Čím hlubší je oceán, tím rychleji se vlna tsunami šíří. Ohroženou oblastí je celý Pacifik, popisuje vědec
Velká část světa se potýká s následky silného zemětřesení u ruského poloostrova Kamčatka a s hrozbou následných vln tsunami. Japonsko kvůli tomu vyzvalo k evakuaci skoro dva miliony obyvatel. Vlny zasáhly už Havajské ostrovy, tam dosáhly výšky skoro 1,75 metru. „Ohroženou oblastí je celý Pacifik,“ říká v poledním rozhovoru pro Radiožurnál Václav Kuna z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.
Do jaké míry se dá skoro 11 hodin po hlavních otřesech předpovědět, jak vysoké vlny a kam dorazí? Na čem všem to závisí?
Předpovídání velikosti vlny tsunami je předpovídáním toho, co to zemětřesení na mořském dně udělalo, protože vlna tsunami je výsledkem výzdvihu a poklesu oceánského dna v důsledku zemětřesení.
Poslechněte si celý rozhovor s Václavem Kunou z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky
Zemětřesení bylo způsobené pohybem dvou tektonických desek, v tomto případě pacifické a severoamerické desky, kdy se pacifická podsouvá pod tu severoamerickou, napětí se uvolní skokově během dvou minut a v jedné části desky dojde k jejímu výzdvihu. A jak to zvedne vodní masu, tak to stojí za vznikem vlny tsunami.
Ti, kdo modelují vlny tsunami, se snaží co nejlépe předpovědět, na jaké zlomové ploše došlo k zemětřesení, třeba o kolik centimetrů došlo k výzdvihu, respektive poklesu oceánského dna a potom, jak velká vlna tsunami by mohla být.
Pak to nezáleží jen na tom zdroji, ale i na místě, které je vlnou tsunami zasažené, záleží to na tvaru dna nebo hloubce podloží v místě, kde ta vlna k pobřeží dojde, čili je to potom i lokální záležitost.
Jak rychle se vlny tsunami v moři šíří? A je to šíření rovnoměrné do všech stran? Nebo v tom hrají roli třeba i mořské proudy nebo směr a síla větru?
Největší mořské proudy. Směr a síla větru hrají velmi minimální roli. Největším faktorem je hloubka oceánu v daném místě, to je naprosto primární parametr pro rychlost šíření vlny.
Na Kamčatce udeřilo silné zemětřesení. Tichomořské státy postupně odvolávají varování před tsunami
Číst článek
Na oceánu hlubokém několik kilometrů se vlna šíří přibližně rychlostí 700–800 km/h. Když přijde k pobřeží, kde už naráží na mořské dno, kde se už výrazně změlčuje, tak se potom bavíme o rychlosti výrazně nižší, třeba několik desítek kilometrů za hodinu.
Jak dlouho nebezpečí tsunami trvá? Kdy se dají očekávat největší vlny po tom aktuálním zemětřesení?
Vlna tsunami není jenom jedna, je to vždycky série vln, které přicházejí v rozmezí několika minut až desítek minut.
Příchod té vlny záleží na vzdálenosti od zlomové plochy zemětřesení. Když se bavíme o Havajských ostrovech, tam to přišlo přibližně za šest hodin, což je přímo závislé na vzdálenosti. Ta vlna tam nepřijde jen jedna, přijde tam série vln během několika desítek minut, nicméně oceán může být rozbouřený ještě déle potom, protože ta vlna tsunami se odráží od různých dalších ostrovů a přichází tam v různých fázích.
Které oblasti světa jsou v tuto chvíli u tohoto aktuálního zemětřesení a následného tsunami nejohroženější?
Je to oblast celého Pacifiku. Tichý oceán je velmi rozlehlý a má kruhový tvar, říká se tomu Ring of Fire (Ohnivý kruh), protože na všech stranách Pacifiku jsou právě ty subdukční zóny, kde se ty tektonické desky podsouvají, na okrajích Tichého oceánu tak může kdekoliv dojít k relativně velkým zemětřesením, které potenciální můžou vyprodukovat podobnou vlnu tsunami.
Když se to stane právě teď jako na Kamčatce, tak ty vlny potom přes oceán putují a oblasti, které nejsou stíněné například nějakými ostrovy a jsou tak vystavené přímé vlně, jsou teď ohrožené. Nicméně doufejme, že síla nebo velikost té vlny, když přejde celý Pacifik, bude už trošku utlumená a nebude tak velká, takže snad škody nebudou obrovské, ale je lepší být připravení nebrat to na lehkou váhu.
Pobřeží Kamčatky zasáhla dvě zemětřesení přesahující 6,7 stupně, hrozí tsunami
Číst článek
Seizmolog Aleš Špičák v našem dopoledním vysílání připomínal, že velmi silné zemětřesení zhruba ve stejném místě jako teď vzniklo u Kamčatky před týdnem. Mělo sílu 7,4 stupně, vzbudilo velkou pozornost a mělo se podle něj za to, že takhle silné zemětřesení už je tím hlavním otřesem. Ukázalo se, že to byly předtřesy. Nemůže být i to aktuální zemětřesení předzvěstí ještě silnějších otřesů?
To se bohužel v seizmologii nedá nikdy s jistotou říct, co je předtřes, co je hlavní otřes, a co je naopak dotřes. Vždycky se identifikuje až po tom velkém otřesu nebo až po nějaké době, čili nedá se to s jistotou úplně stoprocentně říct.
Co ale dokážeme říct je, že magnitudo 8,8 je pro většinu seizmických zón maximální magnitudo, které ta seizmická zóna může vyprodukovat. Není moc pravděpodobné, že by magnitudo 8,8 bylo předzvěstí něčeho ještě většího. Magnitudo 7,4 z minulého týdne sice je ze seizmologického pohledu také relativně velké zemětřesení, nicméně v porovnání s magnitudem 8,8 se jedná o zemětřesení, které má, dejme tomu, jednu setinu energie toho magnituda 8,8. V porovnání s tím je magnitudo 7,4 relativně malé.
Těch 8,8 je už hodně silné zemětřesení a podobné nemůže vzniknout v tom samém segmentu zlomu, jako bylo to z noci na středu. Muselo by to spustit zemětřesení někde jinde, což se nedá vyloučit, ale zároveň to není ani pravděpodobné.
