Irské odmítnutí lisabonské smlouvy neznamená podle části politiků jeji konec
Irové odmítli v referendu Lisabonskou smlouvu. Svým rozhodnutím tak vážně zkomplikovali reformní proces v EU, protože lisabonská smlouva ke své platnosti vyžaduje souhlas všech 27 členů unie. Žádná ze zemí unie zatím ale nedala najevo, že by chtěla kvůli výsledku referenda ratifikaci smlouvy zastavit. Z Bruselu a dalších metropolí zaznělo zklamání z výsledku čtvrtečního plebiscitu, ale také naděje v překonání této situace a výzvy k pokračování ratifikace smlouvy v ostatních zemích unie.
Evropští politici nezastírají nad rozhodnutím irských občanů zklamání. Evropská unie se bude muset teprve rozhodnout, jak si s neočekávaným problémem poradí. Zazněly už ale výzvy k tomu, aby se ratifikační proces nezastavoval. Šéf Evropské komise José Barroso doufá, že se Irsko bude i nadále podílet na utváření jednotné Evropy:
"Evropská komise doufala v jiný výsledek, přesto ale respektujeme rozhodnutí irských voličů v tomto referendu. Mluvil jsem s premiérem Brianem Cowenem, který mě ujistil, že toto hlasování se nemá vnímat jako plebiscit proti Unii," řekl předseda komise Barroso. Věří také, že Irsko se bude i tak nadále podílet na budování silné Evropy. "A že bude hrát plnou a aktivní roli v Evropské unii. Irská vláda a vlády ostatních států teď musejí zanalyzovat, co tento výsledek znamená pro integrační proces. Smlouvu podepsalo všech 27 členských států. Jsou tedy kolektivně zodpovědné za to, jaký zaujmou postoj v této nové situaci," řekl Barroso.
Německo: Těžký úder od Irů
Většina německých politiků se v reakci na výsledek irského referenda shodla na tom, že je Evropská unie na prahu vážné krize. Podle kancléřky Merkelové by proces schvalování základního unijního dokumentu měl pokračovat. Šéfka německé vlády ve společném prohlášení s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym vzala výsledek irského referenda se vším respektem na vědomí, byť ho lituje.
Méně diplomatický byl německý ministr zahraničí Steinmeier, který irské "ne" označil za těžký úder. Zdůraznil zároveň, že Evropa Lisabonskou smlouvu potřebuje. Bavorský ministr pro evropské záležitosti Söder i někteří další politici Irům vzkazují, aby si hlasování v referendu zopakovali.
Polsko: Nekárejme Iry
Polská vláda stále považuje proces ratifikace evropské smlouvy za otevřený. Premiér Donald Tusk nepokládá irské odmítnutí za definitivní krach lisabonské smlouvy. Domnívá se, že EU najde způsob, jak umožnit Irsku, aby přijalo evropskou dohodu - například cestou ratifikace v parlamentu. Podle Tuska nemá smysl vyčítat Irům, že smlouvu v referendu odmítli. Unie by se měla spíš zamyslet nad tím, jak lépe Evropanům vysvětlit výhody, které jim smlouva přináší.
Podle předsedy nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost je už ale pozdě: "Lisabonská smlouva už není a další kroky v jejím směru jsou zbytečné. Nemůžeme přece jednotlivým státům vnucovat řešení, které nechtějí," prohlásil Jaroslaw Kaczyński.
Česko: Irské NE poznamená unii
Fiasko lisabonské smlouvy v irském referendu nevadí českému prezidentovi Václavu Klausovi. "Projekt skončil", prohlásil český prezident. Jako jeden z mála evropských politiků ocenil, že irští voliči lisabonskou smlouvu odmítli. Podle něj je to vítězství svobody a rozumu nad umělými elitářskými projekty a evropskou byrokracií. Ostatní čeští politici se v názorech na to liší. Premiér Mirek Topolánek ani místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (oba ODS) se o zastavení ratifikačního procesu nezmiňují.
Podle bývalého eurokomisaře Pavla Teličky by krach lisabonské smlouvy mohl Evropskou unii poznamenat. "Myslím si, že by to pravděpodobně vedlo k určitým pnutím uvnitř. A myslím si, že by to také mohlo vést k úvahám o větším rozvrstvení, strukturaci Evropské unie - třeba i ve smyslu samostatného postupu určité skupiny zemí v některých oblastech. Druhá věc je, že když se opravdu pokoušíte o něco a dvakrát neuspějete, tak je to trošku jako v atletice nebo jiných sportech, kde máte tři pokusy - dva nevyšly a ten třetí už je značná nervozita."
