Útoky Islámského státu v Iráku opět sílí, za poslední rok se zdvojnásobily
Útoky takzvaného Islámského státu v irácké provincii Kirkúk se v posledním roce více než zdvojnásobily, protože irácká vláda neřeší rizikové faktory, které přispívají k nestabilitě. Konstatuje to americké Středisko pro strategická a mezinárodní studia ve své nové zprávě, kterou cituje kurdský server Rudaw.
Podle amerických údajů letos násilnosti v provinciích Kirkúk a Saladdín dosahují rekordní výše. Dalšími faktory, které ke zhoršené situaci přispívají, jsou nákladná rekonstrukce, korupce, hospodářská stagnace a sporná území po celém Iráku, kde nikdo nevládne.
Ta jsou problematická kvůli sporům mezi iráckými vojáky a bezpečnostními silami regionální vlády iráckého Kurdistánu, takzvanými pešmergy.
Během sobotního útoku na Islámský stát zemřelo podle lidskoprávní organizace 14 civilistů
Číst článek
Analytická zpráva konstatuje, že samozvaný Islámský stát v Iráku se podobně jako místní Al-Káida snaží řešit problémy místních obyvatel a využívá bezvládí k přepadům, únosům za výkupné, cíleným atentátům a pumovým útokům.
Sporná území jsou oblasti, o které se pře Bagdád s kurdským Arbílem.
Zdánlivá porážka
Report také zdůrazňuje, že i když Islámský stát v současnosti ovládá už jen malé části Iráku, prováděl letos v průměru 75 útoků měsíčně a v provincii Kirkúk se jejich počet oproti loňsku zdvojnásobil.
Pešmergové se loni v říjnu ze všech sporných území stáhli. Nařídil jim to tehdejší irácký prezident Hajdar Abádí, jenž z oblastí odvolal i iráckou armádu, milice a polovojenské skupiny podporované Íránem.
Abádí loni v prosinci prohlásil, že takzvaný Islámský stát byl v Iráku definitivně poražen. Citovaná americká zpráva však tvrdí, že to není pravda. Podle odhadů má skupina v Iráku a Sýrii stále až 30 tisíc ozbrojenců, z toho zhruba polovinu v Iráku. Je sice pravda, že přišla o 99 % území, jež kdysi ovládala, ale změna strategie jí umožňuje provádět v Iráku zmíněných 75 útoků měsíčně – oproti šedesáti v roce 2016.
Například letos v říjnu Islámský stát podnikl 394 útoků na vládní bezpečnostní složky, zatímco před rokem jich bylo 363 a v roce 2016 jen 115. V současnosti je alespoň méně civilních obětí – letos 272, zatímco vloni jich bylo 635 a o rok dříve 473.
Zpráva amerického Střediska pro strategická a mezinárodní studia zhoršenou situaci přičítá stažení kurdských pešmergů po referendu o nezávislosti Kurdistánu na Iráku, které vyvolalo roztržku s vládou v Bagdádu. V Kurdistánu dodnes zůstává milion a čtvrt Iráčanů, kteří kvůli válce s Islámským státem přišli o domov, a mnozí pocházejí ze sporných území, připomíná kurdský server Rudaw.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách.