Američané urputně hájí právo držení zbraně. Postoj nemění ani po vzrůstajícím počtu útoků na školách
Za deset let proběhlo ve Spojených státech více než 930 případů střelby na školách, ve 317 byly oběti na životech. „Střelci jsou často současní nebo bývalí studenti, kteří vychází ze znalosti prostředí a vnitřních mechanismů,“ poznamenává pro iROZHLAS.cz amerikanista Jan Beneš. Způsobů, kterými se občané starší 18 let dostanou ke zbrani jednoduše a beztrestně, je spousta. Napomáhá tomu legislativní spletitost, v každém státě platí jiné zákony.
Právo držet a nosit zbraň je ukotveno v americké ústavě. Každý stát si přitom podmínky určuje sám. Pokusy o regulaci ze strany federální vlády se v minulosti už objevily, nicméně nezměnily celkové nastavení.
„Jednotlivé státy bedlivě a urputně hájí pravomoci, na které by podle nich federální vláda neměla dosáhnout,“ přiblížil Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. Právo disponovat zbraní má v zásadě člověk po dovršení 18 let, který současně může začít volit. „Ač se to pro nás Evropany může zdát trochu zvrácené, toto pojetí je zakotvené v americké kultuře,“ doplnil amerikanista.
„Třeba v Chicagu probíhá spousta střeleb, jsou tam gangy, kriminalita. Illinois, stát, ve kterém se město nachází, má velmi striktní legislativu ohledně držení zbraní. Tam si prostě nekoupíte zbraň, to nejde. Ale kousíček, pár mil za hranicemi, je Indiana a tam můžete zbraň koupit prakticky neomezeně. Je to opravdu velmi jednoduché a za pár minut můžete zase přejet zpátky do Chicaga a použít ji tam. Navíc, spousta místních má kontakty také ve státě Mississippi, což je druhý stát na seznamu zdrojů, odkud pochází zbraně použité při střelbách v Chicagu.“
Jan Beneš (amerikanista na Ostravské univerzitě, absolvent Texas A&M University )
Ve zbraních někteří dokonce našli své hobby. Legálně drženými zbraněmi se netají, naopak. Zcela běžně se s nimi fotí a chlubí na sociálních sítích. Nejedná se přitom výhradně o dospělé jedince, vášeň často sdílí celá rodina. Rodiče budují v dětech vztah už od útlého věku.
Podle průzkumu Pew Research Center čtyři z deseti amerických dětí vyrůstají v domácnosti, kde je zbraň. Na 30 procent zúčastněných pak uvedlo, že nějakou vlastní. Připouští to přitom spíše muži, než ženy (v poměru 39:22).
Nicméně fakt, že Američané využívají právo a zbraně vlastní, zvyšuje pravděpodobnost jejího užití. Hornát připomíná, že k tomu může dojít v domě při sebevraždě, proti ženě v rámci domácího násilí. „Spojené státy mají 25krát vyšší míru vražd způsobených střelnou zbraní než většina vyspělých států. Domnívám se, že se ta rovnice dá zjednodušit následovně: větší dostupnost střelných zbraní rovná se větší míra tragických událostí způsobených střelnou zbraní,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.
Prodeje zbraní v USA rostou. Stejně tak smrt způsobená těmito střelnými zbraněmi. Pokud se statistika vztáhne čistě na děti, v roce 2020 překročilo číslo zemřelých hranici dvou tisíc obětí. Jednalo se o hlavní příčinu dětských úmrtí, upozornily NBC News.
Z dat vyplývá, že na půdě školy se střílelo za posledních deset let v 950 případech. Toto číslo sice zahrnuje jakoukoliv střelbu - ve vyloučených lokalitách a ghettech, nicméně na 300 případů doprovázela útok smrt. Jedná se o statistiku, která následovala nejmasivnější zásah v americké historii, ke kterému došlo v roce 2012 na základní škole Sandy Hook.
Od té doby se školy zaměřily na prevenci - zejména v oblasti kontroly nevhodného chování a snahy zachytit zárodky psychických problémů, které mohou vyústit právě v nevyprovokovaný útok.
„Školy se staly svým způsobem bezpečnějšími. Snaží se investovat to celkové bezpečnosti - třeba i proti šikaně, ale střelby pořád zůstávají jako hlavní hrozba,“ popsal odborník Jan Beneš z Ostravské univerzity. Poukázal nicméně na paradox: školy se už dekádu připravují na možný útok, osvojují si mechanismy, jak se v jeho případě zachovat a problém nastává v případě, že útočník je z řad současných nebo bývalých studentů.
Mechanismy však pozbývají na funkčnosti, pokud jsou pouze deklarované. Při posledním incidentu v texaském Uvalde, kde na základní škole zemřelo 19 dětí a jejich dvě učitelky, byly přítomné obranné složky už přímo v budově, útočníkovi se přes ně ale podařilo proniknout. Podle zjištění The New York Times pak trvalo policii 78 minut, než zasáhla.
Student calls to 911:
12:03—whispered she's in room 112
12:10—said multiple dead
12:13—called again
12:16—says 8-9 students alive
12:19—student calls from room 111
12:21—3 shots heard on call
12:36—another call
12:43—asks for police
12:47—asks for police
nytimes.com/2022/05/27/us/…
19:22 – 27. 05. 2022
Vysvětlení? Zatím žádné. Místní úředníci si najali PR firmu, která za ně nyní komunikuje, sami policisté se vyhýbají tiskovým konferencím i novinářům.
Zbraň ano, pivo ne
K obdobným masovým střelbám se uchylují zejména mladí muži ve věku 18 až 21 let, čili od doby, kdy jim zákon z roku 1968 umožňuje zakoupit poloautomatickou zbraň (brokovnici nebo pušku).
„Spojuje je hněv vůči společnosti, historie toho, že byli šikanovaní, mají problémy v rodině, kde dost možná docházelo k sexuálnímu obtěžování. Útoky jsou často namířené vůči ženám nebo etnickým menšinám. Ti mladí jsou frustrovaní a vybíjí si to na veřejnosti,“ komentoval pro iROZHLAS.cz amerikanista z Ostravské univerzity.
V areálu nemocnice v americké Tulse útočil neznámý střelec, zabil tři lidi. Sám je po smrti
Číst článek
Legislativa se v USA neměnila přes 50 let a vychází z historického kontextu, kdy byl zákon přijat po atentátu na Martina Luthera Kinga a bratry Kennedyovi. Zároveň už v té době probíhala válka ve Vietnamu, které se spousta mladých mužů účastnila. Podle experta Beneše je tedy logické, že bylo starším 18 let umožněno zakoupit si zbraň.
S vietnamskou válkou se pak pojí i omezení konzumace alkoholu. Vojáci se po návratu chodili rozptýlit do hospody, ale pak se domů vraceli autem a vzrostl počet smrtelných nehod. Došlo tedy k posunutí hranice k 21. roku. Tehdy k regulaci došlo, v případě zbraňové politiky ale Američané naráží na silné lobby, které argumentuje nutnou obranou a ochranou.
Možná úprava se ale nabízí. U většiny útoků totiž nakonec střelec obrátí zbraň sám proti sobě. Podle Beneše v tomto ohledu odborníci užívají označení „činy násilné sebevraždy“, při kterých je střelba do bezbranných lidí jakýmsi posledním výkřikem do tmy. Také proto se ve Spojených státech lidé dožadují, aby se věnovala větší pozornost právě psychickému zdraví, nicméně problém je v tom, že vláda do této problematiky nechce investovat.
Volby: prostor pro změnu?
Debata ohledně toho, do jaké míry mohou a měli by Američané vlastnit zbraně, odráží federální roztříštěnost. Svým způsobem se nese v duchu regulace potratů - jen jsou v tomto ohledu státy ovládané republikány pro a demokraté vesměs proti.
Nyní se na reflexi tématu ohlíží komentátoři s ohledem na probíhající primárky. Podle národních stratégů, na které se odvolává server Politico, je mezi republikány jen malá pobídka ke změně kurzu.
Biden s manželkou uctili oběti střelby v Texasu. Mluvili s rodiči zastřelených dětí nebo zástupci školy
Číst článek
Zejména pak ve státech, kde je vlastnictví zbraní velmi časté a Republikánská strana se veze na vlně dynamiky. Dokonce i demokraté v nejkonkurenceschopnějších senátních obvodech – Arizoně, Georgii, Nevadě a New Hampshire – se vyhnuli formulování konkrétních politických požadavků, místo toho nabízejí vágní návrhy, že by se „mělo něco udělat pro ochranu dětí“.
„Republikáni si musí hlídat voliče, kteří jsou indoktrinovaní do zbraňové kultury tak, že sáhnout jim na právo vlastnit a nosit zbraň, se považuje za zásadní hřích. Rétorikou, která předchází regulaci, si musí předcházet své voliče. Naopak prohlášení demokratů o omezení je přimějí jít k volbám a volit republikány,“ předpokládal Beneš.
Třeba republikánský člen Sněmovny reprezentantů Thomas Massie jednoznačně zastává názor podporující právo držení zbraní. S rodinou si udělal vánoční fotografii, každý přitom pózoval s vlastním modelem. Na sociálních sítích se fotografie šířila pár dnů poté, co na střední škole v Michiganu zemřeli tři studenti a dalších osm bylo zraněno.
Naopak pro demokraty je téma držení zbraní a jejich omezení důležité, obzvlášť v kontextu posledních střeleb, není to však téma, které by vyhrávalo volby. Že budou kandidáti slibovat změnu v oblasti zbraňové politiky, se ale dá podle vedoucího katedry amerikanistiky na Karlově univerzitě Hornáta očekávat.
„Málokdo má důvod jim tentokrát věřit. Společnost možná rezignovala na vytváření politického tlaku na své zákonodárce,“ přiblížil poznanou mentalitu.
Tři nejzávažnější případy za 10 let
Uvalde (Texas)
Poslední masová střelba proběhla na konci května v texaském městě Uvalde, kde má své silné zastoupení hispánská komunita. Terčem útoku se stala základní škola, zemřelo zde 19 dětí a jejich dvě učitelky. Střelcem byl 18letý Salvador Ramos, jehož profil jsme vám přiblížili v článku zde.
K útoku Ramos použil dvě útočné pušky, ke kterým se dostal legálním způsobem. Než zamířil do školy, postřelil svou babičku, v budově pak prošel skrz pohraniční stráž. Na střelbu v texaské škole reagoval prezident Joe Biden slovy: „Jako národ se musíme ptát, kdy se proboha postavíme lobby výrobců střelných zbraní? Kdy proboha uděláme to, co je třeba udělat?“
El Paso (Texas)
Při střelbě v srpnu 2019 v nákupním centru Wallmart ve městě El Paso na jihu USA zemřelo 23 lidí a 26 dalších utrpělo zranění. Útočníkem byl 21letý Patrick Crusius, policisté ho zadrželi bez jediného výstřelu, vzdal se jim na křižovatce, kde zastavil jeho vůz při útěku, asi 1000 kilometrů východně od El Pasa.
Policie se domnívá, že Crusius napsal manifest „White supremacy“ (bělošský nacionalistickou) s protiimigrantskou tematikou (namířenou zejména vůči Mexičanům), který krátce před útokem zveřejnil na internetovém diskusním fóru 8chan.
Útok provedl puškou typu AK-47, koupil ji na internetu 45 dní předtím, než vešel do obchodu Walmart a zahájil palbu. Právník rodiny Crusiových uvedl, že jeho matka vyjádřila 27. června v telefonátu na policii obavy, že si její syn chce nakoupit zbraně.
Po střelbě několik politiků a novinářů kritizovalo rétoriku tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa, že svými výroky a protiimigrační politikou podněcuje nárůst xenofobie ve společnosti, někteří ho označili za rasistu.
Newton (Connecticut)
Terčem útoku se v roce 2012 stala základní škola Sandy Hook v Newtownu ve státě Connecticut. Celkem 20 dětí ve věku šest až sedm let a 6 dospělých postřílel 20letý Adam Lanza. Než přistoupil k akci, zastřelil svou matku v rodinném domě. Při masakru použil její poloautomatickou pušku. Také střelivo zakoupila Lanzova matka, která ho naučila zacházet se zbraněmi, které byly při útoku použity.
Policie později zveřejnila zprávu o vyšetřování. Uvedla mimo jiné, že útočník byl posedlý školním masakrem v Columbine z roku 1999, při němž dva studenti zavraždili 12 dětí a jednoho učitele. Vyšetřovatelé také zjistili, že Lanza jednal sám, útok plánoval a masakr trval méně než 11 minut.
Lanzův zločin v USA obnovil kampaň za přísnější kontrolu prodeje zbraní. Na federální úrovni se ale nakonec žádný zákon navzdory deklarované snaze prezidenta Baracka Obamy prosadit nepodařilo. Pouze některé státy, mezi nimi například Colorado, své zákony zpřísnily.
