Vyhrála Čína nad covidem? Počet nových případů je minimální, Peking se situace bude snažit využít
Zatímco v Česku i dalších zemích Evropy pokračuje šíření covidu-19 rychlým tempem, podle dat přicházejících z Pekingu je v Číně relativní klid. V posledních měsících se tam sice objevila některá menší ohniska, jde ale jen o omezený počet případů. Při vzpomínce na počátek pandemie, kdy se čínské úřady snažily výskyt koronaviru utajit, vyvstává otázka, zda lze datům věřit. Přestože je třeba brát čísla s rezervou, řádově sedí, míní oslovení experti.
Začátkem roku zely ulice velkých čínských měst prázdnotou. Pozornost takřka celého světa tehdy poutaly hlavně záběry z jedenáctimilionového Wu-chanu, který se během týdnů přísné karantény zcela vylidnil.
Země, odkud se koronavirus SARS-CoV-2 následně začal šířit do celého světa, uvalila na miliony obyvatel přísná karanténní opatření, zakázala vstup cizincům, začala budovat provizorní nemocnice a mimo jiné zavedla i systém QR kódů, který má za pomoci mobilní aplikace snížit riziko šíření nákazy mezi obyvateli.
Prezident Si popřál Trumpovi brzké uzdravení, informovala média. Ten nazývá covid čínským virem
Číst článek
„Čína přijala velké množství opatření, která měla za cíl omezit šíření SARS-CoV-2 v populaci. Týkala se nejen karantén, jaké jsme zaznamenali na jaře – to jsou opatření, ke kterým je nutné přistoupit jednorázově v případě, že se epidemie dostane absolutně mimo kontrolu. Byla také schopná aktivovat velké množství lékařů a zdravotního personálu a potom i materiálních zdrojů a kapacit,“ říká pro iROZHLAS.cz virolog Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze Jiří Černý.
V porovnání s tím, co Číňané zažívali během února, je dnešní „postcovidová“ realita výrazně odlišná. „Lidé teď venku někdy nenosí ani roušky. Pandemie tady v podstatě neexistuje,“ popisuje pro televizi CBS News americký student Roark Jones, který v čínské Šanghaji zůstal i po propuknutí epidemie. Ta už ale ze země téměř vymizela.
Zatímco v únoru se počty nakažených pohybovaly v řádech tisíců za den, od března už to jsou víceméně jen desítky. Například ve čtvrtek čínská Národní zdravotní komise oznámila 11 nových případů v celé Číně, z toho deset importovaných.
„Je potřeba si uvědomit, že v Číně funguje poměrně rozsáhlý systém pro sledování obyvatelstva. A tento systém se dá využít ke zvládnutí podobných epidemií. Právě to byl takový poslední hřebíček do rakve epidemie SARS-CoV-2 v Číně,“ dodává Černý.
Sledovaní, testování, disciplína
Čína, která je 130krát lidnatější než Česká republika, za celou dobu trvání pandemie eviduje přes 90 tisíc odhalených případů nákazy. V Česku, které se aktuálně potýká s masivním šířením covidu-19, to je více než 150 tisíc. Nutno dodat, že pozitivně otestované lidi bez příznaků ale čínské úřady započítávají zvlášť.
Zatímco však Česko a další země Evropy nyní bojují s razantním nástupem druhé vlny koronaviru, Čína reportuje jen velmi nízké denní přírůstky. Většinou jde zhruba o jednotky či desítky nakažených, téměř vždy s dodatkem, že jde o případy importované ze zahraničí.
Klíčovou věcí, díky níž se situace v nejlidnatější zemi světa zdá být stabilní, je mimo jiné dodržování základních pravidel, míní Černý. „Podle mého to je dlouhodobé dodržování těch nejběžnějších a nejjednodušších opatření, které u nás nazýváme 3R – ruce, roušky, rozestupy. Další věc je ta, že Číňané jsou poměrně disciplinovaným národem, opatřením se proto podrobí. Tento faktor nicméně platí nejen pro Čínu, ale všechny země východní Asie, jako je Jižní Korea nebo Tchaj-wan.“
Kromě těchto dvou faktorů to je i zmiňované sledování obyvatel, který čínské úřady využívají ke kontrole epidemie. „Někteří z nás jsou velmi znepokojeni eRouškou a podobnými zařízeními, v porovnání s běžnou realitou v Číně to je ale velmi slabý odvar. Nicméně i eRouška, pokud se do ní zapojí dostatek obyvatel a aplikace bude plně funkční, má kapacitu k tomu, aby skutečně fungovala, ale zároveň co nejméně omezila svobodu a soukromí uživatelů, což Čína asi nedělá,“ dodává Černý.
V čínském městě se objevily nové případy covidu-19. Úřady chtějí otestovat devět milionů obyvatel
Číst článek
Také americký student pro CBS News popisuje, že na přednášky New York University v Šanghaji může v současnosti chodit jen s rouškou na obličeji poté, co mu při vstupu do školy změří teplotu a prokáže se zdravotním QR kódem, který slouží jako ukazatel rizika nákazy.
„Všechno nasvědčuje výkladu, že Čína potlačila komunitní šíření na nulu a že všechny nové případy jsou importované. Pokud import nakazí určitý počet lidí, úřady okamžitě nařizují lockdown města, kde k tomu došlo, a tím komunitnímu šíření brání. Donedávna se v Číně také hodně testovalo, i ze strany samoplátců. Například když moje tchyně, která je v čínské provincii Chu-pej, chtěla jet do jiné provincie, ještě na začátku září potřebovala negativní test, aby ji vůbec pustili do vlaku,“ popisuje pro iROZHLAS.cz sinolog Ústavu Dálného východu Univerzity Karlovy Jiří Hudeček.
Podotýká, že v mezinárodních srovnáních se počet provedených testů – v přepočtu na obyvatele – jeví v případě Číny jako nízký. „Žádné vedlejší organizace, které také provádí testy, tam ale výsledky nepíšou. V Číně se provádí miliony testů, mají tedy dobrou představu o tom, jestli tam nakažení jsou, nebo ne,“ dodává.
Jedno z posledních lokálních ohnisek se objevilo minulý víkend ve městě Čching-tao na východě země. Přístav na březích Žlutého moře v neděli 11. října zaznamenal 12 nových infekcí, z toho polovinu bez příznaků.
Kromě případů z Čching-taa čínská Národní zdravotní komise za neděli oznámila 21 nově odhalených nakažených, pozitivní test na koronavirus mělo i 32 dalších, u kterých se ale neprojevily žádné příznaky.
Čekají nás tři týdny, kdy budou počty nemocných stoupat, uvedl Prymula
Číst článek
Kvůli výskytu koronaviru v Čching-tao čínské úřady nařídily všech devět milionů obyvatel města na východě Číny otestovat – nechaly vybudovat provizorní stany a vyzvaly všechny obyvatele, aby se dostavili na testovací místo nejblíže svému domovu. Podle agentury AP totiž šlo o první lokální přenos nákazy v Číně po zhruba dvou měsících. Dva místní úředníci vznik lokálního ohniska následně odnesli výpovědí.
„Testování je samozřejmě základ v boji s pandemií. Tyto masivní testovací akce ale za předpokladu, že máte jen takto malý počet nakažených, nemusí být vždy produktivní. Podobné velké testovací akce má smysl nasazovat v případě, kdy už probíhá komunitní přenos infekce a kdy nevíte, kde se dotčení lidé nakazili. Díky tomu můžete zjistit, jak velké je promoření a kteří lidé jsou potenciálně infekční,“ podotýká Černý.
„Pokud to jsou ale jen desítky nakažených na milion obyvatel a máte fungující systém, který umožní dosledovat kontakty nakažených, plošné testování je podle mého názoru zbytečné. Tady je nutné říct, že celosvětový obraz Číny ve spojení s touto pandemií byl začátkem roku velmi poškozen. V prosinci roku 2019 už věděli, že se tam objevil nový koronavirus, a snažili se to ututlat. Proto Čína v současnosti dělá podobné megalomanské akce, aby ukázala, že už to na lehkou váhu nebere, a naopak vyslala do světa zprávu: ‚Zvládli jsme to, vy to nezvládáte, tak nás nekritizujte‘,“ dodává virolog.
Lze číslům věřit?
Podle oficiálních údajů čínských úřadů v zemi s 1,4 miliardy lidí zemřelo méně než 5000 nakažených. Pro srovnání, ve druhé nejlidnatější Indii počet obětí šplhá přes 110 tisíc a v 320milionových Spojených státech to je zhruba 220 tisíc. CBS News proto podotýká, že podle kritiků Číny je udávaný počet obětí nižší, než jaká může být realita.
Boj s covidem u sousedů. V Německu trasují vojáci, Slováci přitvrdili, Polákům dochází optimismus
Číst článek
Odborníci zároveň připomínají zkušenosti z počátku pandemie, kdy se Peking snažil výskyt nového koronaviru utajit a umlčet ty, kteří na něj upozorňovali. I proto nyní vyvstávají otázky, zda lze důvěřovat nízkým hodnotám o počtu nakažených, které čínské úřady v posledních měsících reportují.
„Určitě se dá čekat, že pokud se někde podaří přenos nákazy – třeba i komunitní – zachytit včas, budou se snažit to neoznamovat, aby nevyvolávali paniku. Na druhou stranu všechny lockdowny měst, které nastaly od dubna, byly zavedeny na základě velmi malého počtu případů. Pak v krátkém čase vždy otestovali velké množství lidí a našli mezi nimi i stovky případů, a tím lokální epidemie skončila. Zřejmě to je metoda, která tam funguje,“ míní sinolog z Ústavu Dálného východu.
Dodává, že řádově budou čísla taková, jak je udávají čínské úřady. „Nebudou to desetitisíce skrytých nakažených,“ říká Hudeček s tím, že žádné informace o masivnějším šíření se na veřejnost nedostaly. „Jediné negativní, co prosakuje ven, jsou lockdowny, které čas od času nařizují. Neobjevila se ale žádná videa přeplněných nemocnic, fronty před nemocnicemi nebo něco, z čeho by bylo patrné, že se tam onemocnění více šíří.“
Brýle pomáhají chránit před koronavirem, tvrdí čínská studie. Jejich uživatelé si méně sahají do očí
Číst článek
Podobně k reportovaným údajům přistupuje i Černý. „Myslím, že tato čísla řádově plus minus sedět budou, přinejmenším ve východní, velmi vyspělé Číně, kde společnost má přístup k internetu. Pravděpodobnost, že by tam podobné informace prosákly na veřejnost, je skutečně vysoká. Velké množství Číňanů navíc žije v zahraničí a stále udržuje vztah s domovinou. Pokud by tedy na východě probíhalo nějaké masivnější šíření, určitě bychom se to dozvěděli. Pak tam jsou ale odlehlé oblasti, kam západní dohled příliš nesahá a tam si dokážu představit, že šíření může být masovější než to, co Čína deklaruje,“ tvrdí.
Jednou z takových oblastí je Sin-ťiang na severozápadě Číny, která sousedí s osmi dalšími zeměmi, mimo jiné s Ruskem, Kazachstánem nebo Indií. Hudeček připouští, že Ujgurská autonomní oblast, kde žije více než 10 milionů ujgurských muslimů, etnických Kazachů a příslušníků dalších menšin, je jiný případ – informovanost o šíření covidu-19 tam byla výrazně nižší než ve zbytku Číny.
„Když se ve většině větších provincií objeví nějací nakažení, je to druhý den v novinách. Ví se o nich téměř všechno – kdy a kde se nakazili, do jaké nemocnice přišli nebo kde se vyskytovali, aby si lidé, co se s nimi mohli setkat, došli na testy. Pokud zemřou, píše se i o tom, jaké všechny vedlejší nemoci měli. Tohle se běžně reportuje, ale ze Sin-ťiangu nic takového nepřichází. Tam je informační kontrola tužší,“ vysvětluje sinolog.
Právě v Ujgurské autonomní oblasti se také v červenci vyskytlo jedno z největších ohnisek od konce první vlny koronaviru. V pátek 31. července tak čínské ohlásily celkem 127 nových případů, z toho 112 ze Sin-ťiangu. Jako první byla tehdy pozitivně testována 24letá žena, která trpěla bolestmi v krku, horečkou a bolestí hlavy, nákaza se následně začala šířit dál – zejména ve městě Urumči, které krátce po odhalení prvních případů nechalo uzavřít několik rezidenčních čtvrtí a pozastavilo provoz metra.
„Od té doby se to zřejmě dostalo pod kontrolu. Když opatření fungují ve vnitřní Číně, v zásadě není důvod, proč by nefungovala v Sin-ťiangu. Problém tam ale představuje hranice se středoasijskými zeměmi, která není plně pod kontrolou. Proto tam mohou ve větší míře pronikat importované případy než ve vlastní Číně, kde lidé vstupují do země přes letiště, nakažení se zachytí a jdou do karantény,“ Popisuje Hudeček a dodává, že od té doby se ale neobjevily zprávy, podle kterých by se situace v Sin-ťiangu vymykala kontrole.
Úspěch rizikem pro Tchaj-wan
Zatímco většina zemí světa zápolí s koronavirem a s tím souvisejícími hospodářskými dopady, čínská ekonomika se začíná postupně obnovovat. Jak upozorňuje například britská BBC, export nejlidnatější země světa v září vzrostl o 9,9 procenta, čínský dovoz o 13,2 procenta.
Zahraniční pohled na Česko: lavina případů, hašteření lékařů a premiér, jenž si vzal zemi jako rukojmí
Číst článek
Podle Hudečka nelze říct, že by Čína ze situace, kdy svět na rozdíl od ní stále bojuje s masivním šířením covidu-19, ekonomicky výrazněji těžila. Značná část jejího hospodářství je totiž závislá na exportu, který byl s poklesem světové poptávky silně zasažen. A stejně tak pandemie postihla také iniciativy jako Pás a stezka, které jsou pro Peking klíčové.
„Myslím si proto, že ekonomický dopad pro Čínu čistě pozitivní není – mají sice menší problém než v jiných zemích, lockdown ale vyvolal poměrně velké problémy i v Číně, přetrvává tam i poměrně vysoká nezaměstnanost. Ekonomická situace proto není zcela růžová, určitě je ale v celém regionu východní Asie lepší než třeba v Evropě,“ podotýká sinolog a dodává, že s epidemií se dokázali vyrovnat i její sousedé, z ekonomického hlediska proto půjde nahoru celý region, nejen Čína.
Obavy ale vidí jinde. „Spíš než z pohledu ekonomiky se bojím toho, jestli se Čína nebude snažit této situace využít k rozšiřování svého politického vlivu a případně nějakým pokusům využít momentální slabosti Spojených států,“ varuje Hudeček.
„Na sociálních sítích v Číně se v současnosti volá po tom, aby byla tato situace využita a došlo k vojenskému obsazení Tchaj-wanu. To je největší riziko. Nikdo samozřejmě neví, jaké úvahy v tomto smyslu vede čínské vedení, v příštím roce ale bude 100. výročí založení Komunistické strany Číny a řada lidí říká, že to je ten termín, do kterého se musí tchajwanská otázka vyřešit,“ uzavírá sinolog.
