Hadžič se na prvním stání v Haagu odmítl vyjadřovat
Goran Hadžić obviněný z válečných zločinů spáchaných při konfliktu v bývalé Jugoslávii se dostavil k prvnímu stání před haagským trestním tribunálem. Rozhodl se zatím nevyjadřovat ke své vině či nevině. Soud proto po 10 minutách jednání odročil o 30 dnů.
Jednání tribunálu vedl sám jeho nynější předseda, jihokorejský soudce O Gon Kwon. Ten obviněného Hadžiče vyzval, aby se vyjádřil k žalobě a sdělil soudu, jestli se cítí vinen, či nevinen.
Hadžičův advokát Vladimir Petrovič místo svého klienta oznámil, že obviněný využije svého práva a vyjádří se ve lhůtě 30 dnů. Soud tedy po necelé čtvrthodině jednání odročil.
Obvinění z válečných zločinů
Hadžičovi se klade za vinu odpovědnost za vraždy, vyhánění a vysídlování nesrbských obyvatel z takzvané Republiky Srbská Krajina na pomezí Chorvatska a Bosny a v oblasti východní Slavonie u hranic se Srbskem.
Měl se zde dopustit zločinů proti lidskosti, mučení, nuceného vysídlování a perzekucí nesrbského obyvatelstva. Na svědomí má mít i válečné zločiny jako masové vraždy, vypalování vesnic, i ničení nesrbských historických památek a svatostánků.
Hadžič je poslední ze seznamu lidí podezřelých ze spáchání válečných zločinů, po kterých soud pátral. Do rukou srbských bezpečnostních složek padl minulý týden a ještě v pátek ho specielní letadlo dopravilo do Haagu a pak směřoval do vazební věznice ve Scheveningenu.
Ministři zahraničí Srbska a České republiky Vuk Jeremić a Karel Schwarzenberg považují dopadení bývalého vůdce chorvatských Srbů za významný krok Srbska k Evropské unii. Ministři i o tom dnes jednali v Praze.
Překážka k EU odstraněna
„Zatčením Gorana Hadžiče je poslední překážka na cestě Srbska směrem k Evropské unii odstraněna,“ uvedl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Domácí úkoly ale vydáním Gorana Hadžiće nekončí, připomněl před několika dny komisař pro rozšíření Unie Štefan Fulle. Srbsko musí uspořádat své vztahy s Kosovem. Šéf srbské diplomacie na otázku Českého rozhlasu ale možnost uznání Kosova zcela vyloučil:
„Jednou z podmínek, kterou srbská strana nemůže splnit, je změna ústavního postoje ke Kosovu. Není to jen kvůli ústavě, ale také kvůli naší morální, historické a politické povinnosti. Vláda má v tomto podporu drtivé většiny občanů a my přece žijeme v demokracii.“
Experti přesto očekávají, že tlak na uznání Kosova teď bude sílit.