Kauza blokace dezinformačních webů v Česku po ruské invazi na Ukrajinu končí u soudu ve Štrasburku. Neziskové organizace argumentují, že stát si byl vědom, že nemá právo blokaci nařídit.
Po důkazech a výslechu bezpečnostního ředitele operátora T-Mobile Jakuba Ludvíka, který o blokaci ve firmě rozhodl, nařídil soudce Radovan Kulhánek vypracování dvou znaleckých posudků.
T-Mobile předložil soudu stanovisko zpravodajců, ve kterém třeba varují, že prohraje-li T-Mobile soudní při o blokování s webem AC24, může to vést k propadu důvěry mezi soukromníky a státem.
Ve prospěch webu svědčilo šest lidí, mezi nimi i ti, kteří už jsou v alternativní scéně známí. Mávalo se ale i dopisem Vojenského zpravodajství, který měl naopak podpořit legitimitu blokace stránky.
„Nejúčinnější je nehledat jedno řešení, protože ono tam není. Problém je vrstevnatý a týká se primárně důvěry ve stát, politiky a elity vůbec, což je věc, která je velmi komplikovaná,“ říká Šlerka
Kauza se vrátila k obvodnímu soudu po rozhodnutí odvolacího senátu. Ten konstatoval, že operátor blokací porušil síťovou neutralitu. Obě strany sporu odmítly smír a chtějí předvolávat svědky.
Observatoř CEDMO Trends se zaměřuje na misinformace a dezinformace ve společnosti. Zjistila také, že téměř každý pátý člověk věří, že prosincová střelba na filozofické fakultě mohla být zinscenovaná.
Kdo povede český boj proti dezinformacím? Důležitá otázka, na kterou zatím stále hledáme odpověď. Kritiku už za to vláda schytala i od prezidenta. V čem selháváme?
Podle vnitra osobnosti antisystémového hnutí nenabízí žádný konkrétní politický program, jen zveřejňují zavádějící informace, konspirační teorie, případně výhrůžky nebo páchají trestnou činnost.
Výzkumníci zjistili, že uživatelé se méně zapojují i do online diskuzí, přestože je stále čtou, ať už pro zábavu, nebo protože je zajímají různorodé názory.
Masové střelby v Praze, Ostravě a Uherském Brodu od sebe dělí vždy čtyři roky. Z uzavřených skupin se slovní projevy nenávisti nově dostaly na světlo k veřejnosti, nastiňuje expert Tomáš Koblížek.
Fico označil deníky Sme, Denník N, Markízu a server Aktuality.sk za nepřátelská média. Část koaličních politiků jim odmítá odpovídat na otázky. Místo toho ministři chodí přímo do konspiračních médií.
Muž podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, směřovala proti vládě, ministerstvu obrany, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační službě.
Nepracující ukrajinští uprchlíci, jedovaté ukrajinské obilí či zvýšení kriminality v důsledku migrace z Ukrajiny. To jsou témata nepravdivých výroků, kterým podle měření CEDMO lidé v Česku důvěřují.
„Jakmile bude dohoda schválena, bude předložena Parlamentu k vyslovení souhlasu s ratifikací a následně ratifikována prezidentem ČR,“ vyvrací ministerstvo postup, který popisují dezinformační weby.
Loni v únoru poslalo Vojenském zpravodajství dopis sdružení CZ.NIC, v němž žádalo znemožnění přístupu k dezinformačním stránkám a přiložilo seznam konkrétních webů.
Podle výzkumníků Paulíny Tabery a Matouše Pilnáčka z CVVM může klesající důvěra v politické instituce a média vést k autoritářskému systému či společnosti, která bude plná apatie.
Jaké to je, když váš partner začne číst dezinformační média a vy se úplně rozejdete v názorech? Dá se v takovém vztahu žít a vychovávat děti? Přečtěte si další díl seriálu Společnost nedůvěry.
Přímá důvěra v konspirace ale hraje roli jen zčásti: klíčová je podle výzkumu totiž důvěra v politický systém a státní instituce, tu pak konspirace a dezinformace podrývají.
Klíčovou roli ve víře v konspirace hraje důvěra ve společenský systém. Důležité je ale i vzdělání, informační gramotnost a intuitivní myšlení. Jak jste na tom? Srovnejte se se zbytkem společnosti.
Případ prověřovali kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie, a to poté, co se o něm dozvěděli z veřejného prostoru. Právě oni zjistili, že dezinformace se začala šířit z Ruska.
Policejní prezident připomněl, že policie loni zaznamenala zhruba 182 000 trestných činů, což bylo meziročně o 19 procenta více, ale méně než před omezeními mobility kvůli koronavirové epidemii.
„Ve střední a východní Evropě existuje 300 až 400 serverů, doslova od Baltu k Jadranu, které velkou část svého obsahu vytváří tak, že přebírají jenom obsah z proruských serverů,“ říká Josef Šlerka.
„Lidé se na Facebooku uzavírají do tzv. echo chambers, což jsou skupiny, kde mají všichni podobné názory. Neustále se utvrzujete v tom, že váš názor je normální,“ říká Jan Charvát.
Ministerstvo vnitra začalo chystat zákon, který by měl upravit případné blokování webů s dezinformacemi. Celý proces je složitý a ve vymezení zákona panují mezi poslanci neshody.
Ani politici vládních stran se zatím neshodli, podle jakých pravidel by stát měl blokovat dezinformační weby. Podle právníka Miroslava Crhy, který zákon připomínkoval, by vzorem mohla být Litva.