Expert: Nawrocki se zčásti distancoval od opozice. A jeho skandály krajní pravici nevadí

Polské prezidentské volby vyhrál historik z Ústavu národní paměti Karol Nawrocki. Kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost tak nejspíš bude bránit v prosazování zákonů vládě Donalda Tuska. „Formy bloku jsou dva, už je používal prezident Andrzej Duda – veto a posílání zákonů k Ústavnímu soudu. Zdá se, že tuto taktiku převezme i nový prezident,“ říká pro Český rozhlas Plus Daniel Šitera, znalec Polska z Ústavu mezinárodních vztahů.

Rozhovor Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nově zvolený polský prezident Karol Nawrocki

Nově zvolený polský prezident Karol Nawrocki | Foto: Aleksandra Szmigiel | Zdroj: Reuters

Při rekordně vysoké volební účasti skoro 72 procent byl po sečtení většiny hlasů rozdíl mezi poraženým kandidátem vládní Občanské platformy Rafalem Trzaskowským a vítězem Nawrockým pouhých 370 tisíc hlasů. Které faktory podle vás měly na výsledek největší vliv?
Myslím si, že jedním z hlavních faktorů byla ta strategie, která nejprve znevýhodnila Karola Nawrockého. Byl úplně neznámým člověkem, kterého Právo a spravedlnost vytáhlo do souboje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor o výsledku polských prezidentských voleb s Danielem Šiterou, znalcem Polska z Ústavu mezinárodních vztahů

Díky tomu, že se prohlásil za občanského kandidáta, se mohl částečně distancovat od Práva a spravedlnosti a zároveň zaútočit na Rafala Trzaskowského jako zástupce vlády a de facto loutku premiéra Donalda Tuska. To se nakonec ukázalo podle mě jako vhodná strategie. V posledních dvou týdnech rostl právě díky tomu.

Jak připomíná server Politico, Nawrocki měl své „kostlivce ve skříni“, například nákup bytu, ze kterého se musel vystěhovat senior, údajně měl být také zapojený do rvaček fotbalových chuligánů a tak dále. Jak si vysvětlit, že tyto kauzy neměly na pozici Nawrockého zásadní vliv?
Nad tím si lámou hlavu všichni i v Polsku. Ale ukázalo se, že jsou to de facto menší závažné problémy, které například určitě nezměnily voličstvo krajní pravice. Ty se Nawrocki snažil ulovit po výsledcích prvního kola. Tehdy dostal 30 procent, což bylo maximum pro kandidáta Práva a spravedlnosti. A on získal i těch 20 procent (které v prvním kole získali kandidáti krajní pravice – pozn. red.).

Nedokážu si to sám vysvětlit, ale byly to de facto marginální problémy, kterým se zároveň dokázal ubránit tím, že to posunul do rétoriky útoku liberálních médií proti patriotovi.

Mladí voliči

Překvapením byli mladí voliči. Už v prvním kole u voličů od 18 do 29 let zvítězil krajně pravicový kandidát Slawomir Mentzen. Nyní převážně hlasovali pro Nawrockého. Pomohli mu nejvíc ti, kteří v prvním kole hlasovali pro Mentzena? Přestože tenhle tábor, pokud si vzpomínám, rozdělila schůzka Mentzena s Trzaskowským, na níž si společně dali pivo.
Přesně tak. Je to překvapení. Dřív jsme byli zvyklí, že mladí by měli volit liberální kandidáty. Ukázalo se, že mladí už nechtějí volit ten takzvaný duopol, buď Občanskou platformu, nebo Právo a spravedlnost.

Nakonec se ukázalo, že společné pivo Trzaskowského a Mentzenem rozdělilo i stranu Konfederace. Část podpořila Nawrockého. A nakonec byl Mentzen dotlačen k tomu, aby se vyslovil pro to, aby jeho voliči podpořili spíše Nawrockého. Jakkoli to neřekl explicitně.

Co bude dál na polské domácí politické scéně? Dá se očekávat, že Nawrocki bude blokovat pokusy o posílení nezávislost justice a práv LGBT komunity? A tím, jak píšou některá polská média, definitivně znemožní plnění slibů nynější vládní koalice?
To můžeme očekávat. Formy bloku jsou dva, už je používal prezident Andrzej Duda. Jedním je veto, které je daleko silnější než třeba v českém systému. V českém systému veto můžete přehlasovat víc než polovinou poslanců v poslanecké sněmovně. V Polsku potřebujete tři pětiny, které tahle vláda nemá.

Nawrocki bude směřovat prozápadně. Česko a Polsko by měly pokračovat ve spolupráci, věří Pavel

Číst článek

Druhou formou blokace bylo posílání zákonů na posouzení k ústavnímu soudu, čímž je zpožďoval. Zdá se, že tuto taktiku převezme i nový prezident.

Je důležité říct, že ani vláda sama se nebyla schopná často dohodnout, jaké reformy by měla prosazovat. Problém tak není jenom na úrovni prezidenta, ale na vlastní různorodosti vládní koalice.

Může tenhle výsledek otřást vládou Donalda Tuska tak silně, že by se mohla rozpadnout? Mohly by přijít předčasné volby? Protože Občanské platformě se relativně daří, ale její menší koaliční partneři na toto spojenectví podle všeho doplácejí.
Že na to menší strany doplácejí, se už ukázalo v prvním prezidentském kole, kdy Szymon Hołownia (Polsko 2050) nedostal pomalu žádná procenta v porovnání s tím, kolik dostal v předchozích prezidentských volbách.

Trzaskowski dominoval velkoměstům i povodňovým regionům. Nawrockého k vítězství ale dovedl venkov

Číst článek

Bude to na Donaldu Tuskovi. Může se rozhodnout, že restrukturalizuje vládu. Tímhle způsobem může „zaútočit“ na Trzaskowského lidi. Trzaskowski je de facto nejoblíbenější politik v Polsku, ale zároveň touto prohrou velmi oslabil on sám i jeho kruhy uvnitř strany.

Tusk může udělat to, co dělal už dřív, tedy že se bude snažit takzvaně pozřít své koaliční partnery.

Tomáš Pavlíček, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme