Japonsko chce vrátit život do oblastí v okolí Fukušimy
Japonsko plánuje znovuzrození mrtvé zóny u Fukušimy. Na tradiční novoroční tiskové konferenci to v Tokiu uvedl premiér Jošihiko Noda.
K jaderné havárii, nejhorší od Černobylu, došlo po zemětřesení a následné vlně tsunami 11. března 2011. Oblast v okruhu 20 kilometrů kolem elektrárny byla evakuována a odejít z ní muselo na 100 tisíc lidí.
Podle premiéra má plán na obnovu zasažených oblastí tři pilíře: dekontaminaci území zamořených radioaktivními látkami, zajištění kompenzací a zdravotní prohlídky obyvatel.
Jošihiko Noda ale neuvedl žádný konkrétní časový údaj, kdy by se obyvatelé mohli začít vracet do svých domovů v okolí jaderné elektrárny Fukušima Daiči. Vládní úředníci i experti přitom tvrdí, že to může trvat dlouhé roky i desetiletí.
Bývalý asijský zpravodaj ČRo Robert Mikoláš přiblížil ve Světě o jedné situaci v okolí Fukušimy
Přesnější představu o škodách a výši jejich náprav budou mít až poté, co demoliční čety dostanou povolení vstoupit do zamořeného území.
Experti odhadují, že evakuační zóna bude mrtvou oblastí na dlouhé desítky let. Při havárii byly zničeny 4 reaktory a jaderné látky včetně cesia unikly do vzduchu, vody i půdy. Dekontaminace půdy bude stát stovky miliard korun. Odstraněním pouhých čtyř centimetrů zamořené zeminy vznikne odpad o hmotnosti 3 milionů tun.
Letos v dubnu chce vláda přijít s deklasifikací, rozdělením evakuační zóny na tři části podle aktuálních hodnot radiace.
Japonci nezapomněli ani s novým rokem
Nadějnější situace je na pobřeží mimo evakuovanou zónu, i když obnova také potrvá dlouhé roky.
„Projížděl jsem podél pobřeží a viděl vesnice mimo evakuační zónu. Tam svezou všechno na jednu hromadu a stroje obřími pinzetami rozebírají a třídí látky na hromadu látek, plasty na hromadu plastů. I tímto způsobem se snaží přispět k ochraně životního prostředí,“ popisuje bývalý asijský zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš.
Evakuovaní obyvatelé oblastí postižených tsunami i radioaktivitou byli bezprostředně po katastrofě ubytováni ve školách nebo hotelích, mnozí zůstávají dodnes ve vládních budovách i v Tokiu.
Nový rok je pro Japonce vždy obdobím, kdy zapomínají na to, co se stalo v uplynulém roce, a začínají nanovo. Při novoročních oslavách však mnozí říkali, že šťastní opravdu nejsou, a málokdo si připil tradičním saké.
