Kongo čeká humanitární katastrofa. Česká vojenská podpora Rwandy je neakceptovatelná, říká analytik
- Konflikt mezi Demokratickou republikou Kongo a povstaleckou milicí M23 podporovanou Rwandou si vyžádal už tisíce mrtvých a vysídlených lidí.
- Hlavní roli ve válce hrají nerostné suroviny, které Rwanda z Konga pašuje a prodává.
- Humanitární katastrofu může prohloubit zastavení americké rozvojové pomoci Donaldem Trumpem. Nejvíce ohroženou skupinou jsou ženy a děti.
- Evropská unie a Česko dlouhodobě finančně i vojensky podporují Rwandu, což kritizují experti oslovení serverem iROZHLAS.cz.
Nerostné suroviny, nedostatek přírodních zdrojů a etnická různorodost. To vše dělá z afrického regionu Velkých jezer na hranicích Rwandy a Demokratické republiky Kongo (DRK) nestabilní teritorium, kde násilné konflikty v minulosti vzplanuly už několikrát.
Od ledna přicházejí zprávy, že konžští povstalci z milice M23 podporované Rwandou v čele s prezidentem Paulem Kagamem operují na východě DRK, což přináší obrovskou míru násilí s tisícovkami zabitých a znásilněných a stovkami tisíc vysídlených lidí.
„Povstalecké milice M23 lze považovat za prodlouženou ruku Rwandy. V DRK jsou navíc přítomni i přímo rwandští vojáci. Jde jim především o získání nerostných surovin na území DRK,“ říká pro iROZHLAS.cz afrikanista Martin Schmiedl z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně.
Genocida a kořeny konfliktu
Území Demokratické republiky Kongo, 11. největší země na světě s drastickou koloniální minulostí, lze rozdělit na tři větší regiony, které jsou vzájemně oddělné tropickým pralesem a neexistuje tam rozvinuté komunikační spojení. Jednou z těchto oblastí je východní část DRK u jezera Kivu na hranicích s Rwandou, a právě tento region bohatý na nerostné suroviny se Rwanda podle analytika Josefa Kučery z Asociace pro mezinárodní otázky snaží ovládnout.
Druhým faktorem tohoto konfliktu, podle odborníků ale méně významným než nerostné bohatství, jsou etnické spory, které mají kořeny v belgické koloniální správě a posléze v tragédii v podobě rwandské genocidy v roce 1994. Radikální zástupci kmene Hutuů vyvraždili až milion příslušníků kmene Tutsiů nebo umírněných Hutuů. Mnoho Tutsiů tehdy uteklo právě do sousedního Konga a dnes jsou milice M23 tvořeny převážně tutsijkým obyvatelstvem. A rwandský prezident Kagame obhajuje podporu milic M23 právě jako ochranu tutsijského obyvatelstva.
„Označit konflikt za etnický je zkreslené, i když to tam hraje také roli. Důležité jsou ale ekonomické důvody jako nerostné suroviny, nedostatek zemědělské půdy a přírodních zdrojů, které způsobil přírůstek obyvatelstva,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz situaci analytik Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů.
Boj o nerostné suroviny
Konžské okolí jezera Kivu, provincie Severní a Jižní Kivu, je velkým nalezištěm vzácných minerálů – hlavně koltanu, zlata a diamantů. Zejména koltan se stal strategickou surovinou, protože se používá při výrobě drobné elektroniky a potřebuje ho celý svět. Právě v těchto dvou provinciích aktuálně operují rebelové podporovaní Rwandou. Už získali konžské město Goma s téměř dvěma miliony obyvatel (před vypuknutím konfliktu a masivní uprchlickou vlnou v něm žilo asi 800 tisíc lidí) i metropoli Bukavu.
Podle Ondřeje Horkého-Hlucháně panuje na dobytých územích obrovská míra násilí a lidé jsou často nuceni jako otroci pracovat v dolech, kde se těží koltan a další suroviny. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi nepřehlednou situaci, tak je pro firmy, které materiál nakupují a rozvážejí do světa, velice obtížné zjišťovat, odkud pochází.
„Nemáme žádnou nezávislou certifikaci těch kovů, že nepocházejí z konfliktních zón. Neexistuje žádný nezávislý proces a podle pozorování neziskových organizací víme, že část surovin je z konžských dolů převážena do Rwandy a následně prodávána,“ říká analytik.
Krvavé minerály z Konga. Europarlament volá po zastavení smlouvy se Rwandou, Komise to odmítá
Číst článek
„Rwanda potřebuje získat kontrolu nad transportními cestami z DRK. Důležité je letiště a samotné cesty přes jezero Kivu, aby mohla suroviny vyvážet z Konga,“ doplňuje ho Kučera.
Humanitární katastrofa
Kruté boje na východě DRK v okolí města Goma si vyžádaly stovky tisíc vnitřně vysídlených lidí a symbolem brutality se stal útok na ženskou věznici, kde byly ženy hromadně znásilňovány a upalovány zaživa, jak psal už dříve server iROZHLAS.cz. „Katastrofa enormně ovlivňuje ty nejzranitelnější – ženy a děti,“ říká afrikanista Schmiedl.
Humanitární neštěstí ještě prohlubuje nepřístupnost oblasti a do budoucna pravděpodobně i zastavení amerického financování mezinárodní rozvojové a humanitární pomoci Donaldem Trumpem. „Situace se jednoznačně zhorší. Bojíme se třeba i rozvoje nemocí, jako je cholera, protože Američané financovali i humanitární pomoc v oblasti zdraví,“ dodává Schmiedl.
Podle analytika Kučery má dokonce aktuální rwandský útok souvislost s Trumpovou administrativou. „Dávám to do souvislosti s vnitřní politickou situací v Kongu i Rwandě a mezinárodní situací, kdy došlo k neshodám mezi prezidenty USA a DRK. Zrušená rozvojová pomoc z USA tvořila asi 70 procent veškeré humanitární pomoci pro DRK a z velké části i pomoc pro Rwandu. Ve chvíli, kdy vám takhle velká částka příjmů vypadne, tak začnete hledat jiné zdroje – v této oblasti Velkých jezer to jsou ekonomické suroviny,“ vysvětluje Kučera.
Postoj EU a Česka
Evropská unie dlouhodobě už z doby před a ještě více po rwandské genocidě podporuje Rwandu. Podle analytika Horkého-Hlucháně se totiž rwandskému prezidentu Kagamemu podařilo vytvořit stát tzv. osvíceného diktátora, kde sice nedemokratické, ale stabilní prostředí přitahuje západní investory a spolupráci nejen v rozvojové, ale například i ve vědecké a vojenské oblasti.
„Jedna věc je zlepšování sociálních podmínek, ale palčivější je ta vojenská spolupráce, což se týká i Česka. Česko už před deseti lety podepsalo dohodu o vojenské spolupráci s Rwandou a myslím, že je neakceptovatelné, aby Česká republika nebo Evropská unie za současných podmínek stále vyvážely zbraně do Rwandy,“ komentuje analytik zapojení Česka do situace ve střední Africe.
Při bojích o město Goma v Kongu zemřelo 700 lidí. Přes 2800 bylo zraněno, uvádí OSN
Číst článek
Silnou západní podporu Rwandy kritizuje také Schmiedl. „Evropa má možnost na Rwandu zatlačit, aby konflikt ukončila. Evropská unie by měla přijmout tvrdé jednání vůči Rwandě, která operuje v cizím státu, podobně jako Putin na Ukrajině,“ říká.
Ondřej Horký-Hlucháň zase upozorňuje na to, že v dubnu minulého roku navštívil Rwandu český prezident Petr Pavel, který uvedl, že se s představiteli Rwandy shodl na tom, že integrita státních hranic je nedotknutelná, což ale Rwanda nedodržuje a analytikovi chybí tvrdší odsouzení rwandského útočení ze strany českého státu.
Evropský parlament minulý týden vyzval k zastavení spolupráce s Rwandou, ale Evropská komise tak zatím neučinila, jak popsal server iROZHLAS.cz. Pro další vývoj konfliktu bude důležitý přístup nejen Západu, ale také ostatních regionálních afrických hráčů. Zástupci Africké unie už vyjádřili snahu o deeskalaci situace a varují před humanitární katastrofou. Důležitou roli budou také hrát například jednotky Jihoafrické republiky, které se v Kongu nacházejí.
