Francouzský velvyslanec se vrátil do Říma. Italskému prezidentovi předal pozvání do Paříže
Francouzský velvyslanec Christian Masset se v pátek vrátil do Říma, kde italskému prezidentovi předal dopis s pozváním od prezidenta Emmanuela Macrona do Paříže. Francie diplomata odvolala ke konzultacím 7. února kvůli soustavné kritice na adresu Paříže ze strany italských představitelů. Zejména pak kvůli tomu, že se italský vicepremiér Luigi di Maio neohlášeně setkal se zástupci francouzského hnutí žlutých vest.
Hnutí žlutých vest od listopadu protestuje proti Macronově politice.
Střet dvou Evrop, hodnotí tisk ostrý spor Macronovy Francie a Salviniho Itálie
Číst článek
S francouzským velvyslancem se chce sejít i šéf protestního Hnutí pěti hvězd Di Maio. Ke své schůzce se zástupci žlutých vest - s kandidáty do evropských voleb ze Shromáždění občanské iniciativy Ingrid Levavasseurovou a Cristophem Chalençonem – v pátek řekl, že nechce „vést dialog s těmi, co podněcují k občanské válce“.
To deník La Repubblica interpretuje tak, že se Di Maio distancoval od kontroverzního Chalençona, který má podle kritiků blízko ke krajní pravici.
Di Maio novinářům zároveň představil své partnery do evropských voleb: polské protestní hnutí Kukiz'15, chorvatskou populistickou stranu Živá zeď, řeckou Zemědělskou stranu chovatelů hospodářských zvířat (AKKEL) a finské hnutí Liike Nyt.
„Jsem rád, že polemika skončila,“ reagoval jako první na návrat francouzského velvyslance druhý z italských vicepremiérů Matteo Salvini.
Italští teroristé ve Francii
„A nyní znovu žádám o schůzku s francouzským ministrem vnitra za účelem toho, abychom do Itálie dostali některé z těch 15 teroristů, kteří se už léta skrývají ve Francii,“ přešel italský ministr vnitra ihned do ofenzivy.
Francouzští poslanci přijali Macronův sporný zákon proti výtržnictví, je reakcí na žluté vesty
Číst článek
Itálie žádá Francii o vydání levicových extremistů, kteří se podle Říma zapojili do teroru během takzvaných olověných let. Mezi roky 1969 a 1982 Itálii zaplavily vlny levicového i pravicového terorismu a bylo spácháno na 14 000 politicky motivovaných atentátů, které si vyžádaly na 2000 obětí. Někteří levicoví extremisté našli útočiště ve Francii.
Vztahy mezi Římem a Paříží po nástupu nynější italské vlády loni v červnu komplikuje řada třecích ploch. Prvním impulsem k diplomatickým přestřelkám byla migrace, ke které se současný italský kabinet staví odmítavě.
Na italské straně se navíc zastavila práce na rychlodráze, která má spojit Turín s Lyonem. K tomu francouzské žluté vesty podpořil i Di Maiův koaliční partner Salvini.
