PŘEHLEDNĚ: Útok na Izrael. Kde je Gaza, kdo jsou Palestinci, co je Hamás a kdo ovládá jaké území?
Palestinská teroristická skupina Hamás zahájila v sobotu bezprecedentní útok na Izrael, když její bojovníci vstoupili do obcí poblíž Pásma Gazy, zabili stovky obyvatel a zadrželi stovky rukojmích. Sobota se stala nejkrvavějším dnem v historii Izraele. Co motivovalo útoky, kdo za nimi stojí a proč zrovna teď? Web iROZHLAS.cz odpovídá na otázky týkající se aktuálního dění na Blízkém východě.
Po letech relativního klidu se Izrael v sobotu probudil do hrůzyplného rána. Teroristé Hamásu pronikli za zeď Pásma Gazy.
- Co rozpoutalo sobotní útoky v Izraeli?
- Co je Hamás?
- Proč válčí Hamás a Izrael?
- V jaké politické kondici je Izrael?
- Kdo jsou Palestinci a kde leží Palestina?
- Co je Pásmo Gazy?
- Jak se podařilo hnutí Hamás proniknout do Izraele?
- Jaké dopady má konflikt na civilisty?
- Kolik je rukojmích?
- Selhaly izraelské zpravodajské složky?
- Co bude dál?
Co rozpoutalo sobotní útoky v Izraeli?
Vpád teroristické skupiny. „Jsme ve válce,“ pronesl pár hodin poté, co Hamás spustil vražednou misi proti Izraeli, premiér napadené země Benjamin Netanjahu. Izraelská armáda zahájila nálety na Pásmo Gazy v reakci na rozsáhlý útok palestinských radikálů.
Statement by Prime Minister Benjamin Netanyahu: "Citizens of Israel, we are at war, not in an operation or in rounds, but at war. This morning, Hamas launched a murderous surprise attack against the State of Israel and its citizens. We have been in this since the early morning… pic.twitter.com/E2HvHw8GQH
— Joe Truzman (@JoeTruzman) October 7, 2023
Hlavními důvody, proč Hamás napadl Izrael právě teď, mohou být podle analytiků izraelské vnitropolitické spory, sbližování se zeměmi Blízkého východu a dlouhodobé násilí ze strany židovských osadníků vůči Palestincům.
„Na jedné straně to byla jistě snaha zmařit sbližování Izraele se saúdskoarabským režimem, který měl v podstatě nechat Palestince na holičkách bez ohledu na jejich zájmy,“ vysvětloval analytik Břetislav Tureček.
3:53
S útokem nikdo nepočítal. Premiér Netanjahu kvůli tomu odkládá cestu do Prahy, říká expert na Izrael
Číst článek
Sbližování Izraele a arabských zemí jde také proti zájmům Íránu, který pomáhá vyzbrojovat mnohé z radikálních organizací na Blízkém východě, včetně například Hamásu. O jeho přímém vlivu na aktuální dění se zatím pouze spekuluje.
Útok na Izrael přišel téměř přesně 50 let poté, co zemi napadly syrské a egyptské jednotky při jomkipurské válce. Podle Turečka to však nehrálo velkou roli. Naopak upozorňuje na to, že je důležité konflikt vnímat i z palestinské strany. Upozorňuje na to, že Palestinci roky čelili násilným útokům ze strany židovských osadníků proti palestinským civilistům. Izraelská vláda proti tomu nezasáhla.
Hamás, který se zavázal, že zničí Izrael, mohl využít také toho, že izraelští osadníci minulý týden již po několikáté vtrhli do posvátné mešity al-Aksá na Chrámové hoře, která je důležitým místem jak pro židy, tak pro muslimy. Správu posvátného místa má na starosti nezávislá islámská nadace, o bezpečnost se ale stará izraelská policie.
Co je Hamás?
Palestinská teroristická skupina, která ovládá Pásmo Gazy. Zavázala se k zničení Izraele a chce jej nahradit islámskou správou. Dělí se na dvě frakce: politickou a vojenskou. Již v minulosti vedl Hamás několik válek s Izraelem od doby, kdy převzal moc v Gaze v roce 2007.
„Hamás má velmi vysokou podporu, která je mnohem vyšší, než jakou podporu má jeho sekulární rival Fatah, který kontroluje Západní břeh. A ten důvod je takový, že na rozdíl od zkorumpovaného Fatahu se Hamás staví do pozice osvoboditele palestinského národa proti izraelské okupaci a proti izraelské nadvládě,“ objasňoval Jakub Záhora z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
🔆 Important Areas
— UPSC Map (@UPSC_MAP) October 10, 2023
1. Gaza Strip :- Hamas rules over Gaza. Gaza’s borders are tightly controlled by Israel and Egypt. Gaza has been under Israeli sea and air blockade since 2007.
2. West Bank :- According to the Oslo accord ,the occupied West Bank was divided into three areas. pic.twitter.com/0LOV2LYpLj
Hamás jako celek, nebo v některých případech jeho vojenské křídlo, považuje za teroristickou skupinu Izrael, Spojené státy americké, Evropská unie a Velká Británie. Hamás je podporován Íránem, který ho financuje a poskytuje mu zbraně a výcvik.
Kdy vznikl konflikt mezi Palestinou a Izraelem?
Spor o území se táhne od dvacátých let minulého století, kdy začali Židé přicházet do Izraele v důsledku protižidovských pogromů v carském Rusku a později kvůli vzestupu antisemitismu v Evropě.
Hamás držel Palestince v područí, vůči Izraeli zvolil radikální cestu, upozorňuje odborník na terorismus
Číst článek
Země v té době byla osídlená a Palestinci (původně byli jako Palestinci označeni všichni obyvatelé tohoto území, ať arabského, nebo židovského původu). Ve 20. letech začalo docházet ke střetům a příchodu uprchlíků z Evropy a dalších částí světa.
Dvě území současné Palestiny: Pásma Gazy a Západního břeh Jordánu, od sebe dělí izraelské území. Pásmo Gazy je dnes pod kontrolou hnutí Hamás a území Západního břehu pod kontrolou Fatahu.
Hamás, který v roce 2006 vyhrál volby a násilně se zmocnil pásma Gazy, opakovaně útočí na Izrael raketami a minomety. Izrael reaguje tvrdými protiútoky, opírá se o mohutný obranný aparát, vojenskou silou na hranicích omezuje dodávky zásob a pohyb civilistů.
Jaká je politická kondice Izraele?
V posledních měsících se izraelská vláda pod vedením Benjamina Netanjahua dostala do hluboké společenské i politické krize. Statisíce lidí se v posledních měsících vydaly do ulic protestovat proti kontroverznímu zákonu, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády.
Současný kabinet premiéra Netanjahua označila agentura AFP za nejvíce nábožensky založený a nejpravicovější v historii Izraele.
„Izrael je už několik měsíců v politické i společenské krizi – na silových ministerstvech má ministry, kteří mají nulovou nebo velmi malou zkušenost s armádou a s bezpečnostními otázkami obecně. Izraelská společnost je rozklížená,“ shrnula situaci Irena Kalhousová, ředitelka Herzelova centra izraelských studií při Univerzitě Karlově.
Kdo jsou Palestinci a kde leží Palestina?
Národ. Celkově je na světě přibližně 14 milionů Palestinců. Většina jsou sunnitští muslimové, i když významná menšina se hlásí i ke křesťanské víře. Palestinci žijí především v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu, ale také v Izraeli, Jordánsku a v částech jižního Libanonu a Sýrie.
Významné palestinské komunity se nacházejí také v jiných zemích, včetně Saúdské Arábie a Spojených států.
Nezávislost státu Palestiny byla vyhlášena 15. listopadu 1988. Palestina se dnes skládá ze dvou území: Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. Při hlasování na půdě OSN uznalo suverenitu Palestiny 138 z 193 členských zemí OSN. Česko bylo jednou z devítí zemí, které hlasovaly proti.
Pásmo Gazy je území o délce 41 km a šířce 10 km, které se nachází mezi Izraelem, Egyptem a Středozemním mořem. Pásmo Gazy je jedním z nejhustěji obydlených míst na světě. Žije tam 2,3 milionu lidí, především Palestinců.
Území Gazy je pod vlivem teroristického hnutí Hamás. Izrael kontroluje vzdušný prostor, její pobřeží, dodávky vody, elektřiny, potravin a lékařských potřeb. Právě tyto dodávky jsou nyní přerušeny s tím, že jde o přímou reakci na sobotní útok Hamásu.
„Určitě bychom neměli zapomínat na to, kdo vede útok na koho,“ poukazoval v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Sébastien Boussois. Odborník na extremismus se v této souvislosti odkazoval na to, že ne všichni Palestinci obývající Pásmo Gazy jsou teroristé.
„Palestinci jsou v zásadě drženi v područí radikálních extremistů a teroristických skupin. Hamás zvolil radikální cestu, pro kterou nemá plnou oporu u palestinských autorit,“ vysvětloval.
Kudy unikl Hamás z Gazy?
Díky raketovému ostřelování a průniku přes bezpečnostní bariéru na izraelské území. Mezi Izraelem a územím Palestiny stojí šest metrů vysoké betonové bariéry. Jejím cílem bylo chránit Izraelce před útokem teroristů Hamásu. To se však nepodařilo.
Diplomat z Izraele: V řadě ohledů se jedná o inovativní a bezprecedentní útok. Je to šok pro celou zemi
Číst článek
Jak ozbrojené skupiny v sobotu pronikly skrz vysoké bariéry, nikdo neví. „To je otázka, na kterou bude muset odpovědět vyšetřovací komise. Ta bude zcela jistě zřízena v momentě, kdy utichnou horké boje. Ale ukázalo se, že i nejsofistikovanější technologie, která tam údajně je, nestačí, pokud tam nejsou lidé,“ vysvětlovala v podcastu Vinohradská 12 Kalhousová. „Jedna z nejstřeženějších hranic se stala ementálem,“ popsala.
Zeď mají pod kontrolou Izraelci, kteří sledují, kdo hranici překračuje, a kontrolují, kdo smí projít „check-pointy“. Ti, kteří se chtějí na území Palestiny podívat, nebo se z něj dostat ven (na příklad do práce), musejí podstoupit přísnou kontrolu izraelské policie.
Podle přední české odbornice na Blízký východ Kalhousové se Izraelci probudili do nejčernějšího snu, který si lze vůbec představit. „Ulicemi kibuců a měst na jihu Izraele se prohánějí palestinská komanda v bílých džípech, střílejí, mučí a znásilňují civilisty,“ uvedla.
Je to vůbec poprvé, co se vedou boje v ulicích izraelských měst a kdy jsou izraelští civilisté masakrování teroristy z Pásma Gazy.
Izrael v reakci vyhlásil úplnou blokádu Pásma Gazy. „Což je podle některých interpretací také válečný zločin. Protože kvůli tomu dochází elektřina, voda, potraviny a humanitární pomoc,“ vysvětlil Záhora.
Obyvatelé Gazy se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pitné vody, která je často slaná a znečištěná.
Organizace poskytující humanitární pomoc a světoví lídři vyjádřili znepokojení bezpečností civilistů v Gaze v důsledku izraelských omezení i s ohledem na řádění teroristů Hamásu. Podle OSN závisí asi 80 procent populace Gazy na mezinárodní pomoci a přibližně jeden milion lidí je odkázaný na denní potravinovou pomoc.
Kolik je rukojmích?
Počet stále narůstá. To, že Hamás drží izraelské vojáky v zajetí, potvrdila izraelská armáda. „Mluví se o desítkách izraelských zajatců. A to, že je možná budou využívat jako živé štíty, je další věc, která situaci komplikuje,“ vysvětluje Kalhousová. Mezi zajatci mají být i občané dalších států, jako například američtí a francouzští občané.
Seděli s dcerami ve tmě, kolem domu slídili teroristé. ‚Je to největší selhání Izraele,‘ tvrdí novinář
Číst článek
Do zajetí teroristé nebrali pouze vojáky, ale také civilisty. Izraelce vytrhli bezdůvodně z jejich domovů a naložili je do auta. Jejich příbuzní pak nemají žádné informace o tom, kam se dostali. Hamás takto unášel nejen muže, často také ženy, děti a seniory bez ohledu na případné zdravotní potřeby.
Hamás prohlásil, že drží více než 100 zajatců a vypustí je, pokud Izrael propustí zhruba 4 500 Palestinců z izraelských věznic.
Selhaly izraelské zpravodajské složky?
Izrael má pravděpodobně nejpočetnější a nejlépe financované zpravodajské služby na Blízkém východě, s agenty uvnitř palestinských militantních skupin, stejně jako v Libanonu, Sýrii a jinde. Přesto sobotní útok Izrael překvapil.
Podle bezpečnostního zpravodaje BBC Franka Gardnera jde o selhání izraelských bezpečnostních složek. „S kombinovaným úsilím Šin Bet (izraelské tajné služby – pozn. red.), Mosadu (izraelská rozvědka – pozn. red), externími špionážními agenturami a všemi prostředky Izraelských obranných sil je upřímně ohromující, že nikdo nepředpověděl tuto událost předem,“ komentoval Gardner.
Podle analytičky Kalhousové nese určitou odpovědnost i premiér země. „Víme, že nejvyšší představitelé izraelské armády Benjaminu Netanjahuovi leccos říkali. Upozorňovali, že je tu hrozba a že bude Izrael čelit třem frontám najednou – Gaze, severu, odkud zaútočí Hizballáh, a Západnímu břehu, kde vypukne něco jako třetí intifáda,“ řekla.
„Netanjahu to ignoroval dokonce několikrát, ani nepřišel na schůzku, kterou s ním vojáci chtěli mít. A to je ten výsledek,“ poznamenala.
Co bude dál?
Hranice s Gazou jsou nyní po intenzivních leteckých úderech z pondělí na úterý údajně zabezpečené. Izraelská armáda uvedla, že nalezli více než 1500 těl bojovníků hnutí Hamás. Podle OSN přišlo o domov více než 187 tisíc Palestinců. Počty se neustále navyšují.
Militantní velitel Hamásu Mohammed Deif vyzval Palestince a další, aby se přidali k operaci militantů s cílem odstranění izraelské okupace. Podle BBC nyní záleží na tom, zda Palestinci na okupovaném Západním břehu a Východním Jeruzalému nebo jinde v regionu budou následovat jeho výzvu.
Pokud bude válka pokračovat, mohla by zahrnovat i libanonskou militantní skupinu Hizballáh.
