Rozšíření je pro EU bezpečnostní nutností, soudí eurokomisařka. Proces poprvé čelí narušování zvenku
S ruskou invazí na Ukrajinu se v Evropské unii oživila debata o rozšíření sedmadvacítky. Kandidátskými státy se stala jak napadená země, tak Moldavsko nebo Gruzie. Černá Hora a Albánie se už k členství přibližují. Podle eurokomisařky pro rozšíření Marty Kosové se rozšiřovací proces významně proměnil a hraje teď i zásadní geopolitickou a bezpečnostní roli. „V tomto ohledu je rozšiřování důležitější než kdy dřív,“ tvrdí slovinská politička.
„Geopolitický vývoj nám ukázal, že rozšiřování Evropské unie se dostalo do klíčového bodu. Nejen kvůli samotnému rozšíření, ale kvůli výzvám, kterým čelíme,“ vysvětluje Marta Kosová.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky se slovinskou eurokomisařkou pro rozšíření Martou Kosovou
„V roce 2004, když do Evropské unie vstupovala vaše země, Česko nebo moje země, Slovinsko, to vůbec o bezpečnosti nebylo,“ podotýká.
„Tehdy se mluvilo hlavně o prosperitě. Nikdo nemluvil o obraně nebo bezpečnosti. Dnes je to ale právě o nich a týká se to bezpečnosti celého kontinentu,“ srovnává Kosová.
Vnější narušování
Vedle toho, že Rusko svou agresí vůči Ukrajině změnilo geopolitické a bezpečnostní prostředí v Evropě, je podle slovinské eurokomisařky další novinkou to, že se Kreml snaží nabourat i samotný proces rozšiřování EU.
„Poprvé při něm čelíme narušování vnějšími silami, které chtějí, abychom neuspěli. To předtím nikdy nebylo. Víte, co se děje v Gruzii,“ připomíná vývoj v zakavkazské zemi, která sice v prosinci 2023 získala kandidátský status, tamní vláda ale loni sama přístupový proces s EU do roku 2028 přerušila a tvrdě potlačuje už měsíce trvající proevropské demonstrace Gruzínců.
23:27
Evropa není připravena na válku. Stále nakupuje mírovým tempem, říká zástupce zbrojovek
Číst článek
V Moldavsku se zase Moskva snažila ovlivnit loňské prezidentské volby v neprospěch tamní proevropské prezidentky Maii Sanduové. Letos tuto kandidátskou zemi v sousedství Ukrajiny čekají parlamentní volby.
Do EU ještě za této Komise
Zatímco Gruzie se v současnosti od EU spíše vzdaluje, ke členství se výrazně přibližují zejména Černá Hora a Albánie. S první jmenovanou by podle Marty Kosové mohly přístupové rozhovory skončit příští rok, s tou druhou v roce 2027.
„S Černou Horou máme otevřené už všechny kapitoly a pracujeme na jejich dokončení. I Černá Hora ale musí splnit všechno. Jsme na dobré cestě,“ hodnotí její pokrok slovinská eurokomisařka. „Albánie také dělá obrovský pokrok,“ dodává.
Obě země by podle ní tak mohly do EU vstoupit ještě za mandátu této Evropské komise, pokud po dokončení přístupových rozhovorů jejich vstup schválí všechny stávající členské země.
„Prozatím jsme schopní provést rozšíření beze změn smluv,“ naráží Marta Kosová na debaty o nutnosti úprav rozhodovacích procesů v EU před dalším přibráním nových členů. Za úplně nutné tyto změny nepovažuje ani v případě vstupu o hodně větší Ukrajiny.
Jak se změnila přístupová jednání potom, co se kandidátskou zemí stala právě Ukrajina? Jak si v nich Kyjev vede a nebude se mu EU snažit kompenzovat to, že ukrajinské vyhlídky na členství v NATO jsou momentálně hodně chabé? Co by Marta Kosová udělala s kouzelným proutkem a proč považuje navzdory současné turbulentní době mezinárodní situaci za lepší, než když loni nastupovala do funkce?
Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.
