Česká republika se snaží v rozvojových zemích podporovat například vzdělání, zdravotnictví nebo zemědělství. I tak ale její zahraniční pomoc nepřibližuje závazku, který má do roku 2030 splnit.
„Většina českých firem, které na Ukrajině aktuálně fungují, zde byly aktivní už desítky let před ruskou invazí. Chceme ale na ukrajinské trhy dostat stovky nových firem,“ říká Tomáš Kopečný
„Zhruba devět milionů lidí a k tomu milion dětí se nachází ve velice těžké situaci – pokud nedostanou humanitární pomoc, jejich život se ocitne v přímém ohrožení,“ varuje pracovník Člověka v tísni.
„Kvůli dluhům a hladu jsem byla nucena prodat i svou ledvinu,“ popisuje Afghánka. Za prodej ledviny dostala asi 30 tisíc korun, zotavování ale neprobíhá dobře. Na rodinu proto nemá kdo vydělávat.
„Setkáváme se i s dívkami provdanými kolem 12. roku. Máme mnoho pacientek, které mají kvůli brzkému těhotenství problémy, protože na to jejich tělo není připravené,“ říká z Bangladéše Tereza Sacha.
„V Mali je poměrně rozšířený problém migrace, kdy muži odcházejí pryč a ženy pak zůstávají s dětmi samy. Právě osamocené ženy patří mezi nejvíce ohrožené,“ říká Lucie Chlubnová z Člověka v tísni.
„Uvědomíte si tu obrovskou nejistotu lidí ze změny režimu a z toho, co bude dál – jak bude režim postupovat v oblasti vzdělávání nebo lidských práv,“ říká Jan Šindelář z organizace Člověk v tísni.
„Myslím, že svět bude afghánský stát opět dotovat. Tak trochu si tím platíme výkupné – polovina ze 40 milionů Afghánců se může dát do pohybu,“ říká Tomáš Kocian z Člověka v tísni.
„Proč očekáváme, že všechno, co musíme udělat, je vysadit vakcíny na letišti (některé z rozvojových zemí), vyfotit se u toho a lidé si pak na letiště pro vakcíny sami přiběhnou?“ ptá se epidemiolog.
„Voda jim zaplavila dům, oni ale přišli celí vysmátí, šťastní a my jsme jen nechápavě zírali, jak jsou místní lidé silní,“ popisuje svůj nejemotivnější zážitek z Jižního Súdánu Simona Šmelková.
„Uprchlíci v táboře by se rádi vrátili do své původní země, to se ale děje jen v malém rozsahu… Rozhodně jsem nezaznamenal, že by mířili do Evropy,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Erik Siegl.
„Tálibán nemá kapacity a zkušenosti, jak převzít moc a řídit stát. To bude další zásadní moment, který podtrhne tragičnost celé situace,“ říká regionální ředitel Člověka v tísni Tomáš Kocian.
„Nová vláda by měla hlavně vytvořit nová pracovní místa, protože lidé jsou velmi chudí. Vidíte, jak rozprodávají své věci, aby si mohli koupit alespoň čtyři nebo pět kusů chleba,“ popisuje Afghánec.
Peníze by měly posloužit na zdravotnickou pomoc na Ukrajině, na řešení problému s migrací v Zambii a na prevenci katastrof. Návrh ministerstva zahraničí projedná v pondělí vláda.
Analytik Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů upozorňuje, že se Česko na prevenci migrace pomocí humanitární a rozvojové pomoci podílí nedostatečně.
„Pokud dokážeme vyřešit příčiny v místech, kde jsou, bude to dobré pro všechny," řekl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Mark Green, který od roku 2017 vede Americkou agenturu pro mezinárodní rozvoj.
Do Prahy přijela jedna z nejvyšších žen OSN. Zástupkyně generálního tajemníka OSN Aminy Mohammedové jsme se ptali na migraci, ochranu životního prostředí i genderové otázky.
Kosovo oslavilo 10 let od vyhlášení samostatnosti, zatím se ale neobejde bez pomoci bohatších zemí. Hlavními sponzory země jsou Spojené státy či země Evropské unie. A pomáhá i Česko.
Soukromé firmy v bohatých zemích v posledních letech stále více těží z finanční pomoci určené pro ty nejchudší na světě. Upozorňuje na to nová studie, o které informovala agentura Reuters. Podle aktivistů dárci selhávají v omezování takzvané vázané pomoci, která nutí příjemce nakupovat zboží a služby z dárcovské země.
Miliardové investice v Africe, nová obchodní partnerství, spolupráce v oblasti bezpečnosti i potírání korupce. To vše je výsledkem washingtonského summitu 40 afrických lídrů s americkým prezidentem Barackem Obamou. Šéf Bílého domu označil Afriku za rozvíjející se kontinent. Americké firmy během schůzky přislíbily investice ve výši až 37 miliard dolarů.
V Olomouci začíná jediná akce v České republice zaměřená na téma rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Chybět nebudou dokumenty, neformální posezení, venkovní aktivity či prohlídka města.
Desítky milionů liber britské rozvojové pomoci končí v zemích, které vůbec nejsou rozvojové. Na krajně podivné nakládání s penězi ostrovních daňových poplatníků přišel list Sunday Telegraph. Peníze určené těm nejpotřebnějším končí třeba v Turecku, Brazílii nebo na Islandu.
Zatímco kritická situace kolem státních dluhů a eura v Evropské unii poutá pozornost veřejnosti i politiků, její další důsledky zůstávají ve stínu. Jedním z nich je omezení pomoci rozvojovým zemím. Ta poprvé od roku 2002 klesla, v evropském průměru o 1,5 procenta.
Minimální šance na kvalitní vzdělání nebo lepší život měly desítky mladých lidí ze zemí, které v nedávné minulosti postihly nepokoje a ozbrojené konflikty. Díky České republice ale studenti z deseti rozvojových států získali stipendium a po absolvování českých vysokých škol se mohou zapojit do obnovy svých zemí.
Obyvatelům několika chudých zemí v Evropě, Asii i Africe se žije lépe i díky České republice. Praha totiž ročně poskytuje na rozvojovou pomoc přes 800 milionů korun. V programu spolupráce chce ve stejné míře pokračovat i v letošním roce.
