Čínská média brání investice do armády: Jsou to nízké částky, podívejte na USA
Navýšení čínského vojenského rozpočtu o 8,1 procenta je přiměřené a možná i nízké, uvedl v úterý čínský státní tisk. Podle agentury Reuters čínská média takto reagovala na spekulace, že Čína hodlá soupeřit ve zbrojení se Spojenými státy.
Čína v pondělí oznámila nejvyšší navýšení svého armádního rozpočtu za uplynulé tři roky. Krok má být součástí modernizačního programu. Japonsko a Tchaj-wan jsou však podle Reuters z oznámení na rozpacích.
Čínskému armádnímu rozpočtu věnují pozornost politologové po celém světě, jelikož je podle nich dobrým ukazatelem strategických záměrů země, včetně typu zbraní a technologií, které hodlá vyvíjet.
Čínské zájmy
Čína trvá na tom, že armádu financuje zcela transparentním způsobem a nikoho neohrožuje. Navýšení rozpočtu je podle úřadů důsledkem snahy modernizovat staré vybavení.
Vyhostit nežádoucí cizince a trestat 'zrádce vlasti'. Státní bezpečnost v Číně posílila svou moc
Číst článek
Čínský deník China Daily, který publikuje články v angličtině, uvedl, že "čínský armádní rozpočet není nejvyšší na světě, jelikož armádní výdaje Číny jsou oproti USA čtvrtinové". List rovněž napsal, že čínské armádní výdaje jsou v přepočtu na jednoho obyvatele mnohem nižší než v jiných velkých zemích. Čína se pouze ve Východočínském a Jihočínském moři snaží zastávat své zájmy, doplnil list.
Peking si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, kudy vedou významné námořní trasy a pod jehož dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Nároky na určité oblasti si ale činí také Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.
Oficiální čísla vs. realita
Spojené státy do sporů asijských zemí o Jihočínské moře doposud nevstupovaly, opakovaně ale prosazují zachování svobody plavby a přeletů v oblasti. Do regionu vysílají za tímto účelem své letouny a lodě. Čína podle Reuters tak vidí ve Spojených státech možnou bezpečnostní hrozbu.
Prezident Spojených států Donald Trump nedávno navrhl nejvyšší navýšení armádních výdajů od roku 2011. Své stanovisko zdůvodnil mimo jiné sílícím vlivem Ruska a Číny.
Ačkoliv čínské armádní výdaje oficiálně činí čtvrtinu amerických, mnoho zahraničních analytiků upozorňuje, že ve skutečnosti mohou být mnohem vyšší.