Vědci z Masarykovy univerzity objevili nový způsob, jakým se viry dostávají dovnitř buňky, kterou chtějí napadnout. Objev může pomoci při vývoji nových léků proti enterovirům.
Průměrný věk příslušníků speciálních sil roste. Útvar rovněž řeší, jak zefektivnit cvičení. Obrátil se proto na vědce Masarykovy univerzity, kteří pomáhají s komplexní péčí o bojovníky.
Vědci z Masarykovy univerzity byli první, kdo tento proces nafotili. „Použili jsme k tomu kryo-elektronovou mikroskopii, pro kterou je ale potřeba vzorky zmrazit tekutým dusíkem,“ popisuje vědkyně.
Peptidy jsou chemikálie složené z aminokyselin, z nichž některé umí ničit bakterie. Nalezneme je v přírodě, ale nové typy peptidů je možné vyrobit i uměle.
„Cíl bylo zjistit, jak se pulec vyvíjí v žábu. Zkoumáme embrya, která pak následně oplodníme a v různých částech jejich vývoje je tzv. umrtvíme a naskenujeme,“ říká Jakub Harnoš pro Český rozhlas.
Organizace Transparency International podala trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli posudku, jehož část byla podle zjištění Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz stažená z dokumentů na internetu.
Vnímání české národní identity podle historiků zase ovlivnily třeba rukopisy královédvorský a zelenohorský. Národ věřil, že jsou staré až tisíc let. Ve skutečnosti jsou ale z 19. století.
Primátorka Vaňková (ODS) připouští, že město je za určitých podmínek ochotné svůj dům pro kino opravit. „Pokud to bude částka několika stovek milionů korun, tak to nebude v možnostech města,“ říká.
„Koncesionářské poplatky zůstanou pod unijním průměrem, i když projde vládní novela,“ říká Marína Urbaníková z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity v Brně.
Vědci z Masarykovy univerzity chtějí do roku 2029 vrátit život 506 hektarům mokřadů po celé jižní Moravě. A podle toho, co se jim osvědčilo, pak sepíšou návod, jak mokřady obnovovat jinde.
Velké televize i vydavatelství médií na Slovensku ovládají finanční skupiny, pro které je výhodné mít dobré vztahy s vládou. Snaží se tak předcházet tomu, že utrpí jejich jiný a větší byznys.
„Jsem v pracovní neschopnosti, většinu času musím trávit v horizontální pozici, v posteli,“ popsal serveru iROZHLAS.cz long covid devětadvacetiletý softwarový inženýr Petr Houška.
Vyčerpání, nohy „jako želé“ a vyřazení z pracovního života, tak popisuje long covid sociální pracovnice Kateřina Ráchel Tesarová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
„Tátu mi nějak zavřeli, ani nevím, jak to bylo, protože jsem byla malá. Ale od pěti vím, co to jsou drogy nebo jak se užívají,“ popisuje sedmnáctiletá Bára, která má za mřížemi oba svoje rodiče.
„Personální stav je takový, že je obtížné udržet základní páteř a chybí tady kdokoli, kdo by měl ambici, chuť, volnou kapacitu další služby zřizovat,“ popisuje psychiatr Tomáš Kašpárek.
Mezinárodní tým vědců zkoumal v uplynulých letech rozsáhlá pohřebiště na území dnešního Maďarska mezi Tisou a Dunajem, kde se v raném středověku nacházelo centrum avarské říše.
Podle mluvčí Petry Halíkové spolupracuje s bývalým šéfem Ústavu oceňování majetku Vysoké školy báňské Vladimírem Kulilem jiná část školy. Kam se přesně přesunul, ale odmítá vedení školy i mluvčí říct.
V Česku není long covid oficiální diagnózou, a to i přestože jím trpí zhruba 10 procent lidí, kteří prodělali covid-19. Někteří si postcovidového syndromu nevšimnou, jiné zcela vyřadí z provozu.
Více než polovina Čechů a Češek, 63 procent, se programově snaží nesledovat zpravodajství, působí na ně depresivně. „Je to téměř neřešitelný problém pro zpravodajství,“ soudí sociolog médií Volek.
Tání ledovců, vysušování půdy, prachové bouře a extrémní formy života. To vše už podvacáté zkoumali vědci z Masarykovy univerzity na ostrově Jamese Rosse u Antarktidy.
Vědci z Masarykovy univerzity si v Petriho miskách vypěstovali stovky mozečků velkých jako semínka jablek. Pochází z kmenových buněk pacientů trpících Alzheimerovou chorobou.
Vědci z Masarykovy univerzity vytvořili nový typ luciferázy. Touto fosforeskující látkou v noci září světlušky, krevety jí pod mořem matou predátory a lidé ji využijí nejen v medicíně.
Mohla by to být alternativa užívání chemie v zemědělství. Experti z Masarykovy univerzity testují nový způsob ochrany například hrášku, kukuřice, pšenice a dalšího osiva před nemocemi.
Brněnští vědci vytvořily obleky s novým typem ventilace – ty tedy budou sice neprodyšné, ale i tak zvládnou chladit tělo a odvádět vlhkost. Reportér Radiožurnálu si oblek vyzkoušel na vlastní kůži.
Policisté zjistili, že muž legálně vlastní celkem sedm zbraní různých ráží. Po vyvedení ze školy muž nebyl agresivní ani nevyhrožoval použitím zbraně, s policií spolupracoval.