Dodik ignoruje odvolání z čela Republiky srbské. Již déle mu přitom hrozí vězení a zákaz veřejných postů
Prezident Republiky srbské Milorad Dodik podle Rádia Svobodná Evropa ignoruje své odvolání. To začalo oficiálně platit v pondělí, Dodik ale přesto v úterý vyjel na „služební cestu“. Bosenský soud potvrdil Dodikovo odvolání v pondělí. Republika srbská je entita na území Bosny a Hercegoviny. Dodik, který v jejím čele stál od roku 2010, podporuje například Vladimira Putina a dlouhodobě lobbuje za připojení této části území k Srbsku.
Dodik kvůli odvolání již nemá právo zastupovat Republiku srbskou, využívat její zdroje a přijímat klíčová rozhodnutí v rámci výkonné a zákonodárné moci, upozorňuje balkánská služba Rádia Svobodná Evropa. Přesto ale v úterý vyjel do několika měst v regionu v rámci „služební cesty“ a nebyl k zastižení ve své kanceláři ve městě Banja Luka.
Dodik již dříve označil rozhodnutí o jeho odvolání za nepřijatelné, na síti X na prvotní zprávu reagoval slovy: „Co když odmítnu?“
Server Politico Dodika označil za jeden z hlavních destabilizačních prvků na Balkáně.
Milorad Dodik je dlouhodobým podporovatelem například Vladmira Putina nebo Aleksandara Vučiće. Dlouhodobě se snaží o připojení Republiky srbské k Srbsku, což ale jde proti poválečnému uspořádání země a podle kritiků tak jde o ohrožení státní bezpečnosti.
„Mými přáteli jsou Viktor Orbán, Aleksandar Vučić a Vladimir Putin a naším hlavním městem je Bělehrad. Bosnu a Hercegovinu dříve či později opustíme, nechceme být její součástí. Je to otázka našeho přežití,“ nechal se dříve slyšet Dodik.
Pokud se Dodik bude bránit opuštění funkce, podle odhadů právních odborníků by mohl čelit novým trestním oznámením.
Advokát Vlado Adamović Svobodnou Evropu upozornil na právní důsledky v případě, že Dodik odmítne opustit svou funkci. Jakákoli činnost, která je v rozporu s právoplatným rozhodnutím soudu Bosny a Hercegoviny a Centrální volební komise, včetně bránění konání předčasných voleb nebo pokusu o uspořádání nelegálního referenda, je podle něj trestná.
Dodik je přitom již v jednom probíhajícím trestním vyšetřování. Prokuratura Bosny a Hercegoviny ho podezřívá z „útoku na ústavní pořádek“ země, za což mu udělila šest let zákazu výkonu veřejných funkcí a jeden rok vězení za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele v Bosny a Hercegoviny. Plánovaný přezkum tohoto případu zatím nebyl dokončen.
Politico upozorňuje, že byl na Dodika vydán v březnu zatykač, načež odjel do Moskvy, kde zůstal i na oslavy 9. května.
Vojenská mise pod mandátem bezpečnostní rady OSN EUFOR, která v Bosně a Hercegovině působí včetně posil z Česka, se po jeho návratu zdržela zapojení jeho zajetí z obav eskalace napětí v zemi. Policie v Republice srbské jej podle Politica chrání.
Ministerstvo zahraničních věcí Bosny a Hercegoviny oznámilo, že Dodik má 15 dní na to, aby vrátil svůj služební pas.
Ústavní háček
Bosenská centrální volební komise by měla podle zákona vypsat volby do 90 dnů, ústava Bosny a Hercegoviny ani Republiky srbské ale neudává, kdo by Dodika mohl nahradit ve vedení entity. Kromě toho není ani jasně definováno, kdo v jiných, neočekávaných situacích funkci převezme. Stejně tak podle Politica není jasné, kdo by jeho odvolání měl vymáhat.
Republika srbská má kromě prezidenta také dva viceprezidenty z konstitučních národů (dohromady jsou tedy ve vedení vždy Bosňák, Chorvat a Srb). Role viceprezidentů je ale spíše symbolická. Dočasně převzít funkci předsedy by mohli pouze v případě, že jim to povolí legitimní prezident.
Vyvstává tedy otázka, kdo bude do vyhlášení předčasných voleb v čele této části země.
Česko posílá 150 vojáků do Bosny a Hercegoviny kvůli zhoršené bezpečnostní situaci. Zůstanou tam měsíc
Číst článek
V roce 2007, když nečekaně zemřel tehdejší prezident Republiky srbské Milan Jelić, jeho funkci převzal po rozhodnutí místního parlamentu tehdejší předseda parlamentu a člen Jelićovy i Dodikovy strany: Svazu nezávislých sociálních demokratů (SNSD). Podle kritiků byla ale nezávislost tohoto rozhodnutí sporná.
„Jen vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu může navrhnout řešení, pokud se domnívá, že neobsazení této funkce narušuje implementaci Daytonské dohody,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa expert na ústavní právo Nedim Ademović. Dodik ale současného vysokého představitele Christiana Schmidta dlouhodobě neuznává a požaduje jeho odvolání.
„Ústřední volební komise by měla ve spolupráci s Nejvyšším soudem Bosny a Hercegoviny a prokuraturou země koordinovat opatření, aby bylo možné provést rozsudek a zabránit Dodikovi ve výkonu funkce,“ pokračuje Ademović a apeluje na to, aby se s vyhlášením voleb nečekalo do vypršení zákonné lhůty.
Chorvatský prezident Milanović obhájil mandát. Získal 74 procent hlasů, plyne z průběžných výsledků
Číst článek
Adamović také zdůrazňuje, že nástupce Dodika by měl být někdo, kdo mu zabrání v nelegálním výkonu funkce.
„Povinností nástupce je požádat o zásah policie, aby bylo zajištěno dodržování zákona. Ačkoli Dodikova SNSD má stále většinu v Národním shromáždění Republiky srbské, politická moc strany nemůže nahradit právní rámec, který Dodikovi znemožňuje dále vykonávat funkci,“ řekl Adamović.
Odborníci se obávají, že Dodik bude trvat na uspořádání referenda o oddělení Republiky srbské od zbytku Bosny a Hercegoviny, které oznámil minulý týden.
To je ale proti ústavě státu a entita tedy ohlášená referenda – jedno o mandátu vysokého představitele a druhé o statusu Republiky srbské – z právního hlediska nemůže uspořádat. Podobná referenda podle znalců ohrožují stabilitu země, která stále stojí na Daytonské dohodě z roku 1995.
Daytonská smlouva
Daytonská smlouva z roku 1995 ukončila válku v Bosně a Hercegovině a dodnes určuje uspořádání země. Ta je v současnosti rozdělena na tři entity: Republiku srbskou (s majoritní populací ortodoxních Srbů), Federaci Bosny a Hercegoviny (kde žijí převážně muslimští Bosňáci a katoličtí Chorvaté) a distrikt Brčko, který spravují obě entity dohdomady. Každá entita má vlastní parlament a vládu, společné mají jen několik centrálních institucí.
Zároveň v Bosně a Hercegovině existuje Úřad vysokého předstsavitele pro Bosnu a Hercegovinu, který dohlíží na implementaci Daytonské dohody – v této oblasti je nejvyšší autoritou v zemi. V současnosti je jím Němec Christian Schmidt.
