Výdaje Česka na rozvojovou pomoc klesají. ‚Pracujeme efektivně s omezenými prostředky,‘ tvrdí stát
Česko se po vstupu do Evropské unie zavázalo, že do roku 2030 bude na pomoc v zahraničí dávat 0,33 procent hrubého národního důchodu. K tomuto cíli se ale neblíží. Naopak patří mezi unijní země, které dlouhodobě dávají na oficiální rozvojovou pomoc nejméně peněz. Podle Fóra pro rozvojovou spolupráci to přitom může mít dopady na zahraniční ambice Česka, ale i obchod v rozvojových zemích.
Kuchyň ve východoukrajinském městě Izjum provozuje humanitární organizace Mirné Nebo. Díky ní můžou mít potřební ve městě i jeho okolí teplé jídlo. S projektem kuchyně ukrajinské organizaci pomáhala také česká Diakonie, která část prostředků získala od státu.
V minulém roce dalo Česko na oficiální rozvojovou pomoc téměř 22 miliard korun a dostalo se tak na 0,36 procenta hrubého národního důchodu. Většina z těchto peněz ale šla na řešení situace ukrajinských uprchlíků. Tyto finance se navíc do letošní bilance už nezapočítají.
Rozpočet schválený na příští rok pak ukazuje, že se Česká republika vrací spíše k roku 2021, kdy poměr k hrubému národnímu důchodu činil 0,13 procenta.
„Je pravda, že poměr oficiální rozvojové spolupráce a hrubého národního důchodu je menší než závazek, který jsme učinili,“ připouští Petr Gandalovič, ředitel odboru rozvojové spolupráce ministerstva zahraniční.
Nižší počet prioritních zemí
Právě resort zahraničí v dokumentu věnovanému plánu rozvojové spolupráce na příští rok upozorňuje, že se prostředky na rozvojovou a humanitární pomoc, kterou má v gesci ministerstvo, v posledních letech spíše snižovaly.
„My se snažíme na to vládu upozorňovat, ale zase se snažíme s těmi omezenými prostředky pracovat co nejefektivněji. Zaměřujeme se na menší počet prioritních zemí a tam jsou ty projekty podle mého názoru docela vidět,“ dodává Gandalovič.
❓Kde #CeskoPomaha?
— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) October 18, 2023
👉🏻 Ve všech zemích rozvojové spolupráce poskytujeme humanitární pomoc dle potřeby.
👉🏻 V případě vážných humanitárních katastrof Česko 🇨🇿 pomáhá i v dalších zemích - např. při hašení požárů v Řecku nebo při záchraně zavalených po zemětřesení v Turecku. pic.twitter.com/TDrTFatkNW
Nižší výdaje na rozvojovou pomoc přitom můžou mít dopady i na prestiž Česka v zahraničí, tvrdí ředitel Českého fóra pro rozvojovou spolupráci Pavel Přibyl.
„Česká republika má nějaké ambice i na mezinárodním poli. I v oblasti, kde třeba rozhodují rozvojové země o tom, jestli někde budeme zastávat významnou pozici, typově v Radě bezpečnosti OSN. A pokud je vidět, že na rozvojovou agendu nedáváme dostatek prostředků ani to, co jsme slíbili, že budeme dávat, tak to není dobrý signál,“ hodnotí Přibyl.
První návštěva od Husáka. Fiala v Etiopii řešil humanitární pomoc i zájem o české zbraně
Číst článek
Jako příklad zmiňuje Afriku, kam letos nad podzim odcestoval premiér Petr Fiala (ODS) společně se zástupci českého byznysu.
Pozitivní obraz Česka
„Poměrně velký rozpor je v tom, že se Česká republika začíná zaměřovat na africké země, abychom tam byli aktivnější než doposud. Ale bohužel se to neodráží ve financování. Takže i na program Afrika, který měl do předloňska rozpočet v řádu několika desítek, možná i dvě stě milionů to bylo, tak na ten v posledních dvou letech nejde ani koruna,“ upozorňuje ředitel Fóra pro rozvojovou spolupráci.
Odrazit se to podle něj může právě i v možnostech českých firem na tamním trhu. Česká republika se ale z Afriky úplně nestáhla. Rozvojovou pomoc poskytuje do prioritních zemí. Mezi ně patří Etiopie nebo Zambie, kterou v létě navštívil šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti).
„Tam, kam česká pomoc směřuje, může přispívat k pozitivnímu obrazu. Ale její dopad bych nepřeceňoval, protože se zase nejedná v kontextu dárců jako Velké Británie, Francie nebo Čína o významné částky,“ doplňuje Zdeněk Opršal z Katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci.
Mezi další země, kam bude česká rozvojová pomoc v příštím roce prioritně směřovat, patří Bosna a Hercegovina, Gruzie, Moldavsko a Kambodža.
