Epidemie drtí chudý jih Itálie. Se zvládáním krize mají pomoct humanitární organizace i lékaři z Kuby
Během jarní vlny epidemie covidu-19 čelil největšímu náporu hlavně italský sever, zatímco jih byl z velké části ušetřen. Na podzim ale koronavirus silně zasáhl hned několik regionů najednou včetně těch chudších na jihu země. Zdravotnický systém se dostává pod obrovský tlak, například v Kalábrii pomáhají s návalem pacientů humanitární organizace, které obvykle pracují ve válečných zónách. Sicilské úřady zase volají o pomoc lékaře z Kuby.
„Situace v Neapoli a na mnoha místech Kampánie se vymkla kontrole. Centrální vláda musí zasáhnout, už nemáme čas,“ prohlásil před dvěma týdny italský ministr zahraničí Luigi Di Maio.
Reagoval tak mimo jiné na video z jedné z neapolských nemocnic, které zveřejnila italská média. Na záběrech je vidět mrtvý muž, který leží na toaletách oddělení pro pacienty s covidem-19. Spolu s desítkami dalších lidí čekal v přeplněné nemocnici, až na něj přijde řada.
‚Riskujeme, že lidé budou umírat v sanitkách.‘ V září opěvovaná Itálie čelí prudkému zhoršení epidemie
Číst článek
Na vážnost situace upozornila také televize Sky News, která zveřejnila záběry dlouhé kolony aut před nemocnicí Cotugno v Neapoli. Ta byla natolik zahlcená, že zdravotníci museli podávat lidem s dýchacími obtížemi lahve s kyslíkem přímo do vozidel odstavených před nemocnicí.
Kvůli masivnímu šíření covidu-19 se vedle Kampánie ocitají v problémech i další jihoitalské regiony jako Sicílie, Sardinie, Basilicata nebo Abruzzo. V chudších oblastech na italském jihu, kde se mnohdy potýkají s akutním nedostatkem lůžek pro pacienty s covidem-19, je tak krize způsobená epidemií o to viditelnější.
„Na severu byl zdravotnický systém vždy dobře vybavený. Situace tam nemusí být optimální, ale jih je ve srovnání s tím pustinou,“ upozorňuje Carlo Palermo, předák italských lékařských odborů ANAAO-ASSOMED.
Potíže v Kalábrii
Například v Kalábrii se zvládáním situace nově vypomáhá italská humanitární organizace Emergency, která obvykle působí v oblastech válečných konfliktů. Vláda ji najala, aby tam mimo jiné zorganizovala vybudování polní nemocnice. S tím má ostatně zkušenosti ze zemí jako je Afghánistán, Irák nebo Súdán.
„Systém zdravotní péče je nedostatečně spravován už dlouhou dobu, teď je v podstatě rozdrcen. I kdybychom měli víc nemocničních lůžek na jednotkách intenzivní péče, nemáme personál, který by je dokázal obsloužit,“ podotýká pro list The Wall Street Journal Ettore Jorio, odborník v oblasti politiky veřejného zdraví na Univerzitě Kalábrie.
Spojené státy i Itálie evidují rekordní počty nových případů. Zavádějí přísnější opatření
Číst článek
Zdravotnický systém dvoumilionové Kalábrie totiž v posledních letech značně utrpěl, a to nejen kvůli úsporným opatřením, ale také kvůli korupci.
Zatímco například severoitalská Lombardie měla před pandemií k dispozici 374 nemocničních lůžek na 100 tisíc obyvatel, v Kalábrii to bylo jen 254. To je hluboko pod průměrem Evropské unie, který před příchodem koronavirové krize činil zhruba 500 lůžek na 100 tisíc lidí.
Aby se zabránilo situaci z jara letošního roku, vyčlenila italská vláda finanční prostředky, za pomoci kterých měl být počet lůžek na italských jednotkách intenzivní péče zdvojnásoben. Zejména na jihu je ale tento cíl v nedohlednu, píše The Wall Street Journal.
Dlouhodobým potížím v Kalábrii nepřispívá ani fakt, že tam během pouhých deseti dnů na začátku listopadu rezignovali hned tři zdravotničtí komisaři jmenovaní vládou.
Začátkem měsíce z úřadu kalábrijského zdravotnického komisaře odstoupil Saverio Cotticelli poté, co se v televizním rozhovoru podivil, že by právě on měl připravit plán proti šíření koronaviru v regionu. Jako druhý rezignoval Giuseppe Zuccatelli kvůli kauze kolem jeho videonahrávky, na níž zpochybňoval nošení roušek jako ochrany proti covidu-19. Poslední Eugenio Gaudio pak rezignaci zdůvodnil neochotou manželky se stěhovat.
Kalábrijský politik za vládní Demokratickou stranu Giuseppe Falcomatà tak situaci v regionu hodnotí jako bezútěšnou. „V případě nouze jsou polní nemocnice potřeba. Měli jsme ale deset měsíců na to se připravit,“ říká pro The Wall Street Journal.
Zdravotníci z Kuby
O pomoc se zvládáním epidemie požádaly také úřady na Sicílii. Ty chtějí problémy s nedostatkem lékařů a sester řešit s podporou Kuby, kterou tento týden požádaly o vyslání celkem 60 zdravotníků z oblasti anesteziologie, dále má jít o pneumology, virology nebo zdravotní sestry, píše deník The Guardian.
Kubánští lékaři pomáhali už na jaře v nejhůře zasažené Lombardii a dalších regionech, kromě Itálie ale zamířili také do dalších zemí světa včetně Jihoafrické republiky nebo Surinamu.
„Kubánská vláda má týmy lékařů a zdravotních sester, kteří jsou ochotní cestovat za prací do jiných zemí, a my jsme požádali o jejich pomoc,“ uvedl pro italský deník la Repubblica sicilský zdravotní komisař Renato Costa s tím, že kubánské velvyslanectví žádost přivítalo.
„Víme, že v minulých týdnech požádaly Kubu o pomoc i další regiony v Itálii. Jen doufáme, že k nám přijedou jako první,“ podotkl.
Místo zdravotníků ochranné obleky. Jak Česko na jaře (ne)pomohlo spojencům, kteří byli v nouzi
Číst článek
Regiony před vrcholem
Itálie byla během první evropské vlny pandemie covidu-19 jednou z nejhůře postižených zemí. Koncem března a začátkem dubna tam denně umíralo několik stovek lidí, kteří se koronavirem nakazili. Nemocnice byly přeplněné a počet zemřelých byl tak obrovský, že s odvozem mrtvých těl musely pomáhat armádní nákladní vozy.
Tragédii, kterou měli Italové na jaře denně na očích, mnozí odborníci udávali jako jeden z hlavních důvodů, proč se během září zemi dařilo držet počty nově infikovaných relativně nízko, tedy mezi 1000 až 2000 případy za den. Od října ale nově odhalených případů koronaviru – i s ohledem na vyšší míru testování – prudce přibývá.
Začátkem listopadu se denní přírůstky nově odhalených případů nákazy šplhaly i ke 40 tisícům, v posledních několika dnech se pohybují kolem 25 tisíc, jsou tedy nižší, než byly v polovině měsíce.
„I když celková data naznačují začátek sestupu, některé italské regiony jsou od vrcholu stále daleko,“ varoval ve čtvrtek odborník z italského Trenta Roberto Battiston. Mezi nimi jsou právě jihoitalské regiony jako Sicílie, Sardinie nebo Abruzzo.
