Kdo jsou Patrioti pro Evropu? Kromě Babiše, Turka a Orbána i téměř celá skupina krajní pravice
Nově vzniklá frakce Patrioti pro Evropu se v Evropském parlamentu zařadila co do počtu křesel na třetí místo, součástí rozhodovací většiny ale nebude. Z velké části jde totiž o strany dosud sdružené v krajně pravicové frakci Identita a demokracie (ID). Hybným motorem se pak zdá být Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a členy jsou i dvě české partaje – hnutí ANO Andreje Babiše a koalice Přísahy a Motoristů.
Lov spojenců pro složení nové politické skupiny v Evropském parlamentu trval zakladatelům jen týden. Orbán, Babiš a šéf rakouských svobodných (FPÖ) Herbert Kickl vznik Patriotů pro Evropu oznámili v neděli 30. června a v pondělí 8. července už měli hotovo. Získali 13 stran s celkem 84 europoslanci, což znamená co do počtu členů třetí místo v rámci europarlamentních skupin.
„V rámci zachování jedinečných kulturních, politických a ekonomických identit členských států Evropské unie, je klíčové respektovat a posilovat jejich suverenitu. Usilujeme o EU založenou na silných a nezávislých národních státech, nikoliv o federaci ovládanou bruselskými byrokraty, kteří nerespektují vůli a přání občanů EU a žijí zcela mimo realitu všedního dne.“
Andrej Babiš (ANO)
Babišovo ANO kvůli nové frakci opustilo proevropské liberály Renew, Orbánův Fidesz byl po odchodu z lidovecké skupiny tři roky nezařazený, klíčový počet členů pak patrioti našli v krajně pravicové frakci ID, která po jejich nájezdu zanikla.
Kromě FPÖ z ní přechází i francouzské Národní sdružení, italská Liga, nizozemská Strana pro svobodu, belgický Vlámský zájem, portugalská Chega a Dánská lidová strana.
Patrioti pro Evropu nalákali i tři nové strany v europarlamentu – českou Přísahu a Motoristy, řecký Hlas rozumu a Lotyšsko na prvním místě. Třináctou stranou je španělský Vox, který patrioti přetáhli z konkurenční pravicové frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
„Jelikož je nová skupina patriotů složena hlavně ze členů bývalé frakce ID + Orbán + Babiš, přetažení Voxu z ECR je pro ně symbolickým vítězstvím,“ komentoval to nizozemský politolog Cas Mudde.
Navzdory dřívějším spekulacím se k nové skupině nepřidala Slovinská demokratická strana expremiéra Janeze Janši či Směr slovenského premiéra Roberta Fica.
Jaké hodnoty zastávají strany, se kterými se spojuje sedm europoslanců Babišova ANO a dva nováčci Přísahy a Motoristů? iROZHLAS.cz a Radiožurnál je představují v medailoncích.
- Fidesz
- Národní sdružení
- Strana pro svobodu
- Liga
- Vox
- Chega
- FPÖ
- Vlámský zájem
- Dánská lidová strana
- Strana rozumu
- Lotyšsko na prvním místě
Fidesz
„Pro mír, ne válku.“ Maďarsko platí v unijní sedmadvacítce za problematického hráče, pokud je potřeba nalézt shodu při společném postupu vůči ruské agresi na Ukrajině. Jeho politické scéně už roky dominuje strana Fidesz premiéra Viktora Orbána.
V Evropském parlamentu byli ale jeho europoslanci od března 2021 bezprizorní. A v posledních měsících bylo více než jasné, že po červnových volbách to tak Orbán nehodlá nechat. Zálusk měl na frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde se dvořil především italské premiérce Giorgie Meloniové. Tento pokus mu ale nevyšel.
Orbán se chce za pomoci Meloniové přidat k evropské konzervativní frakci. ODS je proti
Číst článek
K deseti europoslancům za Fidesz je třeba počítat i se zástupcem jejich spojenců ze strany KDNP.
Národní sdružení
Největší díl do skládačky nové frakce přinesli francouzští europoslanci. Lepenovci jich vysílají tři desítky. Své nové spojence ale napínali do poslední chvíle – počkali si, až co ukáže výsledek jejich domácích voleb.
Přestože eurovolby Národní sdružení opanovalo a získalo třetinu hlasů, v domácích parlamentních volbách tento úspěch nezopakovalo, skončilo až třetí za levicí a centristickými macronovci.
„Naši europoslanci sehrají roli ve velké frakci, která ovlivní poměr sil v Evropě, aby odmítla její zaplavení migranty, ekologismus a konfiskaci naší suverenity,“ oznamoval velkolepě předseda Národního sdružení Jordan Bardella v jinak trpké atmosféře volebního štábu.
Rusko vrazilo klín do základů evropské krajní pravice. Dřívější přátelství s Putinem vystřídala obezřetnost
Číst článek
Dlouholetou tváří strany byla dosud Marine Le Penová, která má vratký vztah s Ruskem. Sama politička si dlouho udržovala úzké vazby na Moskvu a platila za advokátku Putinovy politiky. Rusko na oplátku její straně poskytovalo půjčky na kampaň.
Už po ruské invazi na Ukrajinu vzala Le Penová zpátečku a od té doby se k záležitostem Kremlu vyjadřuje střídmě. Také Bardella stále opakuje, že Ukrajinu podporuje, byť hlasování jeho europoslanců tomu ne vždy odpovídalo.
Strana pro svobodu
Podobně jako Le Penová je stálicí evropské krajní pravice i Geert Wilders. Nizozemec se na politické scéně pohybuje více než dvě dekády. Začínal jako liberál, v roce 2004 ale založil Stranu pro svobodu (PVV) a jako hlavní témata si vytyčil odpor vůči islámu, migrantům a Evropské unii. Obdivoval Rusko a kritizoval Ukrajinu, dlouhodobě se třeba staví proti ukrajinskému členství v NATO.
Pokud se mají Patrioti pro Evropu vymezovat vůči nelegální migraci, angažování Wilderse dává smysl. Jeho radikální vyjádření proti islámu vedla dokonce k tomu, že je pod nepřetržitou policejní ochranou. Zpovídal se kvůli nim i před soudem.
Jeho plamenná rétorika sklízí ovoce a ve volbách se mu nyní daří. Listopadové parlamentní volby v Nizozemsku jeho strana vyhrála, Wilders se však premiérem nestal. Pro koaliční partnery byl totiž nepřijatelný. Aby tak vláda mohla vzniknout, musel se premiérského postu vzdát.
Liga
Původně separatistická italská Liga severu se pod vedením Mattea Salviniho v poslední dekádě posunula k celonárodní straně, která těží hlavně z protiimigračního a protiunijního apelu. Před pěti lety to byl právě Salvini, kdo spolu s Le Penovou hrál na poli evropské krajní pravice první housle. Jeho Liga v Itálii minulé eurovolby ovládla se ziskem 34 procent.
Od té doby se ale mnohé změnilo. Liga během posledních let ztratila drtivou většinu svých podporovatelů, kteří přešli k Bratrům Itálie premiérky Giorgii Meloniové. Letos získal Salvini jen devět procent hlasů a musí se spokojit s osmičkou europoslanců.
Šéf Ligy chová dlouhodobě náklonnost k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, v minulosti se nechal na Rudém náměstí v Moskvě zvěčnit v tričku s jeho podobiznou. Liga v roce 2017 dokonce podepsala s Putinovou stranou Jednotné Rusko smlouvu o spolupráci.
Po vstupu do kabinetu Meloniové musí své proruské výstupy tlumit, italská vláda Ukrajinu totiž jasně podporuje.
Vox
Španělský Vox je pro patrioty velmi vítaný úlovek. Jde o jedinou stranu, kterou přetáhli z konkurenční frakce ECR, kde hraje klíčovou roli italská premiérka Meloniová. V letošních eurovolbách získali 9,6 procenta hlasů a šest mandátů, což je méně, než očekávali. Hlasy Voxu ubralo nové antisystémové hnutí Party skončila (Se acabó la Fiesta).
Vox podporuje přijetí ukrajinských válečných uprchlíků, naopak velmi brojí proti muslimské imigraci. V souladu s partnerskou stranou Bratři Itálie Vox podporoval materiální pomoc Ukrajině, postupně se ale přesunul ke kritičtějším postojům, například již odmítá Kyjevu pomáhat vojensky.
„Přestup Voxu je velkou ranou pro Giorgiu Meloniovou a její frakci ECR,“ uvedl politolog Daniele Albertazzi. Italská premiérka totiž k Voxu chovala dlouhodobé sympatie, několikrát je v kampani přímo podpořila. Salvini navíc v minulosti výrazně podporoval katalánské a baskické separatisty, zatímco Vox je jednoznačně pro zachování jednotného Španělska.
Předseda strany Santiago Abascal tak proto v den oznámení přestupu Meloniové na sítích vzkázal: „Náš vztah s Giorgiou Meloniovou jde za rámec každodenní politiky. Existuje mezi námi osobní, politické a morální pouto.“
Chega
Portugalská formace Chega (Dost) udržuje blízké vztahy se španělským Voxem. Vznikla v roce 2019 a postupně vyrostla v hlavního kritika dosavadního pravolevého rozdělení v zemi a stala se hlavní silou na portugalské krajní pravici.
V letošních eurovolbách získala necelých deset procent hlasů a dva europoslance, kteří se připojili k patriotům, přestože se již v roce 2020 stala Chega členem eurofrakce ID.
Politolog Just: Patrioti pro Evropu? Pelmel pravice a levice s programem kritizovat a vymezovat se
Číst článek
V patriotické frakci bude Chega patřit ke křídlu, které je k Ukrajině spíše vlídnější, stranický místopředseda a lídr António Tânger Corrêa sice Kyjev kritizoval za neochotu k mírovým jednáním, zároveň ale prohlásil, že ukrajinská porážka by byla „prohrou pro celý Západ“. Připustil, že by Portugalsko jakožto člen NATO a EU mohlo v případě „extrémní potřeby“ do konfliktu vyslat své vojáky.
Svobodná strana Rakouska
Do zakládajícího trojlístku patriotů patří Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Nacionalisticky orientovaná partaj má dlouhou historii, vznikla v 50. letech. Nejprve v 80. letech vládla se sociální demokracií a poté na přelomu tisíciletí vstoupila do vlády s lidovci. Po poslední vládní zkušenosti v letech 2017–2019 a skandálu Ibiza-gate svobodní oslabili, dnes však jsou v čele předvolebních průzkumů.
Červnové eurovolby v Rakousku strana ovládla se ziskem 25,7 procenta hlasů a získala šest mandátů. K dalším, tentokrát parlamentním volbám jdou Rakušané už v září.
Jörg Haider, který stranu vedl v letech 1986 až 2000, proslul antisemitskými a xenofobními výroky. Jeho nástupce Heinz-Christian Strache se v minulosti snažil vytvořit obraz FPÖ jako umírněné strany. Nynější lídr Herbert Kickl FPÖ opět radikalizoval.
Belgičané v předvolebních průzkumech preferují krajní pravici. Vlámský zájem chce rozdělit stát
Číst článek
Svobodní se dlouhodobě zasazují za zrušení protiruských sankcí, kritizují snahu odstřihnout se od ruského plynu, ale nelíbí se jim ani české jaderné elektrárny, jejichž stavbu se mnohokrát snažili zastavit. Jsou také pro zrušení Benešových dekretů.
Vlámský zájem
Když předseda Vlámského zájmu Tom Van Grieken oznamoval vstup k patriotům, zmínil, že pravicové, vlastenecké a nacionalistické strany stojí v Evropě pevně pospolu. „Máme více společného než toho, co nás rozděluje. V Evropě vane nový vítr. Kvůli naší lásce k Evropě je čas na méně EU a méně imigrace,“ dodal.
Esencí strany Vlámský zájem je zasazení se o rozdělení Belgie a vlastní nezávislost severního Vlámska na jižním Valonsku. Ve vlámském parlamentu je druhou nejsilnější stranou, eurovolby těsně se ziskem 23 procent vyhráli. Partaj vznikla v roce 2004, klíčovými programovými body je i boj proti přistěhovalectví a multikulturalismu.
Jejich postoj k Rusku a Ukrajině se v průběhu posledních let měnil. Představitelé strany byli zpočátku zastánci a podporovateli Putinova režimu, v roce 2014 se tři z nich vydali jako „pozorovatelé voleb“ na Krym.
Babišova nová frakce je další ranou pro SPD. Zabral jí místo a donutil k posunu k ještě větším radikálům
Číst článek
Po zahájení otevřené ruské agrese v únoru před dvěma lety se ale strana od praktik kremelského režimu distancovala. Zpochybňuje však účinnost protiruských sankcí a při projednávání rezolucí v parlamentu se zástupci Vlámského zájmu hlasování zdržují.
Dánská lidová strana
Ideově je řazena mezi populisticko-pravicové a euroskeptické strany a mezi významné body jejího programu patří odpor k migraci. V letech 2001–2011 a poté i 2015–2019 podporovali dánští lidovci menšinové pravicové vládní kabinety.
Na svém vrcholu byla strana v letech 2014 a 2015, kdy nejprve vyhrála evropské volby a poté s 21 procenty skončila druhá v domácích parlamentních volbách. Od té doby ale ustupuje ze slávy, před dvěma lety v parlamentních volbách získala jen 2,6 procenta hlasů a v letošních eurovolbách 6,4 procenta a jediného europoslance.
Dánští lidovci sice podporují Ukrajinu, jsou ale proti jejímu členství v EU a v minulosti její předáci zmiňovali, že jejich podpora Kyjevu může mít svou expiraci.
Hlas rozumu
Řecká ultranacionalistická partaj vznikla teprve loni. V parlamentních volbách 2023 úspěch nezaznamenala, v letošních eurovolbách ale těsně překonala tamní tříprocentní uzavírací klauzuli a nakonec posílila Patrioty pro Evropu jedním europoslaneckým křeslem.
Její lídryně Afroditi Latinopoulouová vyniká protiimigračními či protipotratovými názory. Ze středopravé strany Nová demokracie ji před dvěma lety vyloučili i kvůli jejím verbálním útokům na obézní lidi.
Lotyšsko na prvním místě
Pravicově populistická lotyšská strana vznikla před necelými třemi lety jako gesto odporu vůči proticovidovým opatřením a očkování. V parlamentních volbách 2022 získala strana 6,3 procenta hlasů a zůstala v opozici, v letošních eurovolbách se jí povedl takřka totožný procentuální výsledek, za což obdržela jeden europoslanecký mandát.
