Tchaj-wan nad virem nevyzrál. Premiant boje s covidem řeší strmý růst případů i nedostatek vakcín
Díky pohotové reakci a následnému využití chytrých technologií se Tchaj-wanu dařilo více než rok držet šíření covidu-19 pod kontrolou, v posledních týdnech se ale situace v dosud premiantské zemi začala zhoršovat. Podle expertů je jedním z důvodů právě úspěšné zvládání epidemie, kvůli kterému byla motivace k očkování proti koronaviru jen omezená. S narůstajícími statistikami zájem o vakcíny roste, Tchaj-wan ale trpí jejich urgentním nedostatkem.
Po celou dobu trvání pandemie Tchaj-wan denně evidoval jednotky, maximálně desítky případů nově pozitivně testovaných, od letošního května se ale denní přírůstky nakažených počítají ve stovkách. V porovnání s koronavirovými čísly, jaká známe z České republiky, jsou tchajwanské statistiky sice zanedbatelné, s ohledem na dosavadní úspěch tamních úřadů ale jde o strmý nárůst.
Češka z Tchaj-wanu: Koronavirus tu berou vážně, díky včasným opatřením jsou otevřené školy i obchody
Číst článek
Ostrovní stát s 24 miliony obyvatel loni zažil dokonce 253denní období, během něhož nezaznamenal jediný nový případ nákazy. Díky tomu byla minimální také omezení a pro tamní obyvatele se život v době pandemie prakticky nezměnil.
„Zcela zásadní byla opatření na začátku epidemie, kdy vláda striktně uzavřela hranice, ještě než se virus stihl rozšířit. Z Wu-chanu a pevninské Číny se lety zakázaly velice brzo,“ uvedla loni v dubnu pro iROZHLAS.cz Karolína Janoušková, studentka oboru biotechnologie léčiv na VŠCHT, která byla v té době na Tchaj-wanu na stáži.
Kromě uzavření hranic zmínila jako hlavní důvod tchajwanského „premiantství“ také dostupnost testů, využití chytrých technologií a příkladný přístup samotných Tchajwanců. „Mají zkušenosti s tím, co je virová epidemie, a sami se chtějí ochránit,“ popsala před rokem česká studentka.
I díky tomu Tchajwanci v uplynulém roce nemuseli žít týdny či dokonce měsíce v přísném lockdownu, letos v květnu ale přišel tvrdý náraz.
Před týdnem úřady zvýšily zdravotní výstrahu na třetí stupeň ze čtyř. Pro celý Tchaj-wan se uzavřela divadla, knihovny či sportovní zařízení, už dříve stejný osud potkal bary a noční kluby. Lidé musí nosit roušky vevnitř i venku a zakázáno je shromáždění více než pěti lidí uvnitř budov a více než deseti venku. Zavedení nových opatření tak první dny doprovázely panické nákupy potravin a hygienických potřeb, jaké – zejména na počátku pandemie – zažívali lidé ve Spojených státech nebo Evropě.
Podle řady odborníků se Tchajwanci, nabití úspěšným zvládnutím epidemie, nechali ukolébat a v zemi převládl falešný pocit bezpečí, na který teď Tchaj-wan doplácí.
Kde Tchaj-wan zaspal?
„Úspěšná kontrola epidemie přivedla Tchajwance do ‚postpandemického‘ režimu, během kterého mohli žít do značné míry normálně,“ říká pro server Deutsche Welle ředitel Centra pro globální zdraví Oregonské univerzity v USA Čch' Čchun-chu-e, podle kterého se tchajwanské řízení epidemie opíralo hlavně o zkušenosti z počátku pandemie, v průběhu času se ale řada věcí změnila.
Vyhrála Čína nad covidem? Počet nových případů je minimální, Peking se situace bude snažit využít
Číst článek
Vyskytly se například nové, nakažlivější varianty koronaviru, se kterými se Tchajwanci dosud nemuseli vyrovnávat. To už ale neplatí. Mezi novými případy je nejvíce zastoupená takzvaná britská varianta, z jednotek případů nově nakažených se tak během pár týdnů staly stovky případů denně.
Nejnovější vlna epidemie se na Tchaj-wanu začala nenápadně rozjíždět koncem dubna. Virus do země přinesli nakažení piloti, kteří pracovali pro společnost China Airlines. Nákaza se pak začala šířit v letištním hotelu, kde byli piloti tchajwanské letecké společnosti v karanténě. Podle nově zavedených pravidel však jejich karanténa trvala pouhé tři dny namísto dřívějších 14, což se následně ukázalo jako jeden z hlavních kamenů úrazu.
„Tchaj-wan byl příliš hrdý na to, aby přiznal, že došlo ke komunitnímu šíření, které odstartoval hotelový klastr a další rodinná setkání,“ tvrdí pro Washington Post tamní epidemiolog Wang Jen-Hsien, podle kterého úřady doposud spoléhaly právě na přísně nastavená karanténní pravidla pro lidi přijíždějící ze zahraničí, v případě dvojice pilotů se ale virus zachytit nepodařilo.
Další experti pak poukazují také na postupné omezování testování, které se podle britské televize BBC přestalo provádět dokonce i mezi lidmi trpícími horečkou.
„Panoval zde obecný předpoklad, že pravděpodobnost nákazy covidem-19 je v podstatě nulová, a to i pokud jde o lidi s příznaky… Lékaři to nebrali dostatečně vážně, nemocnice nebyly dost ostražité a nedělalo se dost pro trasování kontaktů nakažených. Určitě tu panoval jistý pocit samolibosti,“ tvrdí pro BBC Lin Hsien-ho z Národní tchajwanské univerzity.
Nedostatek vakcín
S přibývajícími počty nových případů na Tchaj-wanu roste také zájem o očkování proti koronaviru, které podle odborníků zatím nemělo dostatečně silnou prioritu.
Komplikovaný příběh čínských vakcín. Zájem o ně roste, chybí ale potřebná data a transparentnost
Číst článek
„S ohledem na to, jak moc byl Tchaj-wan úspěšný, většina vládních úředníků a široké veřejnosti necítila naléhavost, pokud jde o očkování. Loni si Tchaj-wan vedl se svou obranou velmi dobře, ale aby tuhle hru vyhrál, musí zahájit ofenzivu, a tu představuje právě vakcinace,“ vyzývá ředitel Centra pro globální zdraví Oregonské univerzity pro německou DW.
Podle oficiálních dat Tchaj-wan zatím poskytl vakcínu pouhému jednomu procentu populace, většinou starším lidem a pracovníkům ve zdravotnictví. Se zhoršující se situací sílí tlak na to očkování co nejvíc zrychlit, země ale nemá dostatek vakcín.
Tchaj-wan si koncem loňského roku sice objednal miliony dávek vakcíny proti covidu-19 od společností Moderna a AstraZeneca, zatím ale do země dorazilo jen zhruba 700 tisíc dávek. Zhruba 300 tisíc z nich je vyočkovaných, ostatní jsou v současnosti distribuovány do nemocnic, které je následně poskytnou cílovým skupinám.
„Problémy, které zasáhly Tchaj-wan, se týkají schopnosti producentů dostát svým závazkům. Něco takového se ale dělo po celém světě a viděli jsme to i v Evropě. Dodávky se tedy opozdily, a to zejména od firmy AstraZeneca, kterých zatím dorazilo asi 700 tisíc. Další dodávky mají dorazit tento a příští měsíc, kromě toho se ale Tchaj-wanu podařilo zajistit si dodávky prostřednictvím mechanismu COVAX, to jsou ale daleko menší počty,“ říká odborník na Čínu z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Filip Šebok.
Pomoc se zajištěním vakcín Tchaj-wanu nabízí také Čína, Tchaj-pej ale Peking obviňuje z toho, že problémům s nedostatkem očkovacích látek čelí právě kvůli Číně a že dodávky západních vakcín směřujících na ostrov záměrně blokuje.
„Můžeme vycházet jen z veřejně dostupných zdrojů, na základě toho, jakým způsobem se ale Čína chová ve vztahu k Tchaj-wanu na mezinárodním poli, kde se snaží využívat různé politické páky na to, aby omezila možnost Tchaj-wanu vystupovat jako samostatný aktér, se určitě dá očekávat, že tam nějaké snahy Číny ovlivnit dodávky byly. V čínském zájmu je nyní ukázat, že Tchaj-wanu dokáže vakcíny poskytnout, v těžké době mu pomoct a ukázat tak, že Čína představuje nevyhnutelného partnera. Peking tvrdí, že je Tchaj-wan součástí Číny, Peking chce tedy ukázat, že se dokáže o své lidi postarat,“ vysvětluje Šebok.
Tchaj-wan terčem dezinformací
Podle odborníka Asociace pro mezinárodní otázky je nicméně třeba rozlišovat mezi západními vakcínami distribuovanými čínskou farmaceutickou firmu Fosun Pharma a vakcínami, které vyrábí přímo Čína, ať už jde o preparáty od společností Sinopharm, nebo Sinovac.
Právě tyto očkovací látky Peking rozdal či rozprodal desítkám zemí světa v rámci své „vakcínové diplomacie“ a nabízí je i Tchaj-wanu. Jeho legislativa ale použití těchto preparátů, které nemají všechny výsledky z klinických testů, nedovoluje, čínské vakcíny proto odmítá.
Vakcína jako nový nástroj diplomacie. Čína s Ruskem díky ní posilují vliv ve světě, Západ zůstává pozadu
Číst článek
Tchaj-pej dlouhodobě projevuje zájem o získání látky vyvinuté americkou firmou Pfizer ve spolupráci s německou společností BioNTech. Jak ale upozorňuje analytik AMO, BioNTech uzavřel smlouvu s čínskou firmou Fosun, která má být exkluzivním dodavatelem pro oblast Číny včetně Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu.
„BioNTech nabídl tchajwanské vládě, že jim dodá vakcíny, které jsou vyráběné v Evropě – nejde tedy o čínské vakcíny, dodávky by ale šly přes čínskou firmu, která má exkluzivní dohodu na jejich distribuci. Tchajwanská vláda chtěla tuto čínskou firmu obejít a přímo jednat s BioNTechem, už před několika měsíci se proto vedly rozhovory mezi BioNTechem a tchajwanskou vládou, které ale nakonec ztroskotaly. Tamní vláda tvrdí, že za tím stála intervence ze strany čínské vlády, detaily ale neznáme,“ popisuje Šebok.
Čínské obstrukce při snaze zajistit si západní vakcíny však nejsou jediným důvodem, proč se Tchaj-pej netají rozhořčením nad aktuálním postupem Pekingu. Tchajwanští úředníci obviňují Čínu ze šíření dezinformační kampaně, která situaci vykresluje v mnohem horším světle, než je skutečnost. Falešné zprávy hovoří například o masových kremacích nebo o házení mrtvých těl nakažených do řek, píše zpravodajský server televize Al-Džazíra.
„Čína využívá dezinformace na Tchaj-wanu dlouhodobě. Směřuje je hlavně proti současné vládě prezidentky Cchaj Jing-wen a proti Demokratické pokrokové straně, nejde tedy jen o současnou situaci kolem koronaviru,“ podotýká odborník AMO, podle kterého má šíření falešných zpráv jeden hlavní cíl – zdiskreditovat tchajwanskou vládu a tím i její politiku vůči Pekingu.
„Celkově jde o to ukázat současnou tchajwanskou vládu jako nekompetentní, že se nedokáže postarat o své občany a spojit to s politikou současné vlády vůči Číně. Demokratická pokroková strana je vůči Číně tradičně kritická a odmítá jakékoliv pokusy o dialog, které by nakonec vedly k takzvanému ‚sjednocení‘ Tchaj-wanu s Čínou. Čína tedy doufá, že pokud by se jí podařilo vládu zdiskreditovat, dokáže tím zdiskreditovat i její politiku vůči Číně,“ vysvětluje Šebok na závěr.
