Hudba, tolerance a pomoc vojákům. Kyjevský klub podporuje muzikanty, kteří bojují s Ruskem na frontě

V Kyjevě i během války existují místa, kde se lidé scházejí kvůli hudbě, umění i svobodě. Bar Chvylovy ve čtvrti Podil je jedním z nich — prostor otevřený všem, kteří chtějí tvořit nebo se cítit mezi svými. Několikrát mu hrozil zánik, díky soudržné komunitě ale přežil. A dnes vedle koncertů podporuje taky vojáky na frontě.

Od zpravodajky z místa Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve vnitrobloku je odhadem devadesát lidí, kteří čekají na vystoupení rapové skupiny. Teď ale ještě přihazují v improvizované aukci. V nabídce jsou různé věci – od vinylových desek přes oblečení se jménem hudební skupiny až po třeba dehydratovanou bramborovou kaši z potravinového balíčku, který s sebou měl jeden z vojáků na frontě nedaleko Kupjansku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Báry Vránové

I ta má záhy svého nového vlastníka. Takhle to tady podle Andrease – spolumajitele baru  chodí už skoro čtyři roky. „Je to součást každé větší akce. Všichni chceme a musíme pomáhat vojákům, kteří riskují život na frontě, abychom my byli v bezpečí,“ vysvětluje.

Peníze jdou většinou na charitativní projekt jménem „Muzikanti brání Ukrajinu“. Řada z nich musela přerušit kariéru a místo mikrofonů a nástrojů vzít do rukou zbraně. Někteří začínali právě zde – v klubu Chvylovy.

„Měli u nás své první koncerty, pak vyrostli a hráli na velkých pódiích pro statisíce lidí. Na Chvylovy ale nezapomněli,“ popisuje Andreas.

Je původem Švýcar. V Kyjevě ale už žije osm let, protože ho hlavní město i klub okouzlily. „Od začátku jsme chtěli, aby to bylo kulturní centrum. Místo svobody a bezpečí pro všechny. A taky prostor, kde dostanou šanci nové talenty,“ dodává.

Terč extrémistů

Klub byl původně jen malý projekt několika studentů, kteří hledali místo pro promítání filmů, občanské výstavy nebo menší koncerty.

Postupně se ale změnil ve vyhlášený podnik, kde si každý, bez ohledu na hudební vkus, najde to pravé. Včetně bezpečí a přijetí. Chvylovy je totiž i útočištěm pro menšiny – ať už rasové, náboženské nebo sexuální.

2:54

Můžou se o válce říkat vtipy? ‚Ukrajinci vyhrávají, na náš stand-up v Kyjevě už chodí i cizinci,‘ tvrdí komici

Číst článek

I kvůli tomu se v roce 2021 stal terčem krajně pravicových extrémistů. Útočníci napadli ochranku, rozbíjeli okna a házeli do klubu granáty se slzným plynem. Uvnitř bylo tou dobou několik hostů, personál i zahraniční muzikanti.

Agresoři se tehdy do baru nedostali – lidé v něm totiž dveře a okna zatarasili, někdy i vlastními těly. Nešlo ale o jediný útok, podobných napadení zažil Chvylovy hned několik. Díky oddané komunitě se ale podle Andrease místo podařilo udržet v chodu.

„Přežili jsme díky přátelům a věrným hostům. Podnikat v tomto odvětví teď moc nevynáší, ale o peníze nejde. Důležité je, že lidé mají kam přijít, poslouchat hudbu, být spolu,“ vysvětluje.

Na větších akcích se v klubu sejde i čtyři sta lidí. Kvůli válce je to ale výrazně méně než dřív – mnoho mladých mužů je na frontě, jiní prostě nechtějí chodit na velké akce kvůli bezpečnosti.

Najdou se ale i tací, kteří sem chodí právě kvůli tomu, aby nebyli sami. Jako třeba Nastya. „Seznámila jsem se zde se svým přítelem, taky jsem tu potkala nové kamarády a dodnes se tady scházíme. Mám ten klub ráda,“ konstatuje.

I kvůli takovým příběhům Andreas věří, že Chvylovy může pořád – i v době války – představovat místo oddychu, přijetí nebo jen připomínku veselejších časů.

Bára Vránová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme