Evropa má po světě rozjednanou síť obchodních dohod. Trumpova cla je mohou uspíšit
Chaos kolem amerických cel může Evropskou unii pobídnout k rychlejšímu uzavření obchodních dohod. Některé má rozjednané dlouhé roky. V popředí stojí vytvoření volné zóny obchodu s Mercosurem. Uskupení zahrnuje většinu Latinské Ameriky. Smlouva už de facto existuje, musejí ji ale schválit členské státy. V čele opozice je Francie. Naopak Česko je pro – podle ministerstva průmyslu a obchodu by mu smlouva firmám ušetřila ročně 2,19 miliardy korun.
Evropská unie má v současnosti rozjednaných devět různě rozsáhlých dohod o ekonomickém partnerství po celém světě, namátkou s Keňou, Indií, Indonésií, Jižní Koreou nebo Mexikem. A na zahájení nových jednání se EU minulý týden shodla se Spojenými arabskými emiráty.
EU o 90 dnů odloží protiopatření proti americkým clům. ‚Chceme dát šanci vyjednávání,‘ říká Leyenová
Číst článek
Dohromady jde o miliardové trhy. Jejich větší provázání s tím evropským se ve světle těžko předvídatelného vývoje obchodního partnerství se Spojenými státy nyní jeví evropským politikům mnohem lákavěji.
V popředí diskuze je dokončení dohody s Mercosurem, nyní pěti jihoamerickými státy včetně největší Brazílie, pro který je EU hlavním obchodním partnerem. Dohoda má kořeny už v konci 90. let.
„Není náhodou, že k definitivnímu dojednání došlo právě ke konci loňského roku před inaugurací (amerického prezidenta Donalda) Trumpa. Záhy byla dojednána modernizace dohody s Mexikem a teď vstoupila v platnost modernizovaná verze obchodní dohody s Chile,“ uvádí analytik evropské ekonomiky a hospodářství z institutu Europeum Filip Křenek.
‚Stabilní partneři‘
Na rostoucí zájem o jednání s Evropskou unií v zahraničí poukazuje i český eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela.
„S rostoucí nepředvídatelností mezinárodního rozvoje roste poptávka po stabilních, předvídatelných partnerech. Evropa jím je a já během svých zahraničních misích skutečně vnímám zvýšený zájem o vzájemnou spolupráci,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz Síkela.
„Stejně tak ale i my jako Evropa potřebujeme diverzifikovat naše obchodní partnery a zároveň si zajistit přístup k surovinám nutným pro ekonomický rozvoj,“ doplnil bývalý ministr průmyslu a obchodu za hnutí STAN.
„Neméně důležitá je ale snaha podporovat evropské zapojení do konkrétních projektů a zakázek v zahraničí a tím přispívat k rozvoji našich mezinárodních partnerství, na čemž pracuji já,“ dodal Síkela.
Vyjednávání s Trumpem
Spojené státy nyní (nejen) na EU uplatňují 25procentní cla na dovoz oceli, hliníku a aut a desetiprocentní cla na většinu ostatních produktů. Současně běží 90denní období, během něhož se unie snaží dojednat cestu ven z hrozící obchodní války.
Meloniová na schůzce pozvala Trumpa do Itálie. Prezident přijal, mohl by jednat s představiteli EU
Číst článek
Kolem jednání se nicméně točí řada otazníků. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič s americkými zástupci jednal v pondělí čtyři hodiny ve Washingtonu. O závěrech návštěvy diskutovali stálí zástupci členských států včetně Česka v úterý, ovšem za zavřenými dveřmi.
Do Bílého domu ve čtvrtek zavítala také italská premiérka Giorgia Meloniová, která pozvala amerického prezidenta do Říma. Trump s návštěvou souhlasil a dodal, že zváží schůzku s představiteli Evropské unie.
Meloniová ve Washingtonu zdůraznila, že nejedná jménem celé Evropské unie, ale chce, aby byla celá západní civilizace úspěšná. Ani jeden ze státníků neuvedl, jestli padly nějaké návrhy ohledně 20procentního cla, podle Trumpa se však USA na vyřešení celních sporů s Evropskou unií snadno dohodnou.
Francouzští zemědělci
Evropská unie v roce 2021 v Mercosuru investovala 340 miliard eur (8,5 bilionu korun). Konkrétně Česko tam v roce 2023 vyvezlo zboží za 12 miliard korun, ovšem s vysokými cly a se složitějším administrativním procesem. Podle ministerstva průmyslu a obchodu je dohoda „ohromnou příležitostí“ pro české společnosti.
„Česko dohodu s Mercosurem dlouhodobě podporuje… Napětí v mezinárodním obchodě samozřejmě vnímáme a je přirozené, že se EU v takové chvíli dívá po možnostech, jak posílit svou odolnost. Diverzifikace partnerství dává smysl,“ uvedl pro web iROZHLAS.cz ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Evropská pravice si došlápla na platby neziskovkám. ‚Nahrávají zájmům korporátů,‘ tvrdí organizace
Číst článek
Hlavy EU politické ujednání s Mercosurem v prosinci označili za „výhru pro obě strany“ nebo „historickou dohodu, která vytváří největší zónu volného obchodu na světě“ a „úsporu za miliardy“.
Problémem ovšem zůstává, že dohoda není schválená členskými státy a její další osud nyní stojí na křižovatce. S termínem do poloviny letošního roku musí být smlouva přeložená do všech jazyků členských států a projít právní revizí. Evropská komise pak členským zemím předloží návrhy, jejichž rozsah rozhodne o tom, zda bude vyžadovat jednomyslný souhlas od všech zemí, nebo jen kvalifikovanou většinu, uvádí s řadou podrobností výzkumná organizace IE Insights.
V čele opozice proti dohodě doposud stála Francie, jejíž zemědělci se obávají neférové obchodní soutěže s jihoamerickým hovězím a dalšími produkty, odmítavý postoj mělo ale také Polsko nebo Nizozemsko a Rakousko.
Z Paříže nyní zní smíšené signály – německý kancléř Friedrich Merz tento týden prohlásil, že francouzský prezident Emmanuel Macron by ve světle amerického dění „mohl otočit“. Totéž říkají někteří vysoce postavení francouzští politici. Naopak podle diplomatických zdrojů agentury AFP zůstává dohoda zatím stále „nepřijatelná“.
Kromě Mercosuru by významným pokrokem byla dohoda o volném obchodu s Indií, nejlidnatější zemí na světě, kde působí řada velkých firem sídlících v Česku jako Škoda Auto, Tatra, Home Credit nebo strojírenský podnik Vítkovice.
