Trump a globální oteplování: Klimatickou politiku USA nahradí soukromé firmy, míní poradce Bidena
Nastupující americký prezident Donald Trump chystá od prvního dne rušit klimatické politiky svého předchůdce Joea Bidena. A s tím klesne i šance dostatečně zbrzdit růst průměrné globální teploty. Klimatický poradce končícího amerického prezidenta Ali Zaidi pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz říká, že Trumpa v klimatické politice alespoň z části nahradí soukromé firmy i jednotlivé americké státy.
Zatímco západní pobřeží Spojených států stále spalují ničivé lesní požáry, do Bílého domu se vrací Donald Trump. Za svého prvního mandátu republikánský prezident kalifornským úřadům bojujícím proti ohni radil, aby si počkaly, až se ochladí. Tentokrát na své sociální síti Truth Social přesdílel obrázek s nápisem „Není to klimatická změna, jsou to demokraté.“
Trump je zábavný. Ale je ve věku, kdy jsou lidé agresivní a snaží si užít moc, míní Kocáb
Číst článek
Jenže podle vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles jsou současné požáry rozsáhlejší a intenzivnější právě vlivem klimatické změny. Ve světě bez skleníkových plynů z fosilních paliv, které ohřívají planetu, by požáry byly stále extrémní, hořely by ale na menší ploše a s menší intenzitou.
Dřív Donald Trump rád opakoval, že klimatická změna je podfuk. Tentokrát v prezidentském klání přicházel s mírnějšími, ale stále nepřesnými vyjádřeními o změně klimatu. „Neví, co se vlastně bude dít. Je to počasí,“ prohlásil v jednom z podcastů, které před prezidentskými volbami obrážel. Kampaň přitom vedl v roce, který se nakonec stal zatím nejteplejší v historii měření.
Historický znečišťovatel
Planeta se podle vědců za mezinárodního panelu IPCC za poslední století výrazně oteplila kvůli rostoucímu množství skleníkových plynů v atmosféře. A právě Spojené státy jich do ovzduší vypustily historicky nejvíc.
V současnosti jsou po Číně druhým největším světovým znečišťovatelem. USA je také největším těžařem ropy a plynu. Tedy fosilních paliv, jejichž spalování je zásadní příčinou růstu průměrné globální teploty.
V prosinci, kdy už bylo jasné, že se republikán Trump do Bílého domu vrátí, končící administrativa demokrata Joea Bidena oznámila nové klimatické cíle USA do roku 2035. Potvrdila v nich, že Spojené státy chtějí být do roku 2050 klimaticky neutrální. A v následujících deseti letech vypustit o 61 až 66 procent skleníkových plynů míň než v roce 2005.
Letošní rok byl opět nejteplejší v historii měření. Trump plánuje po nástupu ‚přikládat pod kotel‘
Číst článek
Donald Trump ale už v kampani avizoval, že klimatickou politiku USA otočí. Na předvolebních setkáních opakovaně vykřikoval svou mantru „Drill, baby, dril“, tedy v překladu něco jako „Těž, kotě, těž“ a sliboval lidem „americkou ropu z americké půdy“. Těžba ropy rekordně rostla už za Bidenovy administrativy.
Trump by chtěl těžit i v některých chráněných oblastech. A také dál navýšit export zkapalněného plynu, což by mělo do americké ekonomiky přinést miliardy dolarů.
Více těžby se ale rovná více emisí metanu. Ten je z krátkodobého hlediska výrazně silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý. CO2 se do atmosféry dostává hlavně při spalování fosilních paliv, metan uniká už při těžbě.
Odstoupení z klimatické diplomacie
Právě proti emisím metanu Spojené státy v posledních letech aktivně bojovaly na mezinárodní diplomatické scéně. Podařilo se jim v této oblasti dokonce domluvit na spolupráci i s Čínou. Jenže v zákulisí mezinárodních klimatických vyjednávání zřejmě amerických vyjednavačů výrazně ubude.
Spojené státy totiž zřejmě opět odstoupí od pařížské klimatické dohody. Ta řídí celosvětovou snahu států udržet nárůst globální teploty v mezích, ve kterých se podle vědců lidstvo na dopady ještě zvládne adaptovat. Potřebný příkaz k odstoupení od dohody už má Trump podle amerických médií připravený.
„Pokud by USA odstoupily od pařížské dohody, mohla by se tím Čína zbavit tlaku razantněji snižovat vlastní emise,“ vykresluje možné důsledky expertka na klimatická vyjednávání Romana Jungwirth Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky. A přidává také alternativní scénář: „Existují ale očekávání, že jak Evropská unie, tak právě Čína začnou být ambicióznější a začnou spolu na poli klimatické diplomacie více spolupracovat.“
Oteplování zrychluje. Tímto tempem bude problém s udržitelností klíčových systémů, říká klimatolog
Číst článek
Národní klimatický poradce Ali Zaidi, který v Bílém domě působil za Bidenovy administrativy, si na loňské klimatické konferenci OSN ve vyjádření pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz neodvažoval odhadnout, jak přesně se USA bude za Trumpa v klimatických vyjednáváních chovat.
„Co vím, je, že pokud se Spojené státy na federální úrovni nebudou podílet na diskusi o čisté energii a klimatu, která probíhá po celém světě, bude to na úkor amerických pracovníků a amerického průmyslu,“ tvrdí demokrat Zaidi.
Konec zelených investic?
Americký průmysl by také výrazně ovlivnilo zrušení zákona o snížení inflace. Přestože v názvu zákona není o klimatu zmínka, v praxi je to přelomový předpis, díky kterému by měla americká ekonomika výrazně zezelenat. A současně legislativa, na kterou Donald Trump opakovaně útočil.
„Donald Trump chce změnit Bidenovu klimatickou agendu, protože hodně jeho voličů, hodně Američanů má pocit, že Bidenova klimatická agenda šla proti jejich ekonomickým zájmům,“ vysvětluje analytik Quill Robinson z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Zrušení zákona by také Trumpově administrativě uvolnilo peníze na prodloužení daňových škrtů, které Trump zavedl během svého prvního mandátu a na konci loňského roku většinou vypršely.
Se samotnou zelenou energií republikáni údajně problém nemají, říkala v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz Michelle Olsonová, která vede poradní výbor vlivné republikánské organizace. „Nesouhlasíme ale s cestou, jakou k tomu dojít,“ vysvětluje Olsonová kritiku existující legislativy.
‚Záleží mi na Ukrajině a volím Trumpa. Některé jeho kritiky obdivuji,‘ říká republikánská fundraiserka
Číst článek
„Myslím, že Biden a Harrisová (Kamala Harrisová, dosavadní viceprezidentka a neúspěšná prezidentská kandidátka, pozn. red.) chtějí dojít ze startu rovnou do cíle a nemají plán, jak toho dosáhnout efektivně, aby si to lidi mohli dovolit.“
Podle Quilla Robinsona jsou mezi republikány zvlášť nepopulární příspěvky na nákup elektrického auta. Nelíbí se jim ani Fond na snížení skleníkových plynů, ve kterém je 27 miliard dolarů – přes 650 miliard korun. Peníze zatím mířily třeba i do komunit, které mají jinak problém se k financím dostat.
Jiných opatření by se ale minimálně někteří republikáni vzdávali neradi. „Myslím si, že Republikánská strana je v tom rozdělená. Takže bych řekl, že protiinflační zákon omezí, ale ne úplně zruší,“ odhaduje Quill.
Totálního pádu protiinflačního zákona se neobává ani Bidenův klimatický poradce Ali Zaidi. „Pravidla federální vlády jsou vzletový pohon, ale raketa je privátní sektor. A my zjistíme, jestli ta raketa dosáhla dostatečné únikové rychlosti k vystoupání na orbit,“ hodnotí pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz.
Zaidi je přesvědčený, že v mnoha oblastech, které jsou v následujících pěti letech podstatné, americký privátní sektor nezklame, i kdyby zákon opravdu skončil. Investice podpořené z protiinflačního zákona jsou navíc často nastavené dlouhodobě - na následujících pět až patnáct let. „Nemyslím si, že by privátní sektor začal trhat už zabetonovanou ocel ze země,“ věří klimatický poradce, který v Bílém domě působil poslední čtyři roky.
Které oblasti ekonomiky se na oběžnou dráhu udržitelnosti podařilo Bidenově administrativě dostat a které bez přídavných motorů spadnou na zem, se uvidí v následujících dvou až čtyřech letech.
Otázka bezpečnosti
Jmenování amerického prezidenta proběhne v budově Kongresu. ‚Teple se oblečte,‘ vzkazuje Trump
Číst článek
Trumpovo zvolení podle oslovených expertů i odborných odhadů zpozdí dosažení současných amerických klimatických cílů. Například prezident Elected Officials to Protect America – sítě současných i bývalých amerických zákonodárců, kteří se zaměřují na ochranu přírody a demokracie – Alex Cornell du Houx odhaduje, že zpoždění bude nejmíň pět let.
Podle odhadu společnosti Rhodium by mohly být emise skleníkových plynů v USA v roce 2035 až o 36 procent vyšší v porovnání se situací, kdy by se zavedly klimatické politiky zamýšlené Bidenovou administrativou.
„Pokud by USA od těchto cílů ustoupily, hrozí kvůli rychlejšímu růstu průměrné globální teploty intenzivnější a častější extrémní meteorologické jevy,“ popisuje analytička Asociace pro mezinárodní otázky Romana Jungwirth Březovská. „Tento krok by ale měl i rozsáhlé hospodářské, obchodní a bezpečnostní důsledky.“
Negativního dopadu na bezpečnost ve světě se obává i Alex Cornell du Houx, který dřív sloužil v americké námořní pěchotě a rok byl na misi v Iráku. „Klimatická změna znásobuje závažnost hrozeb. V Sýrii jsme viděli, jak rozsáhlé sucho může zažehnout válku. Po světě vidíme, jak klimatické katastrofy vedou k nestabilitě,“ upozorňuje Alex Cornell du Houx.
Zaskočí státy
Americké státy, které chtějí v klimatických politikách pokračovat, jsou nicméně podle Alexe Cornella du Houx v lepší pozici než před osmi lety, kdy začínal první Trumpův mandát.
„Solární energie, skladování energie v bateriích i energie z větru je teď mnohem levnější, bezpečnější a také odolnější než fosilní paliva,“ tvrdí Alex Cornell du Houx. Státy podle něj navíc mají zkušenosti s tím, kolik je stojí přírodní katastrofy zesílené klimatickou změnou.
Že do hry aktivněji vstoupí jednotlivé americké státy podobně jako za prvního Trumpova mandátu, očekává taky Bidenův klimatický poradce Ali Zaidi. „Pracoval jsem jako šéf pro oblast klimatu ve státě New York. A přesně to jsem dělal,“ popisuje Zaidi. „Snažil jsem se protlačit transformaci od kamionů po větrné turbíny na moři. A teď máme přes 20 demokratických guvernérů, kteří budou pravděpodobně dělat to samé.“
Trump mění pravidla inaugurace. Pozval čínského prezidenta, populisty i politiky krajní pravice
Číst článek
Většinu ekonomicky nejsilnější států i teď vedou demokraté. „Jen samotná Kalifornie je pátá největší ekonomika světa. Stát New York osmá,“ vypočítává Alex Cornell du Houx. „Takže dohromady s dalšími může USA dohromady stále udělat smysluplný klimatický posun.“
Podpora zelených projektů zaznívá i z některých států vedených republikány. Přestože žádný republikánský zákonodárce proinflačního zákon při schvalování nepodpořil, červené republikánské okrsky z ní podle analýzy deníku The Washington Post těží víc než ty modré demokratické.
„Hodně peněz míří do červených okrsků. Států jako Georgia, Tennessee nebo Jižní Karolína, které jsou poměrně konzervativní oblasti,“ potvrzuje Quill Robinson z Centra pro strategická a mezinárodní studia. „Takže pokud jde třeba o daňové slevy na čistou průmyslovou výrobu a podobné slevy, které podporují vznik továren v červených okrscích… Nemyslím si, že republikáni budou úplně nadšení z toho, je jen tak nechat zmizet.“
Debata na budoucností federální klimatické politiky teď bude hlavně na republikánech. Pokud totiž Trumpova nová administrativa přijde s návrhy, jak protiinflační zákon nebo další zelené politiky osekat, nebudou muset při hlasováních v Kongresu čelit nesouhlasu demokratů. Minimálně na dva roky mají totiž republikáni pod kontrolou obě komory amerického Kongresu.