Místní čelí ohromnému barbarství. V Záporoží je cílem terorizování civilního obyvatelstva, říká Šír
Při středečním útoku na Záporoží zemřelo nejméně 13 lidí a 113 jich bylo zraněno. „Jestliže Rusové tímto způsobem nakládají s civilním obyvatelstvem, tak si nikdo nedělá iluze, jak by to tady vypadalo v případě, že by do města zašli,“ popisuje v rozhovoru pro Radiožurnál pocity místních politolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který v Záporoží dlouhodobě pobývá.
Pobýváte v Záporoží, což je město na jihovýchodě Ukrajiny. V roce 2022 mělo 710 tisíc obyvatel. Právě Záporoží bylo ve středu cílem útoku, který si vyžádal 13 obětí. Jaké reakce ten útok způsobil? Větší strach, větší naštvání, větší zoufalství nebo třeba větší rezignaci?
Je to další důkaz ohromného barbarství, kterému tady místní čelí. Aniž bych zacházel do podrobností, chtěl bych k samotnému útoku říct asi dvě poznámky. První je ta, že všechny oběti, které jsou známy, jsou civilní osoby. A ten oficiální údaj, jak byl aktualizován k dnešnímu odpoledni – to znamená 13 zabitých a nějakých 130 zraněných –, pravděpodobně nebude definitivní.
Situace v Záporoží je specifická. Nachází se zde objekty kritické infrastruktury a průmyslu, které Rusy zajímají. Zažil jsem ale i útoky na školy a minimálně dvě nemocnice, popisuje politolog z FSV UK Jan Šír
To je realita, se kterou se místní potýkají. Není to první ani poslední útok na město. Ale velice pravděpodobně byl co do ztrát na životech za poslední dobu největší.
Podle dostupných informací, které přinesla i česká média, při středečním útoku ruské letecké bomby zasáhly obytnou čtvrť. Jsou zprávy nebo důkazy o tom, jestli to byl z ruské strany záměr?
Takové důkazy nemáme, ale sám fakt, že Rusové používají zbraně, které rozhodně nelze označit jako precizní a vysoce přesné, v rezidenčních čtvrtích, ve městech, v obcích svědčí o tom, že respekt k zásadám a normám mezinárodního práva včetně práva ozbrojených konfliktů asi není na prvním místě ruských priorit. To znamená, že Rusové musí být přinejmenším srozuměni s tím, že následky mohou být takové, jaké velice často bývají.
Útoky několikrát do týdne
Jak často Záporoží čelí podobným útokům? Čím a na jaké cíle ve městě Rusko útočí?
Dlouhodobě tady pobývám s některými přestávkami asi od půlky června a za tu dobu se situace stoprocentně zhoršila. S tím, že přelom bych osobně umístil někam na konec září, začátek října, kdy se útoky skutečně staly poměrně častými a nějaký větší útok tady máme v posledních měsících několikrát do týdne.
Co se týče vzdušných útoků, situace v Záporoží je v určitém ohledu specifická, protože se jedná o město, které leží nějakých 30 kilometrů vzdušnou čarou od frontové linie. To znamená, že tady Rusové k útokům mohou používat mimo rakety – ať už balistické střely nebo střely s plochou drahou letu a drony – i tzv. klouzavé pumy s řídicím modulem. To je prostředek, který tady používají častěji právě díky geografické blízkosti a který páchá největší škody – ať už na majetku nebo na životě.
Rusové už na Ukrajinu shodili přes 51 tisíc řízených bomb, tvrdí Kyjev. Je obtížné je sestřelit
Číst článek
A pokud jde o objekty, v nejobecnější rovině se v Záporoží nachází řada objektů kritické infrastruktury, zejména energetiky. To se netýká jenom Zaporožské atomové elektrárny, která byla okupována, ale v samotném městě se nachází DniproHES, což je největší vodní elektrárna v Evropě. Ta to letos schytala minimálně třikrát, zejména pomocí raketových útoků.
A jsou tady některé objekty ukrajinského průmyslu, které Rusy zajímají. Plus tím, že to je důležitý dopravní – ať už silniční, nebo železniční – uzel, tak technika, která směřuje na frontu, velice často směřuje přes Záporoží. A díky blízkosti fronty zde samozřejmě jsou také štáby, některé základny a tak dále, což Rusy enormně zajímá.
Zažil jsem už ale hodně případů, kdy cílem takového útoku nebylo nic z toho, co jsem vyjmenoval, ale byla to třeba zastávka veřejné dopravy ve městě, několik škol, minimálně dvě nemocnice. To všechno svědčí o tom, že ruským cílem může být mimo jiné i terorizování civilního obyvatelstva a dosažení toho, že život ve městě bude pro velkou část populace nadále neúnosný. A to je součást psychologického válčení, pomocí něhož se Rusové snaží zlomit ukrajinskou morálku a vůli k odporu, který Ukrajinci nadále kladou.
Válka o přežití
Daří se to? Tím se vrátím k otázce, od které jsme trochu ustoupili – pocity obyvatel Záporoží po tom středečním útoku. Jaké emoce to vyvolává?
Je to samozřejmě vztek, je to zmar a je to určité zakousnutí se v tom nepolevit, protože jestliže Rusové tímto způsobem nakládají s civilním obyvatelstvem, tak si nikdo nedělá iluze, jak by to tady vypadalo v případě, že by Rusové do města zašli.
Situace na východě Ukrajiny je extrémně složitá, ruská armáda se přibližuje Kupjansku
Číst článek
A bohužel existuje už řada příkladů z jiných částí Ukrajiny, které jsou nebo byly pod ruskou okupací, jak to tam vypadalo. Ukrajinci z velké části přes všechny útrapy tu válku vnímají skutečně jako existenční válku, jako válku o přežití, válku, která má výrazný genocidní podtext. A oni nemají na výběr.
Jaké mají Ukrajinci informace o tom, jak intenzivní je zahraniční pomoc, případně které státy teď pomáhají nejvíc?
Ukrajinci mají samozřejmě svobodný tisk, byť válka včetně válečného stavu a nutnosti vojenské cenzury je faktor, který se promítá zejména do limitu veřejné debaty, ale základní povědomí o tom, kdo pomáhá, kdo ne a kdo pomáhá kolik a jak, Ukrajinci samozřejmě mají. Jak se tady bavím s běžnými lidmi, tak Česká republika má naprosto vynikající jméno a byla by velká škoda to promrhat.
Co Ukrajinci očekávají od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu? Jak by mohlo vypadat důstojné ukončení války? Debatuje se na Ukrajině o scénářích po ukončení bojů? A jakým směrem se posouvá tamní veřejné mínění? Poslechněte si celý rozhovor, audio je v úvodu článku.
