Kdo povede Evropskou komisi? Návrhy padnou na konci května, shodli se zástupci unie
Země Evropské unie na konci května navrhnou příštího šéfa Evropské komise. Na schůzce v rumunském Sibiu se na tom dohodla unijní sedmadvacítka. Žádné konkrétní jméno zatím ale není na stole. Šéfové vlád unijních zemí se kvůli nominaci sejdou dva dny po volbách do Evropského parlamentu - tedy dříve, než nově zvolení europoslanci poprvé zasednou.
Členské státy už dříve odmítly, že by letos hodlaly automaticky akceptovat systém vedoucích kandidátů, takzvaných „spitzenkandidátů“, jehož prostřednictvím se v roce 2014 europarlamentním frakcím podařilo výrazným způsobem zasáhnout do výběru nového šéfa Evropské komise. Stal se jím nakonec Jean-Claude Juncker, který byl nominován ve volbách vítěznou Evropskou lidovou stranou (EPP).
‚Zůstaneme jednotní v dobrém i zlém.‘ Lídři EU v rumunském Sibiu přijali společnou deklaraci
Číst článek
Klíčové jsou v tomto ohledu volby do Evropského parlamentu, které se v unii uskuteční od 23. do 26. května. Na následující úterý, tedy na 28. května, už předseda Evropské rady Donald Tusk šéfy států a vlád sezval do Bruselu na večeři, u níž by měli zhodnotit, jak jsou nově rozdány europarlamentní karty.
Slyšení ve výborech
Stávající komisi končí mandát na konci října. Do té doby musí europarlament v hlasování potvrdit jméno nového předsedy Evropské komise, ten se musí společně s hlavními městy domluvit na komisařích nominovaných jednotlivými státy.
Ti pak musejí před schválením komise jako celku absolvovat slyšení v příslušných výborech europarlamentu a bývá pravidlem, že přinejmenším jeden z nominovaných neuspěje.
V Bruselu už ale diplomaté různých zemí sondují půdu pro možné nominace osoby, která Junckera v čele komise nahradí. Kromě „spitzenkandidátů“, kterými nyní jsou Manfred Weber za EPP a nynější místopředseda, nizozemský socialista Frans Timmermans, znějí v kuloárech například i jména unijního brexitového vyjednavače Michela Barniera či výrazné komisařky pro hospodářskou soutěž, Dánky Margrethe Vestagerové.
Pomáhá s plenárním zasedáním europarlamentu. ‚Je neskutečné, že spolu 28 zemí dokáže vyjít,‘ říká
Číst článek
Podle premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO by summity měly v budoucnu sehrát větší roly. „To bude zásadní, kdo bude předseda Evropské komise. Ta je nejdůležitější. My samozřejmě chceme, aby se komise odpolitizovala, aby nedělala politiku, aby prosazovala dohody, které se budeme snažit najít na Evropské radě,“ řekl český premiér Andrej Babiš.
Kromě toho se na summitu řešilo také nové personální obsazení dalších klíčových funkcí v unijních institucích, a to i přestože to nebylo na oficiálním programu. Podle diplomatů se ale přesto o tématu v kuloárech hovoří.
Mandát totiž končí nejen Junckerovi, ale také Tuskovi nebo šéfce unijní diplomacie Federice Mogheriniové.
Společná (obecná) deklarace
Unijní lídři také ve čtvrtek přijali společnou deklaraci, ve které se zavázali zůstat „jednotní v dobrém i zlém,“ a „usilovat o společná řešení a vzájemně si naslouchat v duchu porozumění a respektu.“ Prohlášení je ale velmi vágní a nestanovuje žádné konkrétní opatření.
I přes apel na jednotu je tak jasně vidět, že konkrétní témata evropské lídry rozdělují. Jedním z nich je také otázka ochrany klimatu. Ta je pro řadu členských zemí ním z klíčových témat pro práci unie v příštích letech.
Osm z nich - například Francie, Nizozemsko či Belgie - před summitem ve společném dokumentu vyzvalo k tomu, aby například čtvrtina budoucího rozpočtu unie přímo směřovala do oblastí s touto problematikou spojených, včetně vývoje a výroby bezemisních automobilů, nových baterií a „udržitelné mobility“. Navrhly také, aby unie byla nejpozději v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů.
Proti tomu ale vystoupila třeba Česká republika. Andrej Babiš před odletem na summit řekl, že za konkrétní „krok k začátku konce automobilového průmyslu v Evropě“ přitom Babiš jednoznačně považuje elektromobily.
Podle Babiše si chce Česká republika dál zachovat právo rozhodovat sama o svém energetickém mixu, tedy o tom, z jakých zdrojů svou energii vyrábí. „Měli bychom být racionální,“ řekl Babiš k tématu ochrany klimatu. Podle něho je důležité, aby po květnových volbách neseděli v europarlamentu „anarchisté typu zelení, piráti“.
Vývoj elektromobility je podle ředitele českého Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla jedním z hlavních směrů vedoucích k čisté mobilitě a lepší ochraně životního prostředí.
„Schválená regulace EU již dnes klade velké nároky na finální výrobce i dodavatelský řetězec, český automobilový průmysl však udělá vše proto, aby se k novým emisním limitům v požadovaném čase přiblížil a jedině kvalitní spolupráce vlády, firem z autoprůmyslu a dalších zainteresovaných stran rozhodne o konkurenceschopnosti a úspěchu naší ekonomiky v relativně blízké budoucnosti,“ řekl Petzl.
