Na nových sankcích se dohodli velvyslanci členských zemí Evropské unie v pátek, tedy v den prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu, formálně je unie přijala v sobotu. Schvalování bylo tentokrát komplikovanější než obvykle, protože země se nedokázaly shodnout na podrobnostech zákazu vývozu ruského syntetického kaučuku navrženého Polskem.

„Budeme dál zvyšovat tlak na Rusko - a budeme to dělat tak dlouho, dokud to bude potřeba,“ uvedl v sobotním prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Máme teď k dispozici vůbec nejdalekosáhlejší sankce, které pomáhají ztenčit válečný arzenál Ruska a těžce dopadají na jeho ekonomiku,“ napsala na twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Tlak na ruského agresora se musí zvýšit: očekáváme rozhodné kroky proti Rosatomu a ruskému jadernému průmyslu, více tlaku na armádu a bankovní sektor,“ uvedl v reakci na přijetí desátého balíku unijních sankcí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Očekáváme další zintenzivnění tlaku a restrikcí, obzvlášť v oblasti jaderného průmyslu a aktivit Rosatomu,“ uvedl rovněž na twitteru ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Rosatom je ruský státní koncern se zaměřením na jadernou energetiku.

Restrikce vůči Rusku se nově týkají bank Alfa a Tinkoff, které čeká odpojení od mezinárodního platebního systému SWIFT. Omezen má být vývoz komponentů využitelných pro vojenské účely, například elektronických součástek pro výrobu raket a vrtulníků nebo termokamer. Sankce mají zasáhnout i výrobu dronů, které dodává Rusku Írán. Na seznam individuálních sankcí přibyli například činitelé odpovědní za násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít