Aktuální statistické údaje jakoby patřily nějakému africkému státu v procesu nadějné transformace a nikoli Argentině. Oficiálně 17-, neoficiálně 21procentní nezaměstnanost, jde ruku v ruce se zhruba 52 procenty Argentinců žijícími pod hranicí chudoby. V některých provinciích na severu země, jako jsou Tucumán nebo Formosa, pak na následky podvýživy stále umírají malé děti.

Jak splatit mnohamiliardové půjčky nebo alespoň úroky z nich? Jak bojovat s chudobou a zároveň přilákat do země zahraniční investory. To vše by nový argentinský prezident Kirchner dělal nejraději zároveň. Experti, mezi nimi i Tristán Rodriguez Loredo z Argentinské katolické univerzity ale před takovýmto scénářem varují a nabízejí alternativu.

"Pokud ukážeme zahraničním investorům dostatečný sexappeal, naše ekonomika se bude vzpamatovávat čím dál tím rychleji. Ale pozor, nejde jen o to poskytnout státní garance, ale také vytvořit solidní prostředí pro uzavírání zakázek. V první řadě musejí potenciální investoři vidět, že se čestně vypořádáme s jejich předchůdci, kteří v naší zemi investovali v posledních deseti letech. Nejsou hloupí a nepůjdou do země, kde se pravidla hry rok od roku mění," upozorňuje Tristán Rodriguez Loredo.

Jen málokterý z odborníků si při hodnocení krize troufl ukázat na jednu jedinou osobu či událost, které měly stát na počátku argentinské ekonomické katastrofy. Jedním z nejčastěji zmiňovaných obětních beránků je přitom Domingo Cavallo, za jehož působení v čele resortu financí, bylo v roce 1991 argentinské peso pevně připoutáno k americkému dolaru. Tristán Rodriguez Loredo si myslí, že na vině nebyli jednotlivci, ale celý systém. Velmi nelichotivě se přitom vyjadřuje také k aktivitám Mezinárodního měnového fondu, který do Argentiny napumpoval před krizí i během ní miliardy dolarů.

"Nemůžete si půjčit peníze na patnáctiprocentní úrok, když růst Vaší ekonomiky dosahuje čtyř nebo pěti procent nebo je dokonce nulový, jako tomu bylo v roce 2001 v případě posledního úvěru od Mezinárodního měnového fondu. Skutečně slovo "pomoc" je v případě Mezinárodního měnového fondu třeba napsat v pořádných uvozovkách," soudí ekonom z Katolické univerzity a dodává. "Myslím si, že řešení krize bylo horší, než krize samotná."

Tristán Rodriguez Loredo upozorňuje i na další problém, který k vyhrocení krize přispěl. Tím je neschopnost argentinských zemědělských produktů konkurovat Spojeným státům a hlavně dotovaným produktům ze zemí Evropské unie. Argentinského ekonoma trápí i masová emigrace mladých, vzdělaných Argentinců - další to následek krize.

"Skutečnost ale ukazuje, že když například argentinský právník odejde do Španělska nebo do Itálie, tak práci najde, ale v jiném odvětví, kde většinou nemá šanci využít svých schopností. Mám pocit, že je to něco podobného, jako v případě Východoevropanů, kteří odcházejí za prací do Německa a dalších západoevropských států," připomíná argentinský ekonom Tristán Rodriguez Loredo.

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít