EU je stále těžké v Česku ‚prodávat.‘ Předsednictví ale dost věcí posunulo, hodnotí výroční Chlebíčky
Bruselské chlebíčky slaví tři roky od svého prvního vydání. Původně měl podcast vycházet jen po dobu půlročního českého předsednictví EU v roce 2022. Právě vedení unijních rad a větší mediální zájem o něj ovšem částečně přispěly ke změně vnímání evropské sedmadvacítky u nás, přístupu k ní i názoru na Česko v Bruselu. Situace přesto dál není ideální, jak se v této narozeninové epizodě shodují všichni bývalí i stávající autoři Bruselských chlebíčků.
„Předsednictvím začala éra aktivnějšího působení Česka v unijních institucích,“ soudí bruselská zpravodajka Českého rozhlasu a jedna ze současných autorek Zdeňka Trachtová. „Je to vidět i na tom, že stále roste počet vysoce postavených Čechů v unijních institucích. V tomto ohledu je ten vývoj pozitivní,“ domnívá se.
Tři roky s podcastem Bruselské chlebíčky. Poslechněte si speciální narozeninovou epizodu se všemi současnými i minulými autory podcastu
Její kolegyně, politická reportérka rozhlasu Eva Soukeníková nicméně podotýká, že v domácí politice i v samotné vládě to působí, „jako by předsednictví bylo před miliony lety“.
„Postoj k EU u nás se hodně odvíjí od toho, v jaké jsme zrovna fázi. Teď jsme čtyři měsíce před sněmovními volbami a jediné, na čem stranám záleží, je to, jak ta témata vnímají možní voliči,“ popisuje zkušená znalkyně české politické scény. Na přetrvávajícím negativním obrázku EU u nás tak podle ní nese vinu část tuzemských politiků.
Podle třetího ze stávajících autorů podcastu Filipa Nerada vyvolalo předsednictví u českých politiků zároveň pocit sebeuspokojení: „Předsednictví bylo povedené a říkali jsme si, že už to umíme – že jsme dobří a i Evropa nás vnímá pozitivněji. A že už to půjde samo.“ Do postojů společnosti se to ale i podle průzkumů zásadněji nepromítlo.
Hlava v oprátce
Právě politici jsou nejen podle analytika Viktora Daňka těmi, kdo mají debatu o EU v Česku v rukou – a i kvůli nim vypadá tak, jak vypadá.
„Politikům se nechce do vysvětlování. Opakovaně vkládají hlavu do oprátky, kterou si na sebe šijí. Když něco vyjednají, trochu se za to stydí nebo vědí, že to úplně neobhájí před českými voliči. Tak o tom nemluví a pak jim to někdo omlátí o hlavu. To je přesně případ Green Dealu,“ říká současný zástupce ředitele institutu pro evropskou politiku Europeum, který stál u zrodu Bruselských chlebíčků.
28:49
Příprava rozpočtu EU je jako chystání maturitního plesu. Na konci bude každý trochu nespokojený
Číst článek
Jeho slova potvrzuje také Anna Urbanová, která to vidí teď i z druhé strany jako asistentka europoslance Jana Farského (STAN) v europarlamentu.
„Spousta politiků hází úmyslně klacky pod nohy. Vědí, jakým způsobem se ta věc schválila nebo jak probíhala jednání, ale hodí se jim do krámu to shodit na někoho jiného. Říct, že za to může nějaký fiktivní Brusel, přestože ten fiktivní Brusel neexistuje,“ popisuje bývalá redaktorka zpravodajského webu iROZHLAS.cz a do loňska rovněž autorka Chlebíčků.
„Vidím, jak strašně těžké to je, Evropu prodávat,“ přidává vlastní zkušenost jak z politiky, tak z médií.
Jaký je v tuzemských médiích v současnosti zájem o Evropskou unii? Pomohlo by, kdyby o ní víc mluvil nový český eurokomisař Jozef Síkela a jak je vůbec teď Česko v Bruselu vnímáno? Proč Češi potřebují imunizovat informacemi o EU a jaký je nejčastější vtip při natáčení Bruselských chlebíčků? Poslechněte si celou speciální narozeninovou epizodu našeho podcastu v úvodu článku.
