Čína začala poprvé uvažovat, že by mohla hodit Severní Koreu přes palubu
Taktika Severní Koreje natolik otřásla spojenectvím s Čínou, že Peking umožnil debatu o něčem dosud nemyslitelném – je čas se připravovat na pád severokorejského režimu? I když je hlavním cílem Číny dostat Američany a Severokorejce k jednacímu stolu, zároveň se už věnuje diskusi o scénářích po možném vypuknutí války, píše agentura AFP.
Podle analytiků může být tato veřejná debata taktikou, jak přimět Pchjongjang k omezení zbrojního programu, protože jeho jaderné a raketové zkoušky Pekingu očividně vadí. Zároveň to ale může znamenat, že Čína slyší sílící výzvy, aby s komunistickou Koreou přehodnotila vztahy.
KLDR přijde o podniky v Číně. Peking většinu z nich v rámci sankcí za raketové testy uzavře
Číst článek
Překvapení vyvolal už začátkem září děkan Fakulty mezinárodních studií Pekingské univerzity Ťia Čching-kuo, když zveřejnil článek s názvem „Je čas připravit se na nejhorší v Severní Koreji“. Vyšel sice anglicky na stránce East Asia Forum Australské národní univerzity, ale bez souhlasu čínských úřadů by to možné nebylo.
Ťia v něm vyzývá Peking, aby začal spolu se Spojenými státy a Jižní Koreou jednat o nejrůznějších možnostech, čemuž se Peking vždy vyhýbal, aby nerozladil Pchjongjang. „Když se válka stane reálnou možností, musí být Čína připravená,“ zdůrazňuje čínský politolog v článku a pokračuje: „Zároveň musí Peking projevit větší ochotu ke zvážení všech možností s ostatními zúčastněnými státy.“ Čína by podle něj mohla například jednat o tom, kdo bude severokorejský jaderný arzenál regulovat, jestli ona, nebo Spojené státy.
Čína by jistě nesouhlasila
Ťia také navrhuje, aby Peking vyslal na hranice se Severní Koreou vojáky, kteří by tam vytvořili „bezpečnostní zónu“, aby zabránili případnému přílivu uprchlíků. Další citlivou otázkou podle něj je, „kdo by v případě krize obnovil v Severní Koreji vnitřní pořádek“. Čína by jistě nesouhlasila, aby 38. rovnoběžku překročili američtí vojáci, píše expert. Jeden srpnový úvodník v čínském státním deníku Global Times zase usoudil, že kdyby Severní Korea vypálila raketu na Spojené státy a Američané by provedli odvetu, měla by Čína zůstat neutrální. Zasáhnout by prý měla jen v případě, že by se Washington a Soul pokusily režim v Pchjongjangu svrhnout.
Cílem debaty o pádu severokorejského režimu by také mohla být snaha zastrašit Kim Čong-una a potěšit Donalda Trumpa před jeho listopadovou návštěvou Pekingu, soudí nejmenovaný západní diplomat. AFP také oslovila politologa Univerzity Fu-tan v Šanghaji Wang Pchenga, který je přesvědčený, že kdyby se svět sjednotil, měl by reálnou šanci Severní Koreu přimět ke zmrazení jaderného programu.
Čína jako konstruktér nové Koreje
Objevují se ale i náznaky skutečného posunu ve vnímání čínského přístupu k Pchjongjangu. Podle západních analytiků sílí mezi čínskými akademiky názor, že “Zemi středu“ by se dařilo lépe, kdyby byla Korea sjednocená a obě její dnešní části by prosperovaly. Peking začíná chápat, že pád severokorejského režimu by pro něj mohl být výhodný, upozorňují západní politologové. Kdyby se režim zhroutil bez násilí, měla by Čína dobrou výchozí pozici k rekonstrukci Severní Koreje.
Takové názory nebyly možné vždycky. Například redaktor časopisu čínské komunistické strany Teng Jü-wen byl v roce 2013 propuštěn, když napsal, že Čína by měla Severní Koreu pustit k vodě. Letos ale píše bez omezení o plánech po případném konfliktu.
„Kdyby se obě Koreje sjednotily, nebylo by už zapotřebí přítomnosti amerických vojáků v Jižní Koreji,“ napsal Teng v dubnu a dodal, že by na jihu poloostrova nemusely být ani rozmístěné americké protiraketové systémy, které jsou Pekingu obzvláště trnem v oku. Přesto není celý problém jednoduchý. Politologové varují, že kdyby Čína pupeční šňůru přestřihla, nikdo netuší, co by Severokorejci udělali, podotýká závěrem agentura AFP.
Text vznikl v rámci pořadu Svět ve 20 minutách.
