Francouzští poslanci přijali Macronův sporný zákon proti výtržnictví, je reakcí na žluté vesty
Norma má úřadům umožnit, aby zakázaly některým lidem účast na demonstracích, i když nebyli za nic odsouzeni. Při hlasování se objevily dosud největší rozpory uvnitř Macronovy strany, velká část jejích poslanců se totiž zdržela. Podle kritiků zákon omezuje svobodu shromažďování.
Francouzští poslanci v úterý schválili sporný zákon proti výtržnictví. Prefekti stojící v čele regionů tak získali právo zakázat jednotlivcům účast na demonstracích. Šlo by o lidi, kteří se podíleli na násilnostech při dřívějších protestech, ale nemuseli by za to být ani odsouzeni. Jejich jména by figurovala ve zvláštním registru. Výtržníci by taky mohli platit za zničený majetek.
Je to reakce na protesty žlutých vest, při kterých byl poničen mimo jiné pařížský Vítězný oblouk. Zákon zároveň počítá s novým trestným činem – zakrývání tváře při demonstracích.
Macron po protestech žlutých vest zvažuje referendum, mohlo by proběhnout v den eurovoleb
Číst článek
V souvislosti se schvalováním tohoto zákona se projevily asi dosud největší rozpory uvnitř strany prezidenta Macrona. Hned 50 poslanců strany Republika v pohybu se při hlasování o zákonu zdrželo, což je podle agentury AFP od nástupu prezidenta Macrona vůbec největší počet vládních zákonodárců, který nehlasoval pro návrh předložený kabinetem.
Kritici upozorňovali na to, že zákon omezuje základní svobody, jako například svobodu shromažďování, a opoziční poslanci dokonce opatření přirovnávali k praktikám autoritativních režimů. Předpis bude posuzovat ještě Senát, ale konečné slovo budou mít poslanci. A v Národním shromáždění má i přes rekordní odpor vlastních poslanců vláda pohodlnou většinu.
Celonárodní debata
Francouzský prezident Emmanuel Macron hodlá pokračovat v celonárodní debatě. Tu vyhlásil v reakci na protesty žlutých vest. Ve středu odpoledne se sejde s opozičními lídry, včetně předsedkyně nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penové. Kvůli vládní politice vyšly v úterý na výzvu odborářů do ulic desetitisíce Francouzů.
Demonstrace za zraněné. Ve Francii znovu vyšly do ulic tisíce příznivců hnutí žlutých vest
Číst článek
K odborářským demonstracím se poprvé připojily i takzvané žluté vesty. Protestní hnutí nemá ale žádné jednotné vedení, takže je to spíš na jednotlivých jeho sympatizantech, jestli se k odborářským protestům přidají.
Třeba na demonstraci v Marseille to ale zdůvodňovali tím, že žluté vesty i odbory mají stejné požadavky, a tak se musí spojit, aby něčeho dosáhly. Podobná slova použil generální tajemník jedné z největších odborových centrál ve Francii CGT, která demonstrace svolala. Philippe Martinez přitom ještě v listopadu jakékoli spojení se žlutými vestami odmítal kvůli jejich výpadům proti daním a obavám z oživení krajní pravice.
Požadavky demonstrantů
Demonstranti volali po zvýšení mezd a důchodů, dávali najevo odpor ke středoškolské reformě nebo ke zvýšení školného pro zahraniční studenty. Žádali taky daňovou spravedlnost – odbory a žluté vesty totiž často mluví o tom, že vláda prezidenta Emmanuela Macrona zvýhodňuje bohaté.
‚Ano demokracii, ne revoluci!‘ Paříží prošel pochod červených šátečků proti násilí žlutých vest
Číst článek
Odborová centrála CGT odhaduje účast na úterních protestech na tři sta tisíc lidí, francouzské ministerstvo vnitra ale mluví o 137 tisících. Zajímavé je srovnání účasti na pařížské demonstraci – CGT mluví o 30 tisících, policie o osmnácti. A nezávislá firma Occurrence, kterou si najala francouzská média v čele s agenturou AFP, odhadla počet účastníků pařížského pochodu na 14 tisíc – tedy ještě méně než odbory a policie.
Úterní desetitisícové protesty po celé Francii se ale na rozdíl od některých předchozích demonstrací obešly bez vážnějších incidentů. Policisté museli uklidňovat například několik výtržníků na pařížském náměstí Svornosti. Nasadili tam proti demonstrantům slzný plyn, který policie použila také v Lille.
Demonstranti v úterý blokovali některé silnice a kvůli tomu se tvořily kolony. Studenti zase zablokovali třeba univerzitu v Bordeaux. Do stávky se zapojilo asi pět procent učitelů a učitelek a některé školy byly proto zavřené, v dalších bylo vyučování výrazně omezené. Zavřená byla třeba taky Eiffelova věž.
