Co bude s mandáty Británie po odchodu z EU? Europoslanci odmítli nadnárodní kandidátky
Počet europoslanců se zřejmě po brexitu sníží na 705. Evropský parlament ve středu řešil, komu připadnou mandáty po britských zákonodárcích. V hlasování zároveň odmítl vytvoření kandidátek pro volby do europarlamentu, které by byly společné pro celou Evropu.
Velká Británie má v současnosti 73 europoslanců. Poslanci ve středu schválili snížení počtu mandátů na 705. Většina se pak postavila proti myšlence, že by část britských křesel mohla být v budoucnu využita v takzvané nadnárodní kandidátce, díky které by skupina lidí mohla kandidovat do europarlamentu za celou Evropskou unii v rámci jednoho obvodu.
Brexit je omyl, označil výsledek referenda bývalý britský premiér Cameron. Není to ale katastrofa, dodal
Číst článek
Jak ale připomněl europoslanec Pavel Poc za ČSSD, i kdyby hlasování dopadlo opačně, o věci by nakonec rozhodovaly členské státy. „Ze strany parlamentu je to pouze doporučující, protože všechny tyhle věci jsou výlučná kompetence členských států v radě, takže rozhodovat bude rada,“ vysvětlil.
Část britských mandátů tak zřejmě zůstane ve zmraženém stavu pro případné nové členské země, další se rozdělí mezi 14 členských zemí, které v současnosti mají méně křesel, než jim náleží. I o tom, ale ještě musí rozhodnout členské země.
Vznik evropského lidu?
Vše je také podmíněno tím, že Velká Británie skutečně odejde z EU v roce 2019 podle současných plánů. Část europoslanců usilovala o zřízení nadnárodních kandidátek společných pro celou Evropu s tvrzením, že by mohla předvolební kampaň takových kandidátů podnítit diskusi o celoevropských tématech a vznik evropského lidu.
Mezi přední zastánce této ideje patří nepochybně europoslanec Guy Verhofstadt - šéf frakce liberálů. Česká europoslankyně za ANO Dita Charanzová k evropským liberálům sice patří, Radiožurnálu ale řekla, že tuto myšlenku nepodporuje.
Další krok k brexitu. Unijní právo nemá být nadřazené britským zákonům, odsouhlasili poslanci
Číst článek
„Jsem velmi skeptická, že by to splnilo to, co tady někteří kolegové říkají – nějaké posílení evropanství. Nemyslím si, že mít jednu obálku českou a jednu evropskou, naše evropanství posílí,“ vysvětlila.
Podpora z Francie
Mezi podporovatele nadnárodních kandidátek patří například francouzský prezident Emmanuel Macron, lídři visegrádských zemí, tedy i Česka, se ale staví proti. Tuto věc by přitom musely všechny země odhlasovat jednomyslně. Jak se ale ve středu ukázalo, nedostaly ani potvrzení Evropského parlamentu.
Europoslanci dali také jasně najevo názor na výběr příštího předsedy Evropské komise. Shodli se na tom, že budou chtít, aby příští šéf Evropské komise byl celounijním kandidátem, jako to bylo v případě Jeana Clauda Junckera v roce 2014.
Usilují tak o proces označovaný německy jako Spitzenkandidaten, kdy před volbami do Evropského parlamentu nominují jednotlivé evropské politické strany své kandidáty na daný post. Jiné kandidáty chtějí podle středečního usnesení odmítnout. Otázkou je, jak tomu budou nakloněné členské země.
