‚Další rána vládě práva.‘ Hongkong shledal vinnými 14 prodemokratických aktivistů
Hongkongský soud shledal vinnými 14 prodemokratických aktivistů, kteří byli obžalováni na základě přísného bezpečnostního zákona, a dva zprostil obžaloby. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Kritici upozorňují, že největší soudní proces svého druhu v Hongkongu zřejmě zasadí další ránu vládě práva v této bývalé britské kolonii a pověsti města jako jednoho ze světových finančních center.
Verdikty soudu v největším hongkongském procesu proti demokratické opozici padly více než tři roky poté, co policie pozatýkala 47 aktivistů při hromadných raziích po celém městě a obvinila je ze spiknutí za účelem podvratné činnosti podle čínského zákona o národní bezpečnosti. Většina obviněných je zadržována už od února 2021.
Závislost průmyslu na materiálech z Číny je větší, než to vypadá. Válka s Tchaj-wanem by firmy ochromila
Číst článek
O výši trestů pro ty, které trojice soudců shledala vinnými, rozhodne soud k pozdějšímu datu. Trestné činy související s ohrožením národní bezpečnosti se mohou pohybovat od tří let až po doživotí. Jednatřicet souzených aktivistů už loni v únoru před soudem přiznalo vinu a čtyři z nich se stali svědky obžaloby. Dalších šestnáct vinu odmítlo.
Kolem soudní budovy panovala přísná bezpečnostní opatření včetně posílených policejních hlídek se psy a hlídkových vozů. Skupina stoupenců opozice před soudem nocovala. „Přišel jsem sem, protože tohle je klíčový okamžik a historická chvíle,“ řekl agentuře Reuters pětatřicetiletý muž. „Obžalovaní se postavili za hongkongský lid a snažili se dosáhnout změny,“ dodal.
‚Podlé spiknutí‘
Aktivisté byli obviněni z „podlého spiknutí“ ve snaze paralyzovat vládu nad městem a donutit jeho vedení k rezignaci, a to v souvislosti s neoficiálními primárkami z roku 2020. Podle demokratů bylo jejich cílem vybrat co nejsilnější opoziční kandidáty pro volby v městském zákonodárném sboru. Vláda v Pekingu, který v roce 1997 převzal nad bývalou britskou kolonií kontrolu, však tyto primární volby označila za nelegální.
Peking a Moskva chtějí společně podpořit ‚světovou rovnost a spravedlnost‘, uvedli Putin a Si Ťin-pching
Číst článek
Zákon o národní bezpečnosti, který pro hongkongské území zavedla centrální vláda v Pekingu a proti jehož zavedení vypukly v Hongkongu v roce 2019 masové demonstrace, se zaměřuje na činy separatismu, rozvratu státní moci, teroristické činnosti a spolupráce se zahraničními nebo vnějšími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Při jeho porušení může být udělen až doživotní trest.
Spojené státy a některé další, zejména evropské země, jejichž diplomaté se čtvrtečnímu slyšení účastnili, současný proces kritizují jako politicky motivovaný a žádají okamžité propuštění obviněných. Ostrý nesouhlas vyjádřila také Austrálie, která se snaží získat konzulární přístup k australskému občanovi Gordonovi Ngovi, jenž je mezi odsouzenými.
„Toto bezprecedentní hromadné odsouzení je dosud nejtvrdší ukázkou toho, jak je hongkongský zákon o národní bezpečnosti využíván k umlčování disentu,“ uvedla v prohlášení ředitelka Amnesty International pro Čínu Sarah Brooksová. Představuje to podle ní „téměř totální čistku“ politické opozice.
