Kupte espézetku! Zn.: Máme rádi jüan. Úřady v KLDR si od Severokorejců vynucují tvrdou čínskou měnu
Severní Korea finišuje s výměnou všech espézetek v zemi. Má to ale háček. Povinnou novou značku si každý Severokorejec musí zaplatit sám - a pokud mu v kapse nešustí čínské jüany, má zaděláno na problém. Je severokorejský won mrtvou měnou?
Máte to tu černé na bílém, říká se. A ještě donedávna to platilo také pro severokorejské espézetky, psané v drtivé většině černou barvou na bílém podkladu. Jenže koncem minulého roku přišel shora rozkaz: Vyměňte to všechno!
Oficiální vysvětlení zní, že značky potřebovaly vylepšit viditelnost a že je jejich nová podoba - tedy bílé písmo na modrém pozadí - snáze rozpoznatelná lidskému oku. Celá záležitost s celostátní výměnou SPZ je však poněkud složitější.
Hlavně kontrolu!
Tak zaprvé: základem všeho je přísná kontrola, a pokud ta pokulhává, musí se vyladit. Od zásadního milníku svých dějin, 90. let, je Severní Korea docela jinou zemí, než jakou bývala za Kim Ir-sena. Hladomor srazil kdysi všudypřítomnou otevřenou ruku lidové demokracie z piedestalu a Severokorejci se o sebe museli začít starat sami.
Dnešní KLDR promazávají soukromé peníze a oko státu se soustředí na to, aby si z kypícího trhu odtrhlo co největší kus. Když podnikaví Severokorejci jezdí za byznysem v neoznačených autech, znamená to, že se kontrole vymykají, a spolu s nimi i jejich peníze.
Soukromé vlastnictví automobilů je sice na papíře zakázáno, ale co je to platné, když do země už od začátku nultých let proudí pokoutně dovážené vozy! Atraktivní import pochopitelně rychle nachází majitele.
Podle nařízení o výměně espézetek musí mít novou značku všechna motorová vozidla bez výjimky. A jak pro Daily NK popsali Severokorejci, kteří serveru předávají informace o dění v zemi, znamená to, že úřady se prostřednictvím povinné znovuregistrace vozidel snaží získat ztracenou kontrolu.
Ty samé zdroje ovšem jedním dechem dodávají, že to majitelům aut není po chuti. "Vláda vytváří další překážky těm, kdo používali neoznačené vozy. Zabránila jim projíždět kontrolními body a pokračovat v jejich podnikání," uvedl obyvatel provincie Rjanggang u hranic s Čínou. (U svých severokorejských zdrojů, s nimiž je v kontaktu nejčastěji díky čínským SIM kartám, Daily NK zásadně neuvádí jména kvůli jejich bezpečí - pozn. red.)
Co je po severokorejském wonu?
A hlavně: povinnou novou espézetku si každý musí zaplatit sám a nestačí mu k tomu ani oficiální státní měna, ani oficiálně požadovaná částka. Úřady totiž vyžadují nikoli platbu v severokorejských wonech, ale v mnohonásobně silnějším a perspektivnějším čínském jüanu, popisuje Daily NK. Znamená to, že už i "režim otevřeně přiznává, že domácí měna je bezcenná," míní další zdroj serveru.
EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR SE SEVEROKOREJCEM
Severokorejci si z propagandy balí cigarety, říká uprchlý novinář z KLDR
Většinou navíc nestačí ani požadovaných 140 jüanů za značku (v přepočtu asi 17 dolarů či 460 korun - pozn. red.). Okresní policisté, kteří nové espézekty vydávají, si za své služby účtují dalších 200 jüanů a nedočkavcům nabízejí i možnost 300 jüanů za rychlejší vyřízení.
Obchodníkům, kteří k obživě potřebují rozvážet zboží po zemi, tak nezbývá než "zatnout zuby" a platit, shodují se zdroje Daily NK. Neznamená to ovšem, že si majitelé aut a motorek nestěžují.
"Vláda zneužívá lidi, zachází s námi jako s nějakými naivními zákazníky," zlobí se další Severokorejec z Rjanggangu. "Vláda vysvětluje výměnu espézetek tím, že značky musí být lépe vidět, protože auta musí začít jezdit hlavně po nocích - prý aby se vyhnula útokům z USA a Jižní Koreje. To je prostě směšné."
