Tradice, nebo mučení? Francie rozhoduje o zrušení býčích zápasů, toreadoři jsou proti
Pro jedny je to součást národního dědictví, pro druhé jde o týrání zvířat. Francouzští poslanci budou ve čtvrtek rozhodovat o tom, jestli ve Francii skončí býčí zápasy. Před hlasováním se před budovou francouzského parlamentu shromáždilo několik toreadorů, kteří proti zrušení koridy protestovali.
Před národním shromážděním se seřadilo 13 toreadorů, jeden z nich je dokonce na koni. Mají žluto-růžové pláště, kterými vybízejí býky. Tomuto nástupu se říká „paseo“ a doprovází každé býčí zápasy. Nyní tímto způsobem protestují proti zrušení koridy ve Francii.
„Jsme přesvědčeni, že se nechováme surově a zvířata nemučíme. Jsme součástí úžasné tradice, kterou sdílí miliony lidí,“ říká Julien Lescarret.
Ten má lásku k býčím zápasům v genech. Do arén na koridu chodil jeho děda, táta a on sám začal ve 12 letech.
„Samozřejmě vnímáme, že některé lidi naše představení může pohoršovat. Je za ním ale podstatně víc – trénink toreadorů, chov býků, slavnosti a celé hospodářství, které je s tím vším spojené,“ doplňuje Lescarret.
Sám byl několikrát zraněný, a býk ho dokonce nabral na rohy. Málem při tom přišel o nohu, ale lékaři mu ji nakonec zachránili.
„Dokážu od sebe velmi dobře oddělit bolest a utrpení. Necítil jsem bolest, když mě býk nabral na rohy. Člověk má v sobě adrenalin. A stejné je to i pro býka. Utrpení pro mě přišlo až tehdy, když mi řekli, že mi amputují nohu a já už nebudu moct být toreador. Jsem přesvědčen, že býk v aréně netrpí,“ míní toreador.
Od roku 1951 je korida povolená v několika oblastech na jihu Francie. Julien Lescarret přijel do Paříže z Bordeaux a právě tam také poznal známého českého fotbalistu, který si býčí zápasy oblíbil.
„Setkával jsem se s českým fotbalistou Jaroslavem Plašilem, který hrál za Bordeaux a který se chodil dívat na býčí zápasy. Taky si oblíbil tuhle tradici,“ tvrdí Lescarret.
Návrh rozděluje poslance
Návrh na zrušení koridy rozděluje francouzské poslance i politické strany. Skoro v každém táboře jsou názory pro zrušení býčích zápasů i pro jejich zachování.
Připouští to i poslankyně Národního sdružení Laure Lavaletteová. Českému rozhlasu řekla, že bude hlasovat pro pokračování koridy ve Francii.
„Kdybychom skutečně chtěli zastavit týrání zvířat, tak bychom se zaměřili na miliony kusů skotu, který končí v našich talířích. Tohle je přece úplně něco jiného. Korida má u nás tradici už od středověku. Já jsem vyrůstala na jihozápadě Francie, kde jsou býčí zápasy nedílnou součástí našich životů,“ popisuje Lavaletteová.
Před francouzský parlament dorazili nejen toreadoři, ale také Francouzi, kterým se korida nelíbí a tvrdí, že jde o mučení zvířat.
„Je to hrůza. Ve Francii bychom se měli stydět, že u nás býčí zápasy ještě existují. Jde o mučení zvířat a veřejnou popravu,“ říká odpůrkyně koridy Valerie, je jí 58 let.
Sama se před lety byla podívat na býčí zápasy v Nimes a dodnes má prý hrůzu z toho, jak se děti v kulisách arény dožadovaly býčích uší a ocasu. Právě ty si totiž toreador po zápasu odnáší jako trofej.
