S USA jednejme o technologických firmách, říká Kubín. ‚EU musí být silná a trpělivá,‘ míní Gregorová
Trumpovo 90denní odložení platnosti dodatečných cel na zboží z Evropy uvítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jako krok ke stabilizaci světové ekonomiky. Některá cla ale nadále platí, včetně těch ve výši 25 procent na automobily. „Teď je důležité dát šanci diplomacii,“ míní europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Unie v tuhle chvíli dělá přesně to, co má dělat,“ chválí pro Český rozhlas Plus europoslanec Tomáš Kubín (ANO).
Mnoho evropských politiků vyzývá k tomu, aby Unie využila oněch 90 dní k nalezení dohody s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Měla by si Unie připravit ráznou odpověď s cílem co nejtvrději zasáhnout americkou ekonomiku?
Gregorová: Domnívám se, že Evropská unie by rozhodně měla mít připravenou silnou odpověď, ale zatím uloženou do šuplíku jako vyjednávací páku.
Má Unie přichystat tvrdou odpověď na Americká cla, nebo spíše vyjednávat co nejméně bolestivou dohodu? Diskutují Markéta Gregorová (Piráti) a Tomáš Kubín (ANO)
Podporuji Ursulu von der Leyenovou v tom, že je teď důležité dát šanci diplomacii. Odpovědi na úrovni obchodních válek by měly být až posledním krokem, ne prvním reflexem. Ale pokud budeme mít silný plán, tak nám to dává i strategickou výhodu, protože pak bude kombinace síly a trpělivosti klíčem k úspěšnému vyjednávání.
Jak silné protiopatření, jak velké kladivo by si měla Unie připravit?
Kubín: Obávám se, že Evropská unie vůbec nemá možnost připravit si tak silné kladivo, aby mohla silou zvládnout tlak Spojených států.
Myslím si, že Unie v tuto chvíli dělá, a kuriózně budu chválit jako kolegyně Gregorová, přesně to, co má dělat v tom obrovském kalupu, který Trumpova administrativa teď rozjela. Tedy vyčkává.
Myslím si, že to jediné, co bychom si měli připravit, je mluvit s Amerikou o odstranění necelních bariér. Mluvit s Amerikou na stejném podkladě, to znamená, co Spojené státy vyčítají Evropě jako nespravedlnost.
A hovořit s nimi například o zdanění technologických gigantů, respektive umravnění jejich chování. Mluvím tím o službách a společnostech, jako jsou Google. Tam máme obrovský problém.
Technologičtí giganti
Co by ale Evropa v tom šuplíku měla mít připravené? Paní Gregorová hovořila o tom, že Evropané by se měli v přichystané odpovědi zaměřit na sektor služeb, zejména na digitální giganty a technologické firmy.
Kubín: Rozhodně, s tím se ztotožňuji. A to ze dvou hlavních důvodů.
EU o 90 dnů odloží protiopatření proti americkým clům. ‚Chceme dát šanci vyjednávání,‘ říká Leyenová
Číst článek
První je, že ačkoliv Donald Trump tvrdí, že to jsou jenom reciproční opatření, tak ve skutečnosti náš vzájemný obchod je v podstatě vybalancovaný. My dovážíme víc zboží do Ameriky, oni k nám vyváží víc služeb.
Proto je velmi logické zasáhnout služby, navíc v digitálním sektoru, který je velmi rozvinutý a o kterém zároveň víme, že tam některé firmy ne tak úplně platí dostatek korporátních daní a digitální daň ještě neexistuje.
Druhý důležitý důvod je, že se ideálně chceme zcela vyhnout tomu, abychom obchodní válku vedli. Protože kdyby to byla plná obchodní válka, tak ve výsledku na ní zchudnou občané, zchudnou na ní všichni a možná na tom zbohatne pár největších firem, které budou dobře sledovat výkyvy akciových trhu. A to samozřejmě nechceme.
Tím pádem bychom měli tlačit tam, kde už teď víme, že Donald Trump má slabiny a kdo za ním stál na inauguraci. Byli to zástupci největších digitálních oligopolů, tedy Elon Musk, Mark Zuckerberg, Jeff Bezos, ale taky Peter Thiel. A jestli tedy někdo má přímý přístup k Trumpovi, tak jsou to právě oni.
Digitální daň
Mohla by Evropská unie tlakem na technologické firmy dosáhnout ústupků na straně Trumpovy administrativy?
Kubín: Neustále se snažím vyhýbat slovům, jako je válka a tlak a podobně. Musíme si uvědomit, že Donald Trump veškeré své silácké výroky směřuje k domácímu publiku, nejsou určeny pro nás. Oni vědí velmi dobře, že musí plnit sliby svých voličů.
Konec konců plní sliby podle toho, co dávno anoncovali v různých materiálech v předvolební kampani. I v materiálech, které připravoval šéf ekonomických poradců Trumpova týmu. Chtěl bych se vyhnout tomu říkat „pojďme spolu bojovat“. Pojďme ale nastavit spravedlivý a opravdu vyvážený systém.
25:29
Špicar: Oslabili jsme svoji odolnost. Měli bychom do Evropy přesunout znovu výrobu léků a zbraní
Číst článek
To, o čem mluvila kolegyně Gregorová, je správně. Na druhou stranu bych se ale varoval jedné věci. Nelze někoho takříkajíc postihovat.
Máme tady dohodu o volném obchodu se službami, která už je, tuším, nějakých 16 let stará. A jednou ze základních složek je doložka nejvyšších výhod. To znamená, že se všemi účastníky dohody, což jsou zároveň účastníci Světové obchodní organizace, musí být nakládáno stejně.
Oba jsme to zmínili: je třeba se pokusit zavést digitální daň, která už je ve Francii, v Itálii, do určité míry ve Španělsku. Ale tady Evropská unie naráží na zarytý odpor především Irska. Nebude to úplně jednoduché.
Co by se stalo, kdyby američtí technologičtí giganti omezili své působení v Evropě? A sáhnou vůbec někdy po tomto kroku? Jak by měla Unie reagovat na už zavedená cla? A mají s Trumpem jednat jednotlivé členské státy, nebo Unie jako celek? Poslechněte si celý pořad Pro a proti výše.
