Podle Junckera dodá předsedovi komise výběr z volebních lídrů větší legitimitu a unijním volbám evropský náboj. V budoucnu by také chtěl spojit funkci šéfa komise s vedením summitů. Od příštího funkčního období v roce 2019 se tato změna podle Junckera ale ještě nestihne prosadit.

O těchto reformách bude jednat příští týden neformální summit. Lídři na něm proberou také návrhy komise k budoucímu rozpočtu unie. Pokud státy nebudou chtít výrazné škrty ve fondech nebo podpoře zemědělců, budou podle Junckera muset mírně navýšit své příspěvky.

Evropská komise ve středu představila možné podoby unijního rozpočtu po roce 2020 i jeho omezování v případě snížení příjmů. I při největších škrtech by Česká republika a další státy střední a východní Evropy měly nadále mít přístup k penězům z evropských fondů. Komise ale chce, aby v budoucny šly jenom na projekty, které přinesou přidanou hodnotu.

Proti navyšování příspěvků do unijního rozpočtu se už vyslovilo Rakousko. Země visegrádské čtyřky jsou na navyšování připravené.

Princip spitzenkandidátů se poprvé uplatnil v roce 2014. Vychází z německé volební tradice, kdy každá strana dopředu nominuje svého kandidáta na kancléře. Tímto způsobem se stal Juncker předsedou komise jako kandidát vítězné Evropské lidové strany.

Zachování tohoto principu požaduje i Evropský parlament. Proti je Německo, Francie, Nizozemsko nebo státy V4.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít