Jižní Korea posiluje ochranu svých hranic. Obává se, že by se KLDR mohlo inspirovat Hamásem
Jihokorejci se obávají, že se severokorejská diktatura inspiruje útokem teroristické organizace Hamás na Izrael. Posilují proto vojenskou ochranu svých hranic. V první fázi takového úderu by Pchjongjang byl schopný vystřelit na území Jižní Koreje několik tisíc raket. Podle některých jihokorejských bezpečnostních analytiků se prý Hamás v taktice boje mohl inspirovat právě u Severokorejců.
Analytici z Jižní Koreje odhadují, že Severní Korea by mohla zasáhnout Soul asi 16 tisíci raketami a střelami během první hodiny podobně, jako byl zasažen minulou sobotu Izrael.
Na ten podle izraelských obranných sil vypálili bojovníci Hamásu přibližně 2200 raket. Hamás mluví o tom, že jich odpálil nejméně 5000.
Izraelská armáda vyzvala, ať se 1,1 milionu Palesticů v Gaze přesune na jih
Číst článek
Soul se teď proto podle analytiků snaží z probíhajícího konfliktu poučit a přehodnocuje svá opatření a vojenskou připravenost, jak uvádí deník South China Morning Post.
Nový jihokorejský ministr obrany Šin Won-sik například vyzval k pozastavení platnosti stávající dohody o rozšířených nárazníkových zónách oddělujících obě Koreje. Smlouvu podepsaly strany v roce 2018 s cílem snížit vojenské napětí.
Dohoda, které bylo dosaženo během krátkého období zlepšení vztahů mezi bývalým jihokorejským prezidentem Mun Če-inem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, vytvořila nárazníkové zóny podél pozemních a námořních hranic a bezletové zóny nad hranicí, aby se zabránilo střetům.
Úmluva vyzvala ke zrušení strážních stanovišť v demilitarizované zóně, k postupnému odzbrojení společné bezpečnostní zóny a také k omezení pozemních, námořních a leteckých vojenských cvičení v blízkosti zóny.
Zpřísnění kontrol
Jihokorejský ministr obrany Šin Won-sik chce také zpřísnit kontroly. Vychází z toho, že překvapivý útok Hamásu na Izrael byl výsledkem rozsáhlého selhání zpravodajských služeb, zejména pokud jde o průzkum.
Mezi Ruskem a Severní Koreou se zintenzivnila železniční doprava. ‚Převoz zbraní,‘ myslí si odborníci
Číst článek
Šin se snaží vysvětlit svoji snahu o pozastavení dohody tím, že zavedená bezletová zóna značně omezuje sledování příznaků severokorejských provokací v reálném čase.
Podle něj Izrael mohl při útoku utrpět menší ztráty, kdyby na své hranici s Gazou prováděl důslednější, nepřetržitý dohled. Od zničení mezikorejského styčného úřadu v Kesongu v roce 2019 se dvoustranné vztahy zhoršují.
Pravděpodobně se ale prudce zhoršily od loňského zvolení prezidenta Jun Sok-jola, který na rozdíl od svého předchůdce zaujal vůči Pchjongjangu tvrdší postoj, jak upozorňuje Japan Times.
‚Severokorejský vzor‘
Jang Uk, vedoucí výzkumný pracovník jihokorejského Asanského institutu pro politická studia, uvedl, že Hamás možná převzal severokorejský vzor, který spočívá v kombinaci konvenční a partyzánské válečné taktiky, a to včetně používání podzemních tunelů, paraglidingu, raket a dělostřeleckého ostřelování, vysvětlil pro deník South China Morning Post.
Ukončíme režim KLDR, když použije jaderné zbraně, řekl jihokorejský prezident při vojenské přehlídce
Číst článek
Válka mezi Izraelem a Hamásem také ukázala na potřebu Jižní Koreje vyvinout opravdu robustní systémy protivzdušné obrany. Hamás byl schopen vypálit tisíce raket na jižní část Izraele, čímž překonal jeho štít, takzvanou železnou kopuli.
Podle analytika Lee Il-Wooa z think tanku Korea Defence Network je proto hrozba, kterou představuje Severní Korea, mnohem větší než teroristická organizace Hamás. Pchjongjang totiž podle něj disponuje raketami s větším doletem a má taky větší zásoby balistických raket a bezpilotních letounů.
Podle listu the Japan Times ale někteří experti varují, že formální pozastavení smlouvy ze strany Soulu by mohlo znamenat zvýšení rizika – Pchjongjang by totiž mohl takový krok označit za provokaci a po odstranění stávajících zábran by se pro Jižní Koreu značně zvýšily bezpečnostní problémy.
Lee Sang-soo, zakladatel poradenské společnosti Strategic Linkages se sídlem ve Stockholmu, předpokládá, že současná jihokorejská vláda a prezident by víkendové útoky na Blízkém východě taky mohli využít jako příležitost k tomu, jak pozastavení mezikorejské dohody ospravedlnit před veřejností.
