Kdo by vyhrál volby, kdyby Raísí nemohl vládnout, nelze odhadnout. Írán je ale stabilní, říká analytik
V Íránu v neděli zřejmě havaroval vrtulník s íránským prezidentem Ebrahímem Raísím. Jeho stav je již několik hodin nejasný. Tamní média uvedla, že stroj potkalo „tvrdé přistání“. Co by se dělo, pokud by Raísí nemohl vládnout? „Zatím by vládu vedl viceprezident a pak by musely být nové volby,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček.
Co by se stalo, kdyby prezident Raísí nemohl nějakou dobu vykonávat svoji funkci? Co by nastalo?
On má viceprezidenty, těch je několik, jeden je určitě jako první, ten statutární. Nevím, jestli jich není více, ale je to každopádně v ústavě. No, a pak by samozřejmě byly nové volby.
Záchranáři nalezli helikoptéru íránského prezidenta, píšou média. Stroj v jeho letce měl ‚tvrdé přistání‘
Číst článek
Tady se říká, že v Íránu prezident nemá žádnou moc, protože je tam nejvyšší duchovní vůdce, ale íránský prezident má daleko větší moc než třeba náš prezident. Vede totiž vládu. Zatím by ji tedy vedl viceprezident a pak by musely být nové volby.
Co by se v takových volbách dělo?
Úplně stejně to, co se dělo před třemi lety, když byl Raísí zvolen. Různí kandidáti by prošli schvalovacím procesem rady dohlížitelů, a pak by prostě kandidovali. A v Íránu je přímá volba, není to tak, že je prezident volený parlamentem.
Volby jsou nepředvídatelné
Ví se, kdo by v takových volbách byl favorit?
Letos byly parlamentní volby, které vyhrály, jak vidíme, poměrně konzervativní frakce. Protože opozice to v podstatě bojkotovala, nebo lidé nehlasovali. Takže vlastně dali prostor k ještě výraznějšímu vítězství konzervativním platformám. V Íránu je ale pikantní, že si teď lidé zvolili parlament a za rok si volí šéfa vlády.
Chladná hlava, nebo rázná odveta? Netanjahu bude naslouchat USA, věří analytička
Číst článek
U nás tedy šéf vlády vzejde z výsledků parlamentních voleb, ale v Íránu tím, že je to oddělené, a v minulosti se to i stávalo, tak se může stát, že jedna frakce, třeba konzervativci, vyhrají parlamentní volby, ale o rok později se členem vlády stane nějaký liberál, který si pak sestaví svoji liberální vládu.
Výsledkem pak je, že pak nejméně tři roky nemusí ta vláda mít, a občas se to stalo, parlamentní většinu. Pak tedy vlastně pořád čelí většinové opozici.
Čili se nedá z ničeho předjímat, jak by dopadly třeba za rok prezidentské volby, protože výsledek letošních parlamentních voleb automaticky nic neříká o výsledku prezidentských voleb za rok. Může to dopadnout opačně.
26:28
Írán nechce konflikt eskalovat. K upevnění postavení by potřeboval jaderné zbraně, říká politolog Čejka
Číst článek
To se třeba stalo Muhammadovi Chátamímu a v jednoduchosti se to stalo Hasanu Rouhánímu. To byli liberální prezidenti, zatímco parlament ovládali v tu chvíli konzervativci.
Jak by reagovaly na Raísího skon v přilehlých zemích?
Íránský režim je ale stabilní už pátou dekádu, ať se to někomu líbí, nebo ne. Takže ten systém, aby nějakým způsobem odolal, tak má celou řadu různých pojistek.
Někdy je to třeba brutální potlačení opozičních nepokojů. Je to docela promyšlená ústava, kde je celá řada pro nás neobvyklých ústavních orgánů, které tomu předcházejí. Íránský prezident už v byl minulosti mimochodem jednou zavražděn, a také to ten režim přežil.
Stabilizační režim
Velitel revolučních gard: Írán by mohl kvůli Izraeli přehodnotit dohodu o neútočení jadernými zbraněmi
Číst článek
Je prezident Ebráhím Raísí v Iránu populární?
Ta země je hodně polarizovaná, samozřejmě na Západě jsou daleko víc slyšet lidé, kteří režim odmítají, protože většina lidí tady, i třeba novinářů, je naladěná tak, že vnímá spíše ten Izraelský, ten západní pohled na věc.
Takže je tady tendence naslouchat lidem, kteří vnímají íránský režim kriticky. Je třeba takzvaná, íránská hrozba, ale když se podíváme na realitu Blízkého východu, tak Írán je vlastně ostrov stability v poměrně rozvráceném regionu.
A v Íránu jsou lidé, kteří vědí, že je to díky režimu. My na to nahlížíme kriticky, ale oni říkají explicitně: „Vůdce Chameneí to řekl. Kdybychom nebojovali proti džihádistům v Sýrii a v Iráku, tak proti nim budeme bojovat tady, u nás doma.“
V Sýrii Írán není destabilizační silou, ale stabilizační. Stabilizuje tamní režim. Destabilizovat ho naopak chtěla opozice.
24:31
Proč pomohli Jordánci Izraeli proti Íránu? Něco budou chtít od Spojených států, soudí analytik Tureček
Číst článek
Takže perspektiva Íránu je trochu jiná, a to vysvětluje, proč se nakonec třeba lidé, kteří nadávají na režim, nakonec semknou, když dojde na mezinárodně politické otázky.
Ptají se: „Proč bychom my nemohli mít jadernou energetiku, když Izrael má jaderné zbraně? Když se podíváte na mapu, tak kolik je tady kolem nás jaderných mocností? A Západu a Izraelu vadí naše jaderná elektrárna?“
Nakonec i lidé, kteří nadávají na režim, tak slyší na takovéto argumenty. Takže to ale úplně nesouvisí s postavou prezidenta nebo Raísího, protože třeba největšího rozmachu jaderného programu Irán dosáhl v době, kdy byl prezidentem Hassan Rúhání, nebo ještě předtím, když vedl Nejvyšší radu národní bezpečnosti.
A je to přitom liberál, který studoval na Západě a uměl Západ oslovit líp než výřečný prezident, jako byl třeba Mahmúd Ahmadínežád.
Žádnou ostrou reakci ze zahraničí by jeho případný skon tedy nevyvolal?
Samozřejmě by někdo mohl doufat v nějakou destabilizaci íránského režimu, ale potom paradoxně vidíme, že stabilní Írán je i v zájmu zemí jako Saudská Arábie a tak dál. A že je to rozhodně lepší než Írán zahnaný do kouta a aktivující všechny svoje páky, které má.
