zdravotnické zařízení, hygienická služba a ministerstvo zdravotnictví.

‚Do nemocnice přišel sám‘

Jaká opatření jste přijali ohledně táborské nemocnice?
Pacient byl přijat v návaznosti na klinické potíže, které měl. Do nemocnice přišel sám a popisoval některé příznaky, které mohou směřovat k hemoragickým horečkám. Podstatné je u téhle osoby to, že tu byla cestovatelská anamnéza.

Osoba pobývala dlouhý čas v Africe. Tím pádem je tady riziko pouze pro tu jednu osobu, která pobývala v zahraničí, nikoliv pro obyvatele Tábora nebo pro jakékoliv jiné obyvatele České republiky. To riziko je pouze pro tuhle jednu osobu, potažmo pro osoby, které pacienta ošetřovaly.

Americký pacient má příznaky eboly, převezli ho z Tábora na Bulovku. Oddělení musí dezinfikovat hasiči

Číst článek

U zdravotnického personálu byla tedy nařízena karanténa do té doby, než budou výsledky u toho konkrétního pacienta.

Omezil se nějak provoz nemocnice v Táboře, nebo funguje v běžném režimu?
Mysleme na to, že se nejedná o celou nemocnici. Jedná se pouze o infekční oddělení s tím, že podle mých informací bylo dáno pět zdravotníků do karantény.

Předpokládáme, že v rámci rotace zdravotnických pracovníků došlo k jejich náhradě, tím pádem není infekční oddělení táborské nemocnice v ohrožení, co se provozu týče. V karanténním opatření je akorát těchto pět osob a jinak oddělení funguje normálně dál.

Spustil váš resort už trasování osob, které s tím mužem přišly do kontaktu?
K trasování došlo hned v první moment, kdy jsme se tuhle informaci dozvěděli. Krajská hygienická stanice momentálně provádí konkrétní seznam osob, poté tyhle osoby kontaktuje a vysvětluje, jakým způsobem se mají chovat do doby, než budou výsledky.

Současně si bere kontakty od kontaktů, pokud by bylo potřeba, že bychom se s nimi následně spojili. Tenhle systém byl aktivován od včerejšího (pátečního, pozn. red.) odpoledne i v tomto případě a Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje právě odebírá kontakty od konkrétního pacienta.

Máte už případně nějaké odhady, s kolika lidmi ten člověk mohl do kontaktu přijít v mezidobí, kdy byl v Africe a kdy přijel do Česka?
V současné době bychom se bavili o číslech, které mohou narůstat, případně se mohou snižovat. Počkejme proto spíše na odpoledne, kdy budeme vědět, jestli je ten výsledek na hemoragickou horečku pozitivní, nebo negativní. Potom bychom se bavili o konkrétním počtu osob, které byly v kontaktu.

V Kongu hrozí kvůli bojům únik eboly z laboratoře. ‚Situace je nepředvídatelná,‘ varuje Červený kříž

Číst článek

Souvisí to i s tím, že pokud by se jednalo o hemoragické horečky, je jich vícero druhů, u kterých je i odlišná inkubační doba.

Zejména je tam odlišná cesta přenosu. Pokud bychom se bavili o ebole, tam se může jednat o tělní tekutiny.

Pokud bychom se bavili o nějakých jiných hemoragických horečkách, tak tam může být přenašečem například komár, což by bylo v případě táborské nemocnice a kontaktů s touto osobou bezpředmětné. To množství kontaktů by se nám tak radikálně snížilo.

Komár jako přenašeč?

Zmínil jste, že byl muž v Africe. Můžete mi potvrdit, že přiletěl z Konga?
Musíme rozlišovat Kongo a Demokratickou republiku Kongo. A v cestovatelské anamnéze má ta osoba právě Demokratickou republiku Kongo. Když se koukneme na nějaké outbreaky (rozšíření, pozn. red.), tak se jedná o specifické oblasti, která jsou pro hemoragické horečky rizikovější.

Proto se v tomhle případě aktivoval systém předběžné opatrnosti a určitého respektu k vážnosti té nemoci, abychom tohle onemocnění buďto vyloučili, nebo potvrdili a hned aktivovali systém ochrany veřejného zdraví. V cestovatelské anamnéze má osoba kromě Demokratické republiky Kongo také Rwandu.

V případě nejhorší, nejvíce infekční varianty onemocnění – má Česko dostatek kapacit v nemocnicích na to, aby bylo možné případné pacienty léčit?
Je velmi nepravděpodobné, že by se takové onemocnění u pacienta potvrdilo. Ale jak jsem zmiňoval, pacient byl v rámci principu předběžné opatrnosti a respektu k vážnosti toho onemocnění izolován a byly odebrány vzorky na vyšetření.

Pokud by byl výsledek, dejme tomu třeba na ebolu, pozitivní, tak je daná osoba v izolaci, tím pádem se onemocnění nemůže dále šířit. Co se týče kontaktů, tak v tomhle případě budou vzány též do epidemiologického sledování, a na základě jejich příznaků by se potom vidělo dál.

K pacientovi v Táboře vyjel biohazard tým. Jak převáželi muže s podezřením na nebezpečnou nemoc

Číst článek

Může se ale jednat o jinou hemoragickou horečku, kde je riziko pro kontakty téměř nulové. Pokud je tím přenašečem komár, tak v českém prostředí není takový komár, který by tu hemoragickou horečku dokázal přenést z našeho jednoho pozitivního pacienta na ostatní. V tom případě by odpověď na vaši otázku bylo, že dalších lůžek nebude třeba.

Pokud bychom se bavili o jiné hemoragické horečce, která se může přenášet biologickým materiálem, tak není v tomto případě důvod obavy, že by v českém prostředí nebyl dostatek lůžek. Fakultní nemocnice Na Bulovce je vybavena několika jednotkami lůžek na hospitalizaci. V nejhorším případě je možné aktivovat speciální zařízení, které dokáže hospitalizovat a ošetřovat další pacienty.

Tohle je ale spíše akademická debata než debata o nějakém riziku, které by tady hmatatelně bylo. Nepředpokládáme tím, že by ten výsledek byl pozitivní. Pokud by pozitivní byl, tak je ta osoba už dnes v izolaci. Tím pádem není obava z přenosu mezi dalšími osobami.

Jakub Kulawiak, kvr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme