Francouzští starostové chtějí přijmout afghánské uprchlíky. Plán pomoci má i Velká Británie
Několik francouzských měst je připraveno přijmout uprchlíky z Afghánistánu, kteří utíkají před radikálním hnutím Tálibán. Na twitteru to napsali například starostové Marseille, Štrasburku nebo Lyonu. Tisícovky afghánských uprchlíků plánuje přijmout také Velká Británie.
Podle televize France Info vyjádřilo ochotu přijmout uprchlíky z Afghánistánu nejméně osm francouzských starostů. Kromě zmíněných mezi ně dále patří například starostové měst Rouen, Clermont-Ferrand, Nancy a Grenoble.
Afghánský velvyslanec v Praze: Nechci pracovat pod vlajkou Tálibánu. Nikdy
Číst článek
„Měli bychom zachránit co nejvíc životů tak, jak po tom volá například organizace Amnesty International. Musíme pomoct všem, kteří se postavili Tálibánu, kteří pomáhali Západu, a jejichž životy jsou teď v ohrožení. Grenoble, stejně jako další města, je připravený přijmout uprchlíky a zachránit co nejvíce životů. Francie a Evropa by měly být schopné čelit krizi takových rozměrů,“ uvedl na twitteru starosta Grenoblu Éric Piolle.
Podle něj odpověď prezidenta Emmanuela Macrona na afghánskou krizi byla a je nedostatečná. Většina starostů, kteří jsou ochotní přijmout afghánské uprchlíky, zdůrazňuje lidsko-právní hodnoty.
Například starosta Marseille Benoit Payan uvedl, že jeho město v minulosti už několikrát pomohlo perzekvovaným i pronásledovaným lidem.
#Afghanistan Nous devons accueillir les exilé·es, les villes de tout bords sont prêtes à accompagner l'État. La France doit être à la hauteur de ses valeurs. #RefugeesWelcome #RFIMatin pic.twitter.com/q4WeMc01Lr
— Éric Piolle (@EricPiolle) August 18, 2021
Mají problém s Macronem
Někteří francouzští politici a starostové kritizují již zmíněného prezidenta Macrona. Vadí jim výrok z jeho pondělního projevu o afghánské krizi. V tom řekl, že by se Francie měla bránit před nepředvídatelnými většími migračními vlnami, které by mohly ohrozit uprchlíky a zároveň být zneužity teroristy.
25:53
Odborník na islám Pelikán: Západní generálové se nechali v Afghánistánu vodit za nos
Číst článek
Proti tomu důrazně vystoupil například kandidát Zelených do prezidentských voleb příští rok Yannick Jadot. Podle něj by uprchlíci z Afghánistánu neměli být označováni na prvním místě jako hrozba, ale především jako oběti.
Macronovy obavy naopak sdílí jeden z kandidátů Republikánů na prezidenta Xavier Bertrand – i ten mluví o migrační vlně a teroristické hrozbě v souvislosti s krizí v Afghánistánu.
Francie už z Afghánistánu evakuovala stovky lidí. Ministryně obrany Florence Parlyová ve středu na twitteru napsala, že letadlo v noci na středu z Kábulu evakuovalo dalších 25 Francouzů a 184 Afghánců, kteří s Francií spolupracovali a kterým hrozilo nebezpečí. Letoun je odvezl do Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Odtud by je vojenský Airbus 330 Phénix měl přivézt do Paříže.
Cette nuit, un vol A400M a permis d’évacuer 25 Français et 184 Afghans de Kaboul vers Abou Dabi. Certains d’entre eux ont été exfiltrés de l’ambassade pour être conduits à l’aéroport militaire de Kaboul.
— Florence Parly (@florence_parly) August 18, 2021
Pomoct chce i Británie
Velká Británie plánuje z Afghánistánu přijmout až 20 tisíc uprchlíků. Na konkrétním plánu teprve pracuje, ale už nyní má jasné priority evakuace. Jsou jimi děti, ženy a příslušníci náboženských menšin. První rok by ráda přesunula na 5000 lidí.
Letiště v Kábulu je uzavřeno pro komerční lety. Přistávat a odlétat smí jen vojenská letadla
Číst článek
„Tohle číslo, těch pět tisíc lidí v prvním roce, je pro nás určitě reálné. Bylo by hrozné sem ty lidi přivést a nedokázat jim poskytnout podporu, kterou budou potřebovat při ubytování, stěhování a začátcích ve Spojeném království,“ řekla pro BBC britská ministryně vnitra Priti Patelová.
Podle ní bude Británie při přemísťování Afghánců spolupracovat se Spojenými státy, s Kanadou, se sousedy Afghánistánu ale i s lidsko-právními organizacemi a asociacemi, které v oblasti působí. Plán by podle Patelové mohl být podobný jako při pomoci lidem, kteří utíkali ze Sýrie. Jeho součástí bude i bezpečnostní prověrka těch, kteří se budou chtít v Británii usadit.
