Je Trump reformní republikán, diktátor, nebo loutka? Americkou státní správu mohou čekat velké změny
Republikán Donald Trump chystá velké změny ve federální správě, pokud vyhraje volby. Zasáhnout mohou až desítky tisíc úředníků, které nynější exprezident označuje za představitele „deep state“ – údajné zkorumpované a neúčinné byrokratické struktury, která kope za zájmy demokratů a brání skutečným změnám. Vývoj zapadá do širší otázky, zda by Trump jako prezident byl reformistou, hlavou vlády jednoho muže, nebo pouhou loutkou svého hnutí.
Polarizace amerického veřejného prostoru podle stranických linií je na bezprecedentní úrovni. S jen mírnou nadsázkou lze tvrdit, že zda s někým člověk souhlasí, nebo nesouhlasí lze určit podle toho, jestli s dotyčným sdílí stranickou preferenci.
Americká podpora Ukrajiny je slabá. Evropě může být s Trumpem hůř, říká Bushův bezpečnostní expert
Číst článek
„Američané se velmi zakonzervovali v tom, jaké informace konzumují. Lidé, kteří následují Trumpa, z většiny nečtou The Washington Post nebo The New York Times. Lidé stále víc sledují média, která posilují jejich předsudky a zaujetí,“ popisuje pro serveru iROZHLAS.cz americká novinářka a dlouholetá komentátorka The Washington Post Karen Tumultyová.
Situaci zhoršuje i fakt, že oba pomyslné tábory, respektive jejich nejhlasitější zástupci, se vzájemně obviňují z těch samých věcí – jsou hrozbou pro americkou demokracii i postavení USA ve světě, hrozbou pro svobodu slova i základní kulturní principy, na kterých Spojené státy vyrostly. Protikandidáti Trump a Harrisová se i navzájem označili za „fašisty“.
Prezidentství Harrisové se může tomu Joea Bidena podobat více či méně. Harrisová se však profiluje jako zástupkyně zavedených pořádků. Trump by byl jiný. Ale jak moc jiný – ani na tom nepanuje na americké mediální scéně shoda. Základní obrysy však z řady indicií i přímých prohlášení určit lze. Z čeho by jeho prezideství nyní vycházelo a jaké by bylo?
Stíny minulého prezidentství
„Největší chyba (minulé administrativy) byla, že jsem si vybral lidi, které jsem brát neměl… neokonzervativce nebo špatné lidi nebo neloajální lidi,“ řekl Trump koncem října v podcastu The Joe Rogan Experience.
Pokud Trump za necelé tři měsíce znovu usedne v Bílém domě, znovu prý už takovou chybu neudělá. To je jedna z mála věcí, na které se shodou komentátoři z celého spektra, pracovníci The Heritage Foundation – organizace, která zaštítila přípravu 900stránkového konzervativního manifestu Project 2025 a může mít velký podíl na obsazení příští administrativy – i sám Trump.
Republikánskou administrativu v letech 2016 až 2020 poznamenala řada případů, kdy její pracovníci Trumpovi rozmluvili, když se pokusil využít výkonnou moc netradičním způsobem, nebo třeba ve kandálnějším případě například navrhl, aby Spojené státy vypálily rakety Patriot na výrobny drog vlastněné kartely v sousedním Mexiku. Fakt, že střely Patriot takovým způsobem nefungují, je vedlejší.
„Veteráni Trumpovy administrativy věří, že největší jejich problémy byly ty personální,“ píše v rozsáhlém komentáři novinář The New York Times (NYT) Ezra Klein.
Nevypočitatelný styl Trumpova vedení podle něj poznamenal neustálý konflikt mezi frakcemi v jeho Bílém domě – tradičními republikány sdruženými kolem jeho viceprezidenta Mikea Pence, představiteli jeho hnutí MAGA (Make America Great Again, Udělejme Ameriku opět velkou) kolem poradců Stevea Bannona a Stephena Millera, zahraničně-politickým establishmentem kolem Nikki Haleyové a zástupci korporátního světa kolem například Jareda Kushnera – Trumpova poradce a manžela jeho dcery Ivanky.
8:09
Trump do Bílého domu, nebo do vězení? Volby jsou referendem o demokracii, říká exvelvyslanec v Česku
Číst článek
„Tahle debata není o nějaké určité filozofii vedení,“ rozvijí myšlenku Maggie Habermanová, novinářka a autorka knihy o Trumpovi Confidence Man.
„On se obklopuje lidmi, které formy vládnutí zajímají, a zajímá je, jak využít nějaké páky a nástroje k ovlivnění politiky. Trumpa ale vládnutí naprosto nezajímá, nepotřebuje demokratické normy a washingtonské politické procesy. Prostě chce věci udělat. Má rád moc a přízeň,“ pokračuje Habermanová.
Project 2025
Nejen problém, kde vzít dost schopných a loajálních lidí konzervativního ražení, pro Trumpa nepřímo řeší The Heritage Foundation - autor dokumentu Project 2025, na jehož tvorbě se podílela zhruba stovka dalších organizací.
The Heritage Foundation jako „bitevní loď konzervativního hnutí“ už od 80. let minulého století s menším či větším dosahem pravidelně vypracovává manifesty, takzvaná „Pověření k vládnutí“, která slouží jako výkladní skříně, z nichž si republikánské administrativy mohou vybírat politiky, které budou prosazovat. Pro think-tanky jde o běžnou činnost.
Project 2025 na svých 922 stranách navrhuje například omezit federální financování výzkumu a investic do obnovitelných energií, vydat více peněz na dostavění zdi na hranicích s Mexikem a zrušit ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, které by nahradil větší a silnější úřad.
„Čtyřicet procent všech dětí se rodí nevdaným matkám,“ uvádí třeba Project 2025 v kapitole o nutnosti znovu ustanovit rodinu jako středobod amerického života. „Vyrůstání dítěte bez otce je hlavní příčinou chudoby, zločinu, mentálních potíží, dětských sebevražd, zneužívání drog, odmítání víry i nedokončování středních škol,“ píše se dál. Kontroverzně pak ve veřejném prostoru rezonoval návrh na postavení pornografie mimo zákon.
„Project 2025 není perfektním návodem k jeho druhému období, ale je tím nejbližším, co máme,“ píše pro NYT již citovaný Ezra Klein.
Pro praktické fungování budoucí republikánské administrativy je však podstatnější přístup k vládnutí. Project 2025 prosazuje takzvanou teorii jednotné výkonné moci, podle níž by prezident měl mít více pravomocí nad federálními úřady, například i nad nezávislým ministerstvem spravedlnosti. Ministerstvo školství Project 2025 navrhuje zrušit zcela.
23:35
Politolog: Trumpovi stoupenci urazili kdekoho. U Portorikánců ale zapomněli, že jde o miliony voličů
Číst článek
Trump, pokud by byl prezident, není nijak povinen z projektu za 22 miliard dolarů (asi půl miliardy korun) čerpat. K některým jeho myšlenkám má ale blíže, stejně jako lidé kolem něj. Lze tedy vyvozovat, že The Heritage Foundation by na politiku Trumpovského Bílého domu od roku 2025 měla větší vliv než dřív. Exprezident se od něj nejdřív distancoval a lživě tvrdil, že „netuší, co to je“, ani „kdo za tím je“. Postupně však rétoriku mírnil a řekl třeba, že Project 2025 má „pár špatných i pár dobrých nápadů“.
Project 2025 spatřil světlo světa v srpnu 2023. Do popředí demokratické kritiky a hledáčku médií se k nelibosti autorů dostal až postupně. „Levice se rozhodla na nás pálit až po katastrofálním výkonu prezidenta Bidena v předvolební debatě v červnu,“ napsal nynější šéf The Heritage Foundation Kevin Roberts.
Roberts se dříve dostal na titulky novin svým prohlášením o tom, že „jsme uprostřed druhé americké revoluce, která nebude krvavá, pokud ji levice tak umožní“.
„U Project 2025 je třeba mít na paměti, že většina těch nejextrémnějších návrhů by vyžadovala souhlas Kongresu, aby prošla, stejně tak by musela obstát u soudů. Jsem skeptická, jestli by se dostaly příliš daleko, hlavně pokud demokraté (v listopadu) získají většinu ve sněmovně,“ podotýká novinářka Tumultyová.
Proč tedy někteří komentátoři hovoří o vládě jednoho muže, pokud v Bílém domě usedne Trump?
Čistka státní správy
Trump a jeho spojenci mají za cíl koncentrovat více moci v Oválné pracovně. A to především tím, že do područí prezidenta zahrnou úřady, které doposud fungovaly více či méně nezávisle, buď z podstaty zákona, nebo zvyklosti, píše deník NYT s odvoláním na zdroje z Trumpova okolí.
Nezávisle funguje například Federální výbor pro komunikace, který vytváří a vymáhá pravidla pro televizní a internetové společnosti, nebo Federální výbor pro obchod, který prosazuje antimonopolní opatření a dohlíží na ochranu spotřebitelů. Trump tyto i další úřady plánuje dostat pod přímou kontrolu prezidenta.
V jádru Trumpovy avizované „čistky státní správy“ je vydání takzvaného Schedule F – opatření, které desítky tisíc zaměstnanců federální správy zbaví zaměstnanecké ochrany a umožní prezidentovi propustit ty, které označuje za „vyvrhele“ a dosadit na jejich místa loajální pracovníky.
Trump rovněž chce z „washingtonské bažiny“ přemístit na 100 000 vládních zaměstnaneckých pozic, „vyhodit všechny zkorumpované hráče“ v amerických zpravodajských a bezpečnostních úřadech nebo tlačit na to, aby členové a členky Kongresu měli omezený počet funkčních období.
4:02
‚Vybíráme z kandidátů, ze kterých nejsme úplně nadšení.‘ Volby v USA mohou rozhodnout mladí voliči
Číst článek
Exprezident se chce zaměřit na ty federální pracovníky, kteří podávají „slabé výkony“. O to, jak takové najít, se začala starat právě The Heritage Foundation.
Více než 20 federálních úřadů, včetně ministerstev zahraničí, vnitřní bezpečnosti a obrany, zaplavily za poslední rok desítky tisíc žádostí podaných na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, píše investigativní web ProPublica. Jejich autory je trojice mužů pracujících v jednom z týmů The Heritage Foundation.
Mezi dokumenty, které si po úřadech vyžádaly, je široké spektrum podrobností o federálních zaměstnancích – jejich seznamy, zprávy, které posílali svým kolegům podle konkrétních klíčových slov, například „klimatická změna“, „hlasování (ve volbách)“, „DEI“ (zkratka pro diverzitu, rovnost a inkluzi), nebo „Trump“. Jde o emaily či zprávy v aplikacích Slack a Microsoft Teams, které se týkají mimo jiné politicky potenciálně citlivých témat.
Jde o „nejprestižnější mezinárodní investigativní operaci na světě“, řekl ProPublica jeden z trojice autorů žádostí Mike Howell. Asi 2000 žádostí server analyzoval, ty jsou podle Howella ale jen „špičkou ledovce“. Skupina jich rozeslala za poslední dva roky přes 50 tisíc.
Noví a věrní
Pokud by Trump skutečně postupně propustil desítky tisíc zaměstnanců federální správy, a i pokud by nějaká místa zrušil, je evidentní, že nové lidi by musel najít. Zde do hry opět vstupuje The Heritage Foundation.
Organizace dala dohromady náborový dotazník a sérií videí v rámci takzvané „prezidentské personální databáze“ a „akademie prezidentské administrativy“. Dotazník mohou vyplňovat zájemci o práci v eventuální Trumpově administrativě.
Dotazník má několik stran. Zájemce v nich odpovídá na dotazy ohledně svých politických názorů na migraci, rovnost pohlaví, systémový rasismu v policii, cenzuru od velkých technologických firem nebo roli rodiny a víry ve společnosti.
Tréninková videa pro možné budoucí zaměstnance federální správy mají dohromady 14 hodin, uvádí web ProPublica, který obsah získal a videa zveřejnil na svém webu.
Kromě obecných rad obsahují i řadu kontroverzních – například aby úředníci hovořili jen s konzervativními médii, nenechávali po sobě „papírové stopy“, které by mohly odhalit dohledové výbory Kongresu nebo jiné skupiny na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
23:11
Trump jako vyvolený král David. Jakou roli hraje náboženství v amerických prezidentských volbách?
Číst článek
V jednom z videí pak konzervativní aktivistka Bethany Kozmaová říká, že „administrativa bude muset vymazat odkazy na změnu klimatu úplně odevšad“. Podle Trumpova bývalého poradce Dana Huffa budou muset být nově jmenovaní připravení udělat velké změny ve vládě a být připravení na zpětný ráz.
Vzhledem k tomu, že pro vládu nemůže pracovat každý a že Trump by si přál svoji administrativu i širší federální správu obsadit lidmi, kteří budou nejen schopní, ale i loajální a konzervativního smýšlení, vyvstává otázka, zda takových vůbec existuje dost.
„Očividný problém je, že republikáni se stávají stranou penzistů a lidí, co nechodili na univerzity. Stále ale potřebují chytré a vzdělané profesionály, kteří budou pracovat. A tyhle ryby loví ve stále řidším rybníčku,“ glosuje americký komentátor Matthew Yglesias.
Takový popis je však přinejmenším předmětem debaty – „Proč chytří a vzdělaní lidé jako (Trumpův kandidát na viceprezidenta) J. D. Vance a (exkongresmanka) Tulsi Gabbardová mění názor ve prospěch Trumpa, zatímco chytří a vzdělaní lidé jako (bývalý kongresman) Joe Scarborough se od něj odvrátili? Ten směr není jednoznačný,“ píše konzervativní novinářka Emily Jashinsky.
MAGA a Trump v čele
Trump obklopený osobnostmi jako Elon Musk, J. D. Vance nebo Kevin Roberts z The Heritage Foundation může působit jako muž, kterého přerostlo jeho vlastní hnutí MAGA.
„Mezi lídrem MAGA, který spal s pornoherečkou a frakcemi jeho hnutí, které chtějí postavit pornografii mimo zákon, je velká propast,“ píše komentáítor Klein. Ani on, ani jiní však nenaznačují, že Trump, ačkoliv bude potřebovat jak lidi, tak plány pro svoji administrativu, by byl pouhou loutkou svého hnutí.
„Poslední týdny kampaně trávil burcováním svých následovníků, šířením dalších nenávistných a rozdělujících prohlášení. A (hnutí) odpovídá. Je stále skutečně ve vedení,“ říká novinářka Washington Post Tumultyová.
Nyní 78letému kandidátovi na prezidenta bude po skončení jeho případného druhého období 82 let. V čele hnutí, které v průběhu let na vlně ekonomických a politických změn vytvořil, nezůstane věčně. A třeba právě Vance může stát v čele nové generace politiků, kteří se budou stylizovat po vzoru Trumpa.
Města volí Harrisovou, venkov Trumpa. Wisconsin je jedním ze států, které rozhodnou, kampaň vrcholí
Číst článek
Fašisté a lži
Veřejným prostorem stále častěji létá označení Trumpa jako fašisty, a to nejen z úst Harrisové, ale i některých politologů a historiků – někteří s tím souhlasí, někteří ne, a někteří říkají, že je to nejlepší, byť nepřesné označení pro republikánského kandidáta.
„Osobně mu jde hlavně o to, aby nešel do vězení a vydělal si nějaké peníze. Příliš mu nezáleží na tom, jak bude vypadat politika uvnitř Spojených států. Fašismus může být využit i k vytvoření chaosu na úrovní vládních institucí, což bohatým a vlivným lidem umožní získat faktickou moc nad velkou částí země,“ řekl týdeníku Respekt historik Timothy Snyder.
Nejen pro Snydera je v Trumpově případě klíčový 6. leden 2021, kdy Trumpovy snahy zvrátit výsledek prezidentských voleb, v nichž odmítá uznat porážku dodnes, vyvrcholily násilnými nepokoji u washingtonského Kapitolu.
Podle britského historika Rogera Griffina Trumpa lze spojit s mnoha „ismy“ – rasismem, xenofobií, šovinismem či představou extrémního kapitalismu – exprezident ale postrádá jednotící a souvislou ideologii, ačkoliv například hovoří o „vnitřním nepříteli“.
„Trump není nebezpečný, protože je fašista, ale protože se systematicky snaží zničit základy liberální demokracie – svobodu slova, respekt k odborníkům a otevřenost mysli – vše, co je zásadní pro zdravé fungování demokracie,“ říká Griffin.
Jak podotýká Snyder v rozhovoru s českým týdeníkem, už Trumpova předvolební kampaň prokázala, že se stírá rozdíl mezi tím, čemu lidé v americké společnosti věří, a co je pravdou. Problém je provázaný s již zmíněnou polarizací mediálního světa. Evidentní to bylo například v nedávném rozhovoru mezi bývalým moderátorem Fox News Tuckerem Carlsonem a miliardářem Eloem Muskem, jedním z Trumpových nejvlivnějších podporovatelů, který dopředu zpochybnil legitimitu blížících se voleb.
