Kromě nařízení o ženském hlasu čelí Afghánky dlouhodobému utlačování ze strany Tálibánu. Nesmějí například cestovat dál od domova bez mužského doprovodu nebo studovat po první menstruaci.
„Ke slovu se dostává nová generace palestinských teroristů a bojovníků proti okupaci, kteří často útočí na palestinskou samosprávu,“ říká analytik Tureček.
„Bývalí teroristé se mohou stát mírotvůrci, kteří dostávají Nobelovu cenu za mír. Ať to byl Mandela, Arafat nebo Begin,“ soudí expert. „Palestince by mohl vést Barghútí.“
„Víme, že izraelská vláda je pod enormním tlakem veřejnosti, aby dojednala návrat zbývajících desítek zřejmě žijících rukojmí z Gazy. Třeba i za cenu, že by se omezila válka v Gaze,“ říká Tureček.
Ačkoli teroristický útok Hamásu zdiskreditoval palestinskou kauzu na desítky let dopředu, existují i v Izraeli politické síly, které říkají, že je v zájmu Izraele vytvoření palestinského státu.
„Karim Khan nesrovnává Hamás a Izrael,“ upozorňuje Tureček. „To mu vkládají do úst kritici, kterým se nelíbí, že kromě teroristů z Hamásu by se také měli zodpovídat i představitelé Izraele.“
Co by se dělo, pokud by íránský prezident Ebrahím Raísí nemohl vládnout, sdělil pro iROZHLAS.cz vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček.
Podle amerických médií v pátek brzy ráno přišla izraelská odpověď na víkendový útok Íránu. „Zatím vidíme takové opatrné reakce,“ řekl pro Radiožurnál expert na Blízký východ Břetislav Tureček.
„Jordánsko sice tvrdě kritizuje Izrael za často velmi brutální zacházení s Palestinci v Gaze. Zároveň je pro Jordánce lepší být za dobře ne nutně s Izraelem, ale se Spojenými státy,“ říká Tureček.
Opakují se výzvy jak směrem k Íránu, tak k Izraeli, aby dál neeskalovaly situaci. „Izrael si nemůže dovolit nezareagovat,“ řekl pro Radiožurnál Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity.
Tím, že Írán se nechal vtáhnout do této přímé konfrontace a zaútočil přímo na Izrael, tak se najednou karty trošku rozhazují na stole jinak, popisuje specialista na Blízký východ Břetislav Tureček.
Obě strany blízkovýchodního konfliktu se snaží naklonit na svou stranu světové veřejné mínění. Obě se o to snaží poukazováním na utrpení nevinných lidí.
Jaké další plány má Izrael? Ví někdo, co bude s územím a s Palestinci dále? Analytik Břetislav Tureček vysvětluje roli Turecka v konfliktu i to, jak Izrael a Palestinu vnímal Karel Schwarzenberg.
Aktivisté, kteří v Česku vystupují veřejně ve prospěch Izraele, jsou podle Turečka daleko zručnější než ti, kteří vystupují ve prospěch palestinského pohledu na věc.
„Politické nálepky mohou nacházet odezvu na druhé straně. Když USA daly na seznam íránské Revoluční gardy, Teherán označil za teroristickou organizaci americkou armádu,“ komentuje Břetislav Tureček.
Příčina současné situace podle palestinského novináře není v útoku Hamásu na Izrael, ale v roce 1948, kdy měl židovský stát provést genocidu. „Neospravedlňuje to činy Hamásu,“ podotýká.
Co motivovalo útoky, kdo za nimi stojí a proč přišly zrovna teď? Web iROZHLAS.cz odpovídá na nejpalčivější otázky týkající se aktuálního dění na Blízkém východě.
„Jde o válku. A vedení války podléhá mezinárodním regulím a je aplikovatelné i v rámci izraelského práva. Zvyšují se pravomoci ozbrojených složek, asi lze omezit i právo shromažďování a tak,“ shrnuje.
U izraelského města Sderot se střetlo palestinské radikální hnutí Hamas s izraelskou armádou. Izrael jako odvetu vyslal rakety na pásmo Gazy a vyhlásil válečný stav a povolal taky vojáky v záloze.
Marocká vláda odmítla i pomoc dalších zemí, mezi nimi se vyjímá Francie. „Maročané ‚vytrestali‘ Paříž tím, že nepozvali její záchranáře, aby pomáhali trpícím Maročanům,“ shrnuje Břetislav Tureček.
„Najednou tak bezpečnostní a politická stabilita ‚neznámého‘ Nigeru může silně podvázat schopnost Francie dostát své spotřeby a závazkům ohledně energetické bezpečnosti,“ říká.
Rusko kontroverzní a ničivou kazetovou munici, která za letu exploduje a rozpadne se na menší části, používá. Měla by se stejně bránit i napadená Ukrajina?
Za deset dní se v Turecku konají parlamentní a prezidentské volby. Nejvíc podpory mají dosavadní prezident Recep Tayyip Erdogan a Kemal Kiliçdaroglu, za kterým stojí hned šest opozičních stran.
Účastníci podobných setkání jsou pečlivě vybíráni a prověřováni. I z tohoto důvodu se objevily pochybnosti nad pravdivostí videa. Analytik Tureček ale nevidí důvod pro to, aby to bylo sehrané.
Protesty proti justiční reformě v Izraeli pokračují. „Ve vládě jsou lidé, kteří čekají, že sice dojde na nějaký dialog, ale bude to jenom formalita a potom si schválí, co chtějí,“ míní analytik.