Cesty ke svobodě: Hans-Dietrich Genscher ohlásil pád NDR
Převratné události roku 89 mají dominový charakter. Jedna událost dala do pohybu druhou. Nebyl to ale - tak jako u toho domina - automatický pád. Do některých kamenů bylo potřeba pořádně strčit, aby padly. O jedno takové postrčení událostí vpřed se postaral tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher.
Jeden pražský balkón proto nese jméno tohoto německého politika, který z něj v roce 89 ohlásil pád NDR. Ano, byl to právě Hans-Dietrich Genscher. Víc vám nabízí Pavel Polák v cyklu reportáží Cesty ke svobodě.
Praha, 30. září 1989. Hans-Dietrich Genscher vychází na balkón západoněmecké ambasády: "Přišli jsme k vám, abychom vám řekli, že můžete emigrovat."
Touhle větou se Hans-Dietrich Genscher zapsal do německých učebnic dějepisu. Tisícům uprchlíků z Východního Německa, kteří se několik měsíců skrývali v zahradě ambasády, oznámil, že jejich cesta na Západ je volná.
S tím ovšem musela souhlasit NDR a také Sovětský svaz. Genscher, který byl po infarktu a měl se léčit, získal souhlas obou států po několika důvěrných jednáních v New Yorku, během zasedání OSN. Tušil tehdy, že právě tímhle dává do pohybu události, které vyvrcholí pádem Berlínské zdi?
"Ani já, ani ti uprchlíci jsme si ničeho takového vědomi nebyli. My v západním Německu jsme byli uprchlíkům vděční, že se k takovému odvážnému kroku odhodlali. Protože to přitáhlo pozornost světa na situaci v NDR. Pokud ze země prchají lidé v takových počtech, tak to přece pro to musí existovat nějaké skutečné zdůvodnění. Mnoho lidí v západní Evropě to vyburcovalo."
Balkónu německé ambasády, odkud Hans-Dietrich Genscher promluvil k uprchlíkům, se dnes říká "Genscherův balkón". Je tam také pamětní deska a na ní jeho památná věta. Pád komunismu tehdy celá Střední Evropa přivítala s nadšením. Co jí ale přineslo dvacet let svobody? ptám se dnes dvaaosmdesátiletého Hanse-Dietricha Genschera kousek od jeho balkónu.
Mír. To je hodně.
"Svoboda a mír, to jsou ty nejcennější věci, které vůbec můžeme mít. Přinesly nám je pád Berlínské zdi, konec studené války. A já osobně to pociťuji s velkou vděčností - jako někdo, kdo prožil druhou světovou válku jako dítě a kdo musel jako patnáctiletý kluk obsluhovat protiletadlové dělo."
Opojení ze svobody záhy vystřídalo ve všech bývalých sovětských satelitech ve střední Evropě jakési vystřízlivění. Ekonomika nerostla dost rychle, zato rostla nezaměstnanost. A v průzkumech veřejného mínění se začaly ozývat hlasy volající po starých časech.
"Tak zaprvé. Člověk má sklon k tomu, že se mu v paměti trochu rozmazává, co bylo v minulosti. Ale tenhle rozmazaný obraz se nemůže prosadit. Protože svobodu jako hodnotu nikdy nemůžete potlačit. Samozřejmě, že jsou lidé, kteří jsou zklamaní. Kteří toho očekávali víc a kteří si mysleli, že se všechny změny stanou naráz. Kteří měli v osobním životě po převratu smůlu."
"V tuhle chvíli ale nejde o minulost. Jde o budoucnost, se kterou se musíme my, západní, východní Němci, Češi a ostatní pořádně vyrovnat. Evropa představuje pro nás všechny společný osud," dodává bývalý západoněmecký ministr zahraničí.
