Konflikt na srbsko-kosovské hranici nemá řešení, soužití není možné, tvrdí balkanolog Jan Rychlík
Napětí na srbsko-kosovské hranici roste, záminkou byl spor o registrační značky a doklady totožnosti. Hrozí, že napětí přeroste v ozbrojený konflikt? A myslí Srbsko svůj vstup do EU vážně? „Kosovo je nebezpečný precedens pro jiné státy, které mají na svém území menšiny,“ upozorňuje balkanolog a historik Jan Rychlík. Poslechněte si rozhovor Vladimíra Kroce.
Kosovská vláda kvůli napětí na kosovsko-srbské hranici o měsíc odložila plánovaná pravidla pro srbské registrační značky a doklady totožnosti potřebné pro vstup nebo odchod ze země. Jde de facto o reciproční krok za postup srbských úřadů vůči obyvatelům Kosova, které od jeho vzniku v roce 2008 Bělehrad neuznává. Můžete vysvětlit, oč běží?
Je to spíše právní problém. Z hlediska srbských úřadů je Kosovo součástí Srbska, jedna z provincií. To znamená, že doklady vydávané v Kosovu a registrační čísla by měla být taková, jaká se vydávají podle sbrských předpisů. Z hlediska Kosova je Kosovo samostatný stát a Srbsko cizina. Jako jakousi odvetu nebo reciprocitu se Kosovo snaží zavést zrcadlové opatření. Ale v podstatě je to jenom vnější odraz letitého konfliktu, který podle mého názoru nemá v nejbližších 10, 15 letech žádné rozumní řešení.
Všichni politici v Srbsku si uvědomují, že Kosovo je ztraceno. Ale nikdo to nemůže říct nahlas, protože by se politicky naprosto znemožnil, říká Jan Rychlík. Poslechněte si celý rozhovor
Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho jsou demonstrace etnických Srbů v Kosovu řízené z Bělehradu, to srbská vláda odmítá. Kdo je podle vás blíž pravdě?
Myslím si, že nejsou řízeny z Bělehradu, byť nemohu vyloučit určitou podporu. Je to dáno tím, že kosovští Srbové principiálně v Kosovu žít nechtějí a neuznávají Kosovo za svůj stát. Považují se za občany Srbska a Kosovo za kolébku srbské státnosti.
Často jakýkoli malý incident nebo vyhláška, která jim připomíná, že jsou menšinou na území cizího státu, za kterou se nepovažují, může vyvolat demonstrace.
Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, ale ne Rusko ani Čína, což jsou spojenci Srbska. Jakou roli může v současné eskalaci napětí sehrávat Kreml?
Byla by zásadní chyba dávat do souvislosti ruskou agresi proti Ukrajině a to, co se těď děje v Kosovu. To jsou dva zcela odlišné problémy. Ale pochopitelně platí odvěká zásada – nepřítel mého nepřítele je mým spojencem. Srbsko a Rusko jsou svým způsobem tichými spojenci, protože Rusko odsoudilo a zablokovalo v roce 1999 v Radě bezpečnosti – byť to nebylo nic platné – bombardování Srbska.
A kromě toho mají Srbsko a Rusko historické vazby, které jdou až do počátku 19. století. Rusku samozřejmě momentálně vyhovuje, že je konflikt někde jinde, protože to částečně odpoutá pozornost Spojených států a zemí NATO od Ukrajiny. Ale jinak nemá Rusko kapacitu, aby do tohoto konfliktu jakkoli vstoupilo. Tak jako je nemělo v roce 1999.
Je riziko ozbrojeného konfliktu v Kosovu teď větší?
O něco větší je, protože Srbové si uvědomují, že Západ je někde vázán a nehrozí opakování roku 1999. Můj čistě soukromý názor je, že nějaký velký konflikt není na pořadu dne. Všichni rozumní lidé a všichni politici v Srbsku si uvědomují, že Kosovo je ztraceno. Ale nikdo to nemůže říct nahlas, protože by se politicky naprosto znemožnil.
Politik z vládnoucí srbské strany Dukanovič prohlásil, že Srbsko zřejmě bude nuceno denacifikovat Balkán. Jak takové rétorice rozumíte?
Samozřejmě je to přihlášení se k Rusku a jeho rétorice o takzvané denacifikaci Ukrjiny. Ale jsou to silná slova. Čistě teoreticky, pokud by srbská armáda vtrhla do Kosova, vypukne nová partyzánská válka, která tam probíhala dávno předtím, než v roce 1999 NATO zasáhlo. A to si v Bělehradě uvědomují. Srbů, kteří by to uvítali, je tam přece jenom málo. Jsem přesvědčen, že to řešení nemá, že soužití není možné. Srbské kulturní památky musí hlídat KFOR, aby to Albánci nezničili, všechno hlídá policie, je to chudobinec Evropy.
Nejde jenom o to, že Kosovo neuznalo Rusko a Čína. Musíme si uvědomit, že ze zemí Evropské unie je neuznávají státy, které mají na svém území menšiny. Slovensko, Španělsko, Řecko, Kypr. Protože si uvědomují, že je to velice nebezpečný precedens, když se menšina odtrhne a svět to uzná. A že by jejich menšiny mohly postupovat stejně. Proto má Kosovo zablokovaný vstup do OSN a do dalších mezinárodních struktur. A v dohledném čase nevidím možnost, že by se to mohlo změnit.
Myslí Srbsko svou kandidaturu do EU vážně? A proč vstup Severní Makedonie do EU blokovalo Řecko a Bulharsko? Poslechněte si celý rozhovor.
